Karolina Drachovská

JUDr. Tereza Kunertová, LL.M., Ph.D. patří k předním expertkám na evropské právo, kterému v současnosti vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Právu Evropské unie se věnuje rovněž ve své vědecké a publikační činnosti, jakož i ve své advokátní praxi, kdy se v rámci vnitřního trhu EU zabývá tématem volného pohybu pracovníků a rovněž poradenstvím v oblasti regulace finančních služeb.

V předchozím díle letního miniseriálu jsme se zabývali unijní legislativou, která vymezuje základní hmotněprávní nároky cestujících zpožděných a zrušených letů.

Léto je v plném proudu a – byť teploty v České republice začátkem července dosahovaly tropických výšin – řada z nás přes to (nebo možná právě proto) zamíří i o letošních prázdninách za hranice.

Dle některých aktuálně dostupných vývojových scénářů může být umělá inteligence schopna aktivit, které doposud ležely toliko v dispoziční sféře člověka. Pro to, aby se mohla v praxi prosadit a začít efektivně používat, je však klíčové vyřešit nelehké otázky, které s touto novou, doposud právem přesně nepopsanou, oblastí souvisí.

Soudce při výkonu svého mandátu disponuje obrovskou mocí, neboť jeho jediné rozhodnutí může člověku od základu změnit život. Není však na justiční představitele činěn přílišný mediální tlak? V rozhovoru odpovídal historicky první předseda obnovené vrcholné instance správního soudnictví, toho času soudce Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa.

Další ročník odborného kongresu Právní prostor je za námi. V rámci společenského večera již tradičně proběhlo vyhlášení studentské publikační soutěže, novinkou však bylo ocenění nejčtenějšího článku na webu Právní prostor za rok 2018. Který z článků obsadil první místo a jakému tématu byl věnován?

Stavebnictví je v současné době velmi dynamicky se rozvíjejícím oborem. Jsme svědky stále větších a složitějších výstavbových projektů, přičemž právo musí na tento vývoj reagovat. V zahraničí jsou běžnou součástí stavební praxe tzv. smluvní standardy FIDIC, jež pomáhají celý proces výstavby všem zúčastněným zjednodušovat.

Další ročník konference zaměřené na aktuální otázky (nejen) z oblasti veřejné správy rezonující napříč právnickou obcí se nezadržitelně blíží. Přesně v polovině měsíce května se nad tématy stavebního řízení, insolvence a aktuálních informací o stavu justice u příležitosti celodenní odborné debaty sejdou v Plzni významné profesní špičky.

Advokátní vody jsou v mnoha očích viděny jako „žraločí prostředí“ plné nekooperujících a navzájem soutěžících individualit. Je tomu v realitě opravdu tak, nebo je povědomí veřejnosti o advokátech zkresleno příběhy amerických seriálů? Zajímá vás, čím se liší kulturní prostředí mezinárodní advokátní kanceláře od kanceláře menší tuzemské?

Devátý ročník odborného kongresu Právní prostor se nezadržitelně blíží, a přinášíme tak další ze série rozhovorových upoutávek, které postupně přibližují jednotlivé přednášející a jejich kongresové příspěvky. Protentokrát byl zpovídán advokát, člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu JUDr. Petr Meduna. Prozradil, na co se z jeho úst na kongresu můžeme těšit, na co se nejvíce těší on a řeč byla například i o tzv. restituční tečce či zdanění církevních restitucí.

V poslední době, více než kdy jindy, upíná veřejnost oči směrem k Londýnu. Od chvíle, kdy se ve Spojeném království v referendu rozhodlo o vystoupení z Evropské unie, uplynulo již více než dva roky. Konkrétní podoba rozluky je však stále ve hvězdách. Nad možnými scénáři vývoje a jejich dopady se v rozhovoru zamýšlel další z přednášejících odborného kongresu Právní prostor JUDr. Petr Kadlec - partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.

Jaký je aktuální stav vize elektronizace zdravotnictví? Jak se ministr zdravotnictví dívá například na otázku domácích porodů? Existuje recept na to, jak se ve 32 letech stát ministrem? Měl by být Ústavní soud ve své rozhodovací činnosti v otázkách zdravotnictví zdrženlivější?

V posledních dnech je velmi aktuálním tématem chystaná změna právních předpisů upravujících otázku ochrany zvířat. Jakých zákonů se předmětné novely týkají? Které konkrétní změny legislativci připravují? Učiní tyto změny množírnám provozujícím nekalé praktiky konečnou přítrž?

Jaké jsou chystané legislativní změny v oblasti exekucí? Jakými zeměmi by se měl český zákonodárce v této oblasti inspirovat? Jaké změny by v praxi přineslo zavedení principu teritoriality či pravidla jeden dlužník - jeden exekutor? Kudy vede cesta, která by přinesla zrychlení vymáhacího procesu?

