Vyhněte se riziku promlčení pohledávky. Soudy změnily svou rozhodovací praxi
V podnikatelské sféře je vystavování faktur každodenní rutinou. Pokud však Váš obchodní partner nebo zákazník fakturu ve stanovené lhůtě neuhradí, je namístě podniknout adekvátní kroky k vymožení Vaší pohledávky
Kroky k vymožení pohledávky jsou obvykle zaslání upomínky či následně předžalobní výzvy. Pokud ani na tu není reagováno, lze přistoupit k podání žaloby u soudu. Pro úspěšně vymožení Vaší pohledávky je však důležité, abyste tzv. neprošvihli subjektivní promlčecí lhůtu, která dle občanského zákoníku trvá 3 roky ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.
O jaký den se ale vlastně jedná? Dosud v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu platilo, že tato subjektivní lhůta počínala běžet den po dni splatnosti faktury. Dle loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu tomu tak však není. Pokud je ve smlouvě určeno, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění bude teprve v budoucnu vystavená faktura s ujednanou lhůtou splatnosti, má tato subjektivní lhůta počínat běžet takovým dnem, kdy věřitel mohl poprvé uplatnit právo na zaplacení dohodnuté ceny – tj. ode dne, kdy věřitel mohl poprvé vystavit fakturu. Nejčastěji se bude jednat o den, kdy byla dokončena sjednaná práce či dodáno zboží.
V určitých případech tak může v důsledku docházet k situacím, kde započne běh promlčecí lhůty, aniž by se dluh jako takový stal splatným. S ohledem na tuto skutečnost je proto zapotřebí pečlivě kontrolovat, zda k promlčecí Vašich pohledávek nedošlo, aby bylo jejich případné vymáhání u soudu úspěšné a dlužník nenamítnul námitku promlčení.
Pokud máte jakékoli neuhrazené faktury a chcete se ujistit, že nepropásnete lhůtu pro jejich vymáhání, neváhejte nás kontaktovat. Rádi Vám s vymáháním pohledávek pomůžeme.
Přečtěte si celé odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 31 Cdo 3125/2022-200 .
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




