Pokuty dle GDPR po dvou letech
Výše pokut, které mají být udělovány dle GDPR, zpočátku vyvolávala (a stále vyvolává) mnohé zmatky a otázky, neboť výklady příslušných jednotlivých národních regulátorů nebyly příliš unifikované a současná situace stále není zcela vyjasněná. Díky tomu, že již nicméně od 25. května 2018 nějaký čas uplynul, tak je možné pozorovat určité trendy a vyvozovat první závěry.
Co se týče mediálně sledovaných případů ve Francii a Velké Británii, určitě zaujme pokuta 50 milionů EUR proti Google LLC, 218 milionů EUR proti British Airways, či přibližně 117 milionů EUR v řízení proti řetězci hotelů Marriott. Důvodem bylo tvrzené porušení infomačních povinností, zpracovávání bez právního titulu či nedostatečná technická a organizační opatření k předejití únikům osobních údajů.
Ani Rakousko není pozadu s pokutou ve výši 18 milionů EUR udělenou Rakouské poště za tvrzené vytváření datových profilů 2.2 milionů Rakušanů, či Itálie s pokutou 27.8 milionu EUR telekomunikačnímu operátorovi TIM za tvrzené reklamní telefonáty bez souhlasu uživatelů, nesprávné informace o zpracovávání osobních údajů a údajné používání jediného souhlasu pro několik různých účelů. Osobní údaje byly zřejmě rovněž zpracovávány déle než bylo nutné.
V Německu byly pokuty o něco nižší, nejvýraznější bylo 14.5 milionů EUR vůči Deutsche Wohnen za uchovávání osobních údajů o nájemnících, které nebylo možné vymazat. Pokutu rovněž dostala od německého regulátora společnost 1&1 Telecom GmbH, za poskytování rozsáhlých osobních údajů volajícímu, který sám uvedl pouze jméno a datum narození – v tomto spatřoval regulátor potenciální riziko pro všechny zákazníky.
Obecně lze při pohledu na výše zmíněné případy, ale i na mnoho těch méně výrazných, říci, že regulátoři začínají zvyšovat ukládané pokuty a rovněž vypracovávají metodiky pro transparentnější mechanismy ukládání těchto pokut. Koncepty těchto metodik byly již zveřejněny v Německu a Rakousku. Vychází se přitom z článku 83 GDPR, který říká:
„Každý dozorový úřad zajistí, aby ukládání správních pokut v souladu s tímto článkem ohledně porušení tohoto nařízení podle odstavců 4, 5 a 6 bylo v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující.„
GDPR dále obsahuje katalog okolností, které by měly být v procesu ukládání pokuty zohledněny, např. povaha, závažnost a délka trvání porušení, zda došlo k porušení úmyslně či z nedbalosti či zda následně došlo ke spolupráci s dozorovým úřadem v oblasti odstraňování škod.
To vše zohledňuje nová německá metodika, která postupuje v následujících pěti krocích:
- rozdělení společnosti dle velikosti
a. mikro společnost – s celosvětovým obratem za předcházející finanční rok pod 2 miliony EUR
b. malá společnost - s celosvětovým obratem za předcházející finanční rok mezi 2-10 miliony EUR
c. střední společnost - s celosvětovým obratem za předcházející finanční rok mezi 10-50 miliony EUR; a
d. velká společnost - s celosvětovým obratem za předcházející finanční rok přesahujícím 50 milionů EUR.
-
následně se posuzuje průměrný roční obrat (relevantní pouze pro společnosti, které mají nižší průměrný roční obrat pod 500 milionů EUR), a to za použití kalkulace odkazem na příslušnou kategorii velikosti;
-
třetím krokem je výpočet tzv. základní hodnoty, kde se dělí průměrný roční obrat číslem 360[1], aby se došlo k dennímu obratu;
-
základní hodnota denního obratu se pak dále násobí faktorem mezi 1-7.2 (pro provinění dle článku 83(4) GDPR[2]), nebo faktorem mezi 1-14.4 [pro provinění dle článku 83 (5), (6) GDPR], konkrétní výše pak závisí dle závaznosti porušení (nepatrné/střední/vážné/velmi vážné); a
-
v posledním kroku se aplikuje procentní úprava, která zakomponuje další faktory:
a. Stupeň zavinění (-25% až + 50%);
b. Stupeň odpovědnosti (-25% až +50%);
c. Relevantní předchozí prohřešky (0% až +300%);
d. Spolupráce s regulátorem (-25% až 25%);
e. Nahlášení sebe sama (- 25% až +10%);
f. Dodržování opatření nařízených regulátorem (0% až 50%);
Je zjevné, že na podobnou metodiku se dlouho čekalo a konečně jsou lépe vyjasněny doposud poměrně volné mantinely v ukládání pokut. Bude zajímavé sledovat, zda budou ostatní regulátoři následovat německý (či v mnohém podobný nizozemský) model či zda dojde k zavedení něčeho, co bude schopné přesněji reflektovat individuální rozměr každého případu.
[1] To není chyba, ačkoliv má rok 365 dní, kalkulace počítá s dělením číslem 360
[2]https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32016R0679&from=EN
Další články
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.