Existuje film, který by měl vidět opravdu každý právník? Čím se liší současní studenti práv od generací předchozích? O jakých změnách se v rámci nové akreditace výuky na Právnické fakultě Univerzity Karlovy uvažuje? Měla by být fakulta pro studenty náročnější? Existuje recept na to, jak zvýšit společenské povědomí o právu?

Profesní etika je jakýsi soubor pravidel, která dopadají na konkrétní profese. S vymezením etických pravidel se pak setkáváme zejména v profesích, jejichž představitelé přichází do kontaktu s lidmi (lékaři, psychologové, právníci), neboť ti musí řešit velmi citlivé problémy, lidé si k nim přichází pro radu, když sami věci nerozumí.

V letošním roce proběhl již sedmý ročník konference Právo ve veřejné správě, poprvé se však konal hned ve dvou termínech a na dvou místech. Jako první se příznivci témat souvisejících s veřejnou správou setkali 13. listopadu v Brně, druhý termín pak připadl na 27. listopadu a jako místo pro jeho konání pořadatelé zvolili pražský Smíchov - konkrétně Paspův sál.

Dokáže být právo spravedlivé? Bez čeho se soudce při výkonu soudcovského povolání neobejde? Jaký je převládající společenský názor na české soudnictví? Přistupuje právo odlišně k mužům a ženám? Mrháme kvalitami, které by mohly do vrcholných funkcí přinést ženy? Jaké je poselství nových ústavních talárů? V rozhovoru odpovídala soudkyně Ústavního soudu JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., která letos v srpnu oslavila třicetileté výročí své právnické praxe. Cítí se však stále spíše zástupkyní všech účastníků a jejich práv než jen soudkyní, neboť soudcovský talár obléká teprve deset let a stále další dobu působila ve funkci advokátky.

Před dvaceti lety, přesněji 14. dubna 1998, byl založen jeden ze současných sedmi studentských spolků Právnické fakulty Univerzity Karlovy – spolek Common Law Society. A právě u příležitosti oslav tohoto jubilea se v prostorách pražského Karolina sešli zakladatelé spolku, zástupci akademické obce, generální partner spolku, členové bývalí i současní a ostatní příznivci common law. (Pozvání přijalo na 120 hostů.)

Co se změnilo v oblasti veřejných zakázek? V čem zadavatelé v zadávacím řízení nejčastěji chybují? Jaká sankce nastane při nedodržení zadávací formy? Jak si Česká republika stojí v oblasti eGovernmentu v celosvětovém srovnání? V rozhovoru odpovídal Mgr. Miroslav Knob - administrátor veřejných zakázek ve společnosti OTIDEA - který bude tématu veřejných zakázek a povinné elektronizace věnovat i svůj příspěvek na listopadové konferenci Právo ve veřejné správě v Praze.

Při studiu judikatury nás napadlo zpracovat letité rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR do podoby krátké napínavé povídky, vhodné například ke zpříjemnění chladného podzimního večera. Touto romantickou krimi povídkou bychom zároveň chtěli populárně naučnou formou poukázat na nadčasovost citovaného judikátu a demonstrovat, že trestní právo řeší problémy každodenního života a že třeba i vepřové sádlo může způsobit krizi manželství.

Další ročník odborné konference Právo ve veřejné správě se nezadržitelně blíží. Letos nově proběhne s různými přednášejícími hned ve dvou různých termínech a na dvou různých místech, v Brně a v Praze. Oba termíny budou tradičně plné zajímavých hostů. Svůj konferenční příspěvek, který bude představen 13. listopadu v Brně, nám v rozhovoru přiblížil JUDr. Petr Kolman, Ph.D - právník, vyučující správního práva na PF MU v Brně, člen rozkladové komise ÚOHS a rozkladové komise ČNB. 

V souvislosti s blížící se povinností přejít na elektronickou komunikaci v procesu zadávaní veřejních zakázek (18.10.2018) se takzvaně ,,roztrhl pytel” se semináři a kongresy, jejichž obsah je zaměřen právě na toto téma a změny, které nás v oblasti veřejných zakázek čekají. Do této podzimní série akcí, jež se věnují veřejným zakázkám, patří i konference OTIDEA - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY 2018/2019.

Co se změní s nástupem povinnosti elektronizace při zadávání veřejných zakázek? Jaký je reálný stav povinného užívání Národního elektornického nástroje (,,NEN”)? Jaký dopad má na fungování a provoz elektrizačních nástrojů platné nařízení GDPR? Jaké následky bude mít případné nedodržení předepsané formy pro zadