Uplatnění škody za krizová opatření
Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.
Níže poskytujeme návod, jak je možné uplatnit nárok vůči státu – se zaměřením na škodu způsobenou přeshraničním pracovníkům. Pokud se jedná podnikatele v ČR, je zde několik právních režimů a v části bude pravděpodobně vhodnější uplatnit škodu ne podle krizového zákona, ale podle zákona č. 82/1998 Sb., jak píšeme zde.
Jakou škodu je možné uplatnit?
Podle § 36 odst. 1 krizového zákona: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Škodou se rozumí jak skutečná škoda, tak ušlý zisk. V případě přeshraničních pracovníků tak škoda vznikla zejména tím, že nemohli dojíždět do práce (ušlá mzda), případně že naopak museli zůstat v zahraničí namísto toho, aby dojížděli domů (náklady na ubytování a další náklady na pobyt v zahraničí – ty je možné uplatnit ideálně prostřednictvím účtenek, je možné se pokusit také požadovat náhradu v podobě zahraničního stravného). Mezi další typickou součást škody budou patřit uhrazené testy na koronavirus.
Co má vliv na možnost nárokovat škodu?
Podstatné je, zda skutečně způsobená škoda je důsledkem krizových opatření vlády. Pokud zaměstnanec např. nemohl pracovat proto, že u jeho zaměstnavatele byla nařízena karanténní opatření, tak příčinná souvislost není dána (i bez exeistence opatření vlády by stejně nemohl pracovat).
Dále je potřeba zohlednit vše, čím byla škoda (byť jen částečně) kompenzována. Například dávky vyplacené českými orgány apod.
U jakého orgánu nárok uplatnit a jakou lhůtu má daný orgán na vyřízení?
Podle § 36 odst. 4 krizového zákona: „Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.“ Krizová opatření, která byla během nouzového stavu vydávána v souvislosti s omezením na hranicích, byla vydána vládou ČR. Proto je způsobená škoda uplatňována u tohoto orgánu.
Krizový zákon na rozdíl od zákona č. 82/1998 Sb. nestanoví lhůtu, ve které má vláda povinnost na uplatněný nárok reagovat. Je tak možné postupovat analogicky, jako v případě výzvy podle § 142a občanského soudního řádu a stanovit lhůtu alespoň 7 dnů.
Do kdy je nutno nárok uplatnit?
Podle § 36 odst. 5 krizového zákona: „Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla…“. Doporučujeme nárok uplatnit do 6 měsíců od okamžiku, kdy byla vydána příslušná krizová opatření. To by mělo představovat jistotu, že nárok bude uplatněn včas.
Jaké doklady musím doložit?
Přílohy by měly dostatečně dokládat skutkový děj. V případě přeshraničního pracovníka doporučujeme doložit dokumenty pro přeshraniční pracovníky (Karta přeshraničního pracovníka, potvrzení o výkonu zaměstnání, apod.), doklady ohledně zaměstnání (pracovní smlouva, výplatní pásky za příslušné období a období předcházející – pro výpočet ušlé mzdy), doklady o vyplaceném nájemném v zahraničí (pokud jste museli proto, abyste se vyhnuli karanténním opatřením zůstat v zahraničí), nebo potvrzení o zaplacených testech na koronavirus.
Vzor uplatnění nároku najdete zde v .doc a zde v .pdf.
Doporučujeme vyplněný vzor před uplatněním zkonzultovat s advokátem.
Další články
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.




