Uplatnění škody za krizová opatření
Podle krizového zákona je dána odpovědnost státu za škodu způsobenou krizovými opatřeními vlády. Řadě osob také byla škoda v důsledku krizových opatření způsobena.
Níže poskytujeme návod, jak je možné uplatnit nárok vůči státu – se zaměřením na škodu způsobenou přeshraničním pracovníkům. Pokud se jedná podnikatele v ČR, je zde několik právních režimů a v části bude pravděpodobně vhodnější uplatnit škodu ne podle krizového zákona, ale podle zákona č. 82/1998 Sb., jak píšeme zde.
Jakou škodu je možné uplatnit?
Podle § 36 odst. 1 krizového zákona: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“
Škodou se rozumí jak skutečná škoda, tak ušlý zisk. V případě přeshraničních pracovníků tak škoda vznikla zejména tím, že nemohli dojíždět do práce (ušlá mzda), případně že naopak museli zůstat v zahraničí namísto toho, aby dojížděli domů (náklady na ubytování a další náklady na pobyt v zahraničí – ty je možné uplatnit ideálně prostřednictvím účtenek, je možné se pokusit také požadovat náhradu v podobě zahraničního stravného). Mezi další typickou součást škody budou patřit uhrazené testy na koronavirus.
Co má vliv na možnost nárokovat škodu?
Podstatné je, zda skutečně způsobená škoda je důsledkem krizových opatření vlády. Pokud zaměstnanec např. nemohl pracovat proto, že u jeho zaměstnavatele byla nařízena karanténní opatření, tak příčinná souvislost není dána (i bez exeistence opatření vlády by stejně nemohl pracovat).
Dále je potřeba zohlednit vše, čím byla škoda (byť jen částečně) kompenzována. Například dávky vyplacené českými orgány apod.
U jakého orgánu nárok uplatnit a jakou lhůtu má daný orgán na vyřízení?
Podle § 36 odst. 4 krizového zákona: „Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.“ Krizová opatření, která byla během nouzového stavu vydávána v souvislosti s omezením na hranicích, byla vydána vládou ČR. Proto je způsobená škoda uplatňována u tohoto orgánu.
Krizový zákon na rozdíl od zákona č. 82/1998 Sb. nestanoví lhůtu, ve které má vláda povinnost na uplatněný nárok reagovat. Je tak možné postupovat analogicky, jako v případě výzvy podle § 142a občanského soudního řádu a stanovit lhůtu alespoň 7 dnů.
Do kdy je nutno nárok uplatnit?
Podle § 36 odst. 5 krizového zákona: „Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla…“. Doporučujeme nárok uplatnit do 6 měsíců od okamžiku, kdy byla vydána příslušná krizová opatření. To by mělo představovat jistotu, že nárok bude uplatněn včas.
Jaké doklady musím doložit?
Přílohy by měly dostatečně dokládat skutkový děj. V případě přeshraničního pracovníka doporučujeme doložit dokumenty pro přeshraniční pracovníky (Karta přeshraničního pracovníka, potvrzení o výkonu zaměstnání, apod.), doklady ohledně zaměstnání (pracovní smlouva, výplatní pásky za příslušné období a období předcházející – pro výpočet ušlé mzdy), doklady o vyplaceném nájemném v zahraničí (pokud jste museli proto, abyste se vyhnuli karanténním opatřením zůstat v zahraničí), nebo potvrzení o zaplacených testech na koronavirus.
Vzor uplatnění nároku najdete zde v .doc a zde v .pdf.
Doporučujeme vyplněný vzor před uplatněním zkonzultovat s advokátem.
Další články
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.
K duševní poruše, omezení svéprávnosti a neplatnosti právního jednání
Má skutečnost, že člověk trpí duševní poruchou, vliv na jeho možnost převádět platně svůj majetek? Nikoliv nutně, porucha sama o sobě neznamená ztrátu svéprávnosti ani neplatnost uzavřené smlouvy, například darovací či kupní.
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: ústavní postavení, limity a kontrolní praxe (I. část)
Nejvyšší kontrolní úřad představuje v českém ústavním systému klíčový diagnostický orgán, který efektivně odhaluje miliardová pochybení při správě státního majetku, avšak kvůli absenci exekutivních pravomocí nemá jak nápravu vynutit. Tento článek analyzuje ústavní zakotvení i systémové limity Úřadu a na konkrétních příkladech z oblasti armády či dopravní infrastruktury ukazuje, jak stát zjištěná pochybení opakovaně ignoruje.




