Nechcete platit za užívání cizí nemovitosti? Za squat nemusíte...
Nejvyšší soud ČR rozhodl, že kdo bez dohody s vlastníkem obsadí nepronajatelnou nemovitost, nemá povinnost hradit vlastníkovi nemovitosti bezdůvodné obohacení.
Podle obecné zásady občanského práva se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodným obohacením je i majetkový prospěch získaný protiprávním užíváním cizí věci, tj. užíváním věci bez platné smlouvy nebo jiného právního titulu. Kdo se na úkor vlastníka takto obohatí, je povinen majetkový prospěch vlastníkovi nemovitosti vydat. Z každého pravidla ale existují výjimky. Takovou výjimku dovodil Nejvyšší soud ČR i v případě protiprávního užívání cizí nemovitosti.
Výše plnění za užívání věci bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, který získal obohacený uživatel. V případě nemovitosti vychází soudní praxe z toho, že majetkovým vyjádřením protiprávně získaného prospěchu uživatele je částka odpovídající nájemnému obvyklému v daném místě a čase za užívání obdobné nemovitosti, které by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit. Tato náhrada se tak poměřuje s obvyklou hladinou nájemného. Vždy je třeba přihlédnout ke konkrétním podmínkám dané nemovitosti.
Ne vždy je možné obvyklé nájemné stanovit - například proto, že srovnatelné nemovitosti nejsou pronajatelné a nemají uplatnění na trhu. Jde zejména o neudržované nemovitosti ve špatném stavebně technickém stavu.
V těchto případech dospěl Nejvyšší soud České republiky opakovaně k rozhodnutí, že užíváním takové nemovitosti, byť bez právního důvodu, uživateli žádné bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka nemovitosti nevzniká a uživatel není povinen vlastníkovi peněžitou náhradu platit.
Jedná se o velmi specifické případy, i tak se ale dá pochybovat, zda řešení, které zvolil Nejvyšší soud je správné a spravedlivé.
Zdroj: BNT journal
Další články
Sdílení údajů o cestujících mezi EU a USA: Proč jsou účinné záruky ochrany osobních údajů v praxi nezbytné
Přeshraniční předávání osobních údajů mezi EU a USA bylo vždy citlivou otázkou vyžadující pečlivé vyvažování různých zájmů. Do popředí se nyní dostává další oblast: kontrola hranic, imigrace a bezpečnostní prověřování.
Změny názvů obcí
Neopominutelným zákonem stanoveným identifikačním znakem obce jakožto veřejnoprávní korporace je její název. Mohou však nastat okolnosti, v návaznosti na které vyvstane záměr takový název změnit. Za naplnění kterých podmínek a jakým postupem tak lze legálně učinit?
Rozhodné pololetí, ne den výpočtu. Chyba, která se opakuje v předžalobních výzvách
Zákonný úrok z prodlení se počítá ze sazby platné k prvnímu dni pololetí, ve kterém prodlení vzniklo. Ne z té dnešní. Je to jediná věta v nařízení vlády, přesto ji míjí značná část výzev k úhradě, se kterými se v praxi potkávám. U staršího dluhu to není zaokrouhlovací rozdíl.
Presumpce neviny chrání obě strany: Ústavní soud k dokazování v kauzách znásilnění a křivého obvinění
Ústavní soud ve dvojici květnových nálezů potvrdil, že vysoký důkazní standard plynoucí ze zásad presumpce neviny a in dubio pro reo musí obecné soudy uplatňovat naprosto symetricky. Odsouzení za znásilnění ani za následné křivé obvinění nelze stavět na spekulacích, sexistických stereotypech či pouhém neprokázání původního skutku.
Tisíc stejných originálů: Co vlastně znamená originál elektronického dokumentu?
Podepsaná smlouva dorazí e-mailem. Příjemce ji uloží do počítače, zkopíruje na záložní disk a pošle kolegovi. Který z těchto souborů je originál? Otázka zní jednoduše, ale vychází z představy papíru, na němž zůstal tah propisky. U elektronického dokumentu může přesná kopie zachovat i samotný elektronický podpis. Naopak výtisk, který vypadá naprosto stejně, tuto vlastnost nemá.
