Články s tagem: obchodní tajemství

Praha 17. srpna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zpřesnit dosavadní právní úpravu ochrany obchodního tajemství, která podle úřadu obsahuje nejasnosti. Nově chce výslovně stanovit tři základní formy porušení obchodního tajemství, lépe chránit práva jeho legitimních uživatelů nebo zajistit ochranu tajemství i při jeho porušení mimo rámec hospodářského styku.

S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo mj. ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž byla zavedena možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.

Uzavřeli jste smlouvu s veřejným zadavatelem, městem či státním podnikem? S největší pravděpodobností budete muset nechat smlouvu zveřejnit v registru smluv, a tím i sebe. V dnešním článku vám prozradíme, zda se proti zveřejnění můžete bránit a co naopak dělat, když v registru chcete být, ale váš smluvní partner se k zaslání smlouvy do registru nemá.

Letošním rokem uplynulo již 5 let ode dne, co ve svém úplném rozsahu nabyl účinnosti zákon o registru smluv, který vnesl poměrně přísná pravidla do oblasti uzavírání a oficiálního uveřejňování smluv (při určitém zjednodušení) mezi soukromým a veřejným sektorem.

Na univerzitní půdě i v prostorách výzkumných ústavů dnes vzniká celá řada zajímavých a vědecky důležitých projektů. Aby však byly pro společnost maximálně využitelné, je nutné přenést jejich výsledky do soukromé sféry a zajistit tak jejich využití cílovou skupinou osob. Aby bylo možné toho dosáhnout, je třeba ošetřit, aby se vynález nedostal na veřejnost dřív, než je zajištěna patřičná právní ochrana. Proto je jedním z nutných počátečních kroků uzavření dohody o mlčenlivosti. Tu potřebuje každý, kdo si svých unikátních nápadů, know-how i obchodního tajemství cení.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Vláda České republiky v roce 2019 rozhodla, že se podpora vědy, výzkumu a inovací stane zcela konkrétní aktivitou, jejíž ambicí je zařadit se během dvanácti let mezi inovační lídry Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti. Jak vláda uvádí ve svém dokumentu Inovační strategie České republiky 2019–2030 (dále jen „Inovační strategie“), je nutné mířit na finální výrobu, technologická řešení a služby založené na znalostech s vysokou přidanou hodnotou.

Novelou zákona o ochranných známkách č. 286/2018 Sb. došlo také ke změně zákona č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v němž se nově zavádí možnost domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, a to ve výši obvyklého licenčního poplatku po dobu trvání porušení tohoto práva.

Jelikož z principů fungování pracovněprávního vztahu vyplývá, že zaměstnancům pravděpodobně budou ze strany zaměstnavatele svěřovány určité informace, které si zaměstnavatel přeje chránit, přímo zákoník práce upravuje určité instituty sloužící k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP (Asociací inovativního farmaceutického průmyslu) zřídilo databázi jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených ministerstvem. Jaké důsledky z toho plynou pro dodavatele léčiv?

Dne 27. května 2016 schválila Rada novou směrnici o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním [1] (dále jen „Směrnice“). Dne 8. června 2016 byla Směrnice publikována v Úředním věstníku EU, takže již běží dvouletá lhůta pro její implementaci do právních řádů členských států. Původní návrh byl Komisí předložen již v listopadu 2013 a Evropský parlament o něm hlasoval 14. dubna 2016.

Nejvyšší správní soud rozsudkem 1 As 189/2014 zkomplikoval život všem subjektům, které jsou povinny poskytovat informace podle informačního zákona. Rozhodl totiž, že ministerstvo dopravy má povinnost při poskytování smlouvy s Českými drahami o této skutečnosti vždy předem informovat České dráhy a dát jim prostor k vyjádření. A toto pravidlo se netýká jen Českých drah ...