Druhy podílů ve společnosti s ručením omezeným
Do konce roku 2013 bylo přípustné vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti s ručením omezeným. Zákon (obchodní zákoník) krom toho nepřipouštěl spojit s podílem práva a povinnosti odlišné od zákona, tj. vytvářet zvláštní druhy podílů.
Někteří odborníci se přesto domnívali, že ačkoli zákon v tomto ohledu mlčel, společník mohl vlastnit zvláštní druh podílu. Judikatura Nejvyššího soudu ČR se nicméně k této problematice nevyjádřila.
Od 1. 1. 2014 je postaveno na jisto, že společníci společností s ručením omezeným mohou vlastnit zvláštní druhy podílů a nově i více podílů. Předpokladem je úprava ve společenské smlouvě. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. Cpjn 204/2015) je přitom možné, aby mnohost podílů a různé druhy podílů existovaly nejen ve společnostech s ručením omezeným, které se podřídily zákonu o obchodních korporacích (§ 777 odst. 5), ale i ve společnostech s ručením omezeným, které se zákonu o obchodních korporacích nepodřídily.
V případě, že s podílem nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, jedná se o tzv. základní podíl. Mají-li být s podílem spojena zvláštní práva a povinnosti, potom podíly se stejnými právy a povinnostmi vytváří zvláštní druh. Příkladem zvláštního druhu podílu může být podíl spojený s vyšším podílem na zisku, s preferenčním podílem na zisku, s pevným podílem na zisku, s odlišným nastavením hlasovacích práv, s povinností podílet se na činnosti společnosti, s právem nominace členů volených orgánů, s právem veta, s širším rozsahem práv na informace apod.
Volnost společníků při stanovení práv a povinností spojených s podílem však není bez limitů. Neproblematické jsou případy společnických práv, u kterých zákon výslovně připouští úpravu jejich rozsahu. Sem patří například právo na podíl na zisku. Lze se domnívat, že zvláštní druh podílu může taktéž rozšířit oprávnění spojená s podílem, např. zajistit širší právo na informace. Zřejmě nejspornější otázkou v současné době je, zda lze některá zákonná práva zcela vyloučit. Často je diskutována přípustnost vyloučení hlasovacího práva či práva na podíl na zisku. Byť takový postup považujeme až na výjimky za přípustný, závěry literatury jsou rozporuplné a judikatura dosud chybí.
Zákon o obchodních korporacích rozšiřuje smluvní volnost a ponechává společníkům možnost individualizovat své přínosy pro společnost formou různých druhů podílů. To může být zajímavé především pro tuzemské i zahraniční investory, kteří mohou získat např. podíl spojený s pevným či vyšším podílem na zisku a naopak mít omezená hlasovací práva tak, aby si kontrolu nad společností ponechali její zakladatelé. Jelikož je taková pozice ve společnosti spojena s podílem a nikoli s konkrétní osobou, při převodu takového podílu bude mít jeho nabyvatel stejnou pozici ve společnosti jako původní investor.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lola.lastovickova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




