Články s tagem: podíl

Otázka, zda je k rozdělení obchodního podílu ve spoluvlastnictví ve společnosti s ručením omezeným zapotřebí souhlas valné hromady, patřila mezi časté interpretační problémy.

Když spolu obchodní partneři, přátelé či rodinní příslušníci zakládají či kupují společnost, prostřednictvím které hodlají realizovat svůj podnikatelský záměr, jen málokdy si připustí, že počáteční nadšení a souhra může postupem času vyprchat anebo že se mohou změnit okolnosti do takové míry, že setrvání některého ze společníků ve společném podnikání se stane neúnosným.

Brno 27. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že podnikatel Tomáš Bárta už v roce 2014 získal desetiprocentní podíl ve firmě Bohemia Energy. Spory mezi Bártovým insolvenčním správcem, manželi Písaříkovými a mateřskou společností Bohemia Energy entity (BEE) se táhly přes deset let.

V tomto článku bychom si osvěžili základní pravidla převodu podílu v akciové společnosti a ve společnosti s ručením omezeným.

Zamysleli jste se nad tím, co se stane s vaším majetkem, podnikáním, bankovními účty, sbírkou veteránů, kryptoměnovou peněženkou či profily na sociálních sítích po vaší smrti? Na základě dotazů našich klientů přinášíme odpovědi na některé z otázek, se kterými se v praxi setkáváme nejčastěji.

Příplatek mimo základní kapitál je alternativním způsobem poskytnutí dodatečného vlastního kapitálu společnosti ze strany společníka, aniž by bylo nutné procházet formálně složitým procesem navýšení základního kapitálu společnosti.

Pokud jeden z manželů podniká prostřednictvím kapitálové společnosti, musí při prodeji svého podílu vždy správně vyhodnotit, jaké postavení má k jeho podílu druhý z manželů. V praxi to znamená zejména posoudit, zda jeho podíl spadá do společného jmění manželů nebo ne.

Likvidace společnosti ve většině případů představuje plánovaný proces vedoucí k ukončení její činnosti a výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Jedná se o souhrn mnoha formálních kroků, které musí být splněny, aby mohlo ke zrušení a zániku korporace dojít.

Due diligence nebo-li dvě slova, pod kterými si lidé nedovedou vždy představit, co znamenají. Slovní spojení pochází z amerického práva a doslovně znamená „náležitá pozornost“. V praxi představují proces zjišťování a vyhodnocování informací potřebných pro investiční rozhodnutí – např. (nejen) v oblasti akvizice developerského projektu. Provedení due-diligence je nezbytným procesem, který má ochránit vkládané finanční prostředky nebo naopak může akvizice přerušit či dokonce ukončit.

Ke dni přípravy tohoto článku byl návrh projednán ve druhém čtení, podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 207/4 a rozeslány poslancům dne 13. 9. 2019. Tento článek má za cíl provést čtenáře postupem při nakládání s uvolněným podílem v s.r.o. nevtěleným do kmenového listu ve smyslu aktuálně platné právní úpravy s tím, že zdůrazní vybrané výkladové problémy a jejich případné řešení nabízené novelou.

Tématu uvolněného podílu většinou nebývá věnováno mnoho pozornosti zřejmě proto, že se s uvolněným podílem v praxi příliš často nesetkáváme. Přesto, pakliže nastane situace, kdy se podíl bude považovat za uvolněný, společnost si s tím musí umět poradit. Stávající znění relevantních ustanovení vyvolává řadu výkladových nejasností, které se pokouší odstranit návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích, nacházející se aktuálně jako sněmovní tisk č. 207/0 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR (dále jen „vládní novela“ nebo „novela“).

Dne 1. 1. 2018 došlo k znovuzavedení zákonného předkupního práva spoluvlastníků k nemovitým věcem do českého právního řádu, a to nabytím účinnosti části první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) v českém právním řádu absentoval v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017.

Společník může svoji účast ve společnosti s ručením omezeným ukončit mnoha různými způsoby. Právní úpravu možných způsobů ukončení účasti společníka nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění (dále jen „Zákon o obchodních korporacích“).

Ve svém příspěvku bych se chtěl zaměřit na základní otázky týkající se různých druhů akcií a podílů a s tím související posuny v korporačním právu. Od roku 2014 není v korporačním právu patrně žádné jiné téma či institut, který by prošel radikálnějším vývojem, a to především názorovým. Došlo k obrovskému posunu v nahlížení na možnosti, jakým způsobem lze vytvářet různé druhy podílu a akcií.

Konce společného podnikání nebývají jednoduché. Je to často jako v nepovedeném manželství. Na začátku stojí velká myšlenka, nadšení ze spolupráce, důvěra a vize velkých projektů, na konci pak rozčarování z krachu společné budoucnosti, vzájemné obviňování a nechuť dohodnout se i na elementárních záležitostech ohledně ukončení spolupráce. Logické argumenty selhávají a uražená ješitnost brání přijetí jakéhokoli pragmatického řešení.

Společníci obchodních korporací mohou na valné hromadě rozhodnout o rozdělení zisku, který korporace vykázala v řádné nebo mimořádné účetní závěrce. V souladu se zákonem o obchodních korporacích může být tento zisk rozdělen mezi společníky, a pokud tak stanoví zakladatelské právní jednání, lze rozhodnout o rozdělení zisku i mezi jiné osoby, klasicky např. jednatele, vedoucí pracovníky atd. Zisk, který byl valnou hromadou určen k rozdělení, může být ale mezi společníky či jiné osoby vyplacen až na základě rozhodnutí statutárního orgánu o jeho výplatě.

První z příspěvků věnovaných právní úpravě postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným byl zaměřen zejména na představení tohoto institutu, jeho genezi a zejména pak jeho úpravu po významné novele zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "OSŘ") a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále také jen "EŘ"), účinné od 1. 1. 2013, včetně podmínek, za kterých se může uplatňovat. Ve druhé části bych rád představil samotný proces dražby podílu povinného od jejího zahájení, přes průběh až po důsledky v podobě zániku účasti ve společnosti. Mimo to se zaměříme také na judikaturu k nové úpravě.

Právní úprava postižení podílu povinného ve společnosti s ručením omezeným doznala s účinností od 1.1.2013 výrazných změn, a to především vložením ustanovení § 320aa a § 320ab do občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb., dále jen "OSŘ"), které bylo provedeno novelou č. 396/2012 Sb.

Do konce roku 2013 bylo přípustné vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti s ručením omezeným. Zákon (obchodní zákoník) krom toho nepřipouštěl spojit s podílem práva a povinnosti odlišné od zákona, tj. vytvářet zvláštní druhy podílů.

V souvislosti se změnami, které s sebou do českého právního řádu počátkem tohoto roku přinesla rekodifikace soukromého práva, vyvstala řada otázek, týkajících se výkladu jednotlivých ustanovení a skutečného záměru zákonodárce, kterého chtěl při tvorbě předmětných ustanovení docílit.