Nároky při porušení obchodního tajemství

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo mj. ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž se nově zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva. V této souvislosti došlo i ke změně názvu tohoto zákona, který se nově označuje jako Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství.

Touto novou právní úpravou se promítají do českého právního řádu čl. 12, 13 a 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním. Tato vyžaduje, aby osobám, na něž se mají vztahovat soudní příkazy a nápravná opatření, mohl soud nařídit peněžitou náhradu škody, která má být poškozené straně zaplacena namísto uplatnění těchto opatření, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) dotčená osoba v době využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství nevěděla, ani za daných okolností nemohla vědět, že dané obchodní tajemství bylo získáno od jiné osoby, která je využívala nebo zpřístupňovala neoprávněně; b) provedení dotčených opatření by této osobě způsobilo nepřiměřenou újmu a c) poskytnutí peněžité náhrady škody poškozené straně se jeví jako přiměřeně uspokojivé.

Směrnice také vyžaduje, aby soud mohl na návrh poškozené strany porušiteli, který věděl nebo měl vědět, že se podílí na neoprávněném získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, nařídit, aby vlastníkovi obchodního tajemství zaplatil náhradu škody přiměřenou skutečné újmě způsobené v důsledku neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství. Při stanovování výše náhrady škody musí soud vzít v úvahu všechny významné skutečnosti, jako jsou nepříznivé hospodářské důsledky, včetně ušlého zisku, které byly poškozené straně způsobeny, případné neoprávněné obohacení porušitele a ve vhodných případech i jiné skutečnosti než ekonomické faktory, jako je nemajetková újma způsobená vlastníkovi obchodního tajemství neoprávněným získáním, využitím nebo zpřístupněním obchodního tajemství.

Alternativně může soud ve vhodných případech stanovit náhradu škody rovněž jako paušální částku alespoň na základě skutečností, jako je výše licenčních poplatků nebo poplatků, jež by bylo možné požadovat, pokud by porušitel požádal o povolení k využití dotčeného obchodního tajemství.

Protože ani jeden ze shora popsaných případů nebyl dosud pokryt českou právní úpravou, byl novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. doplněn zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví tak, aby pokrýval i případy předvídané směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943.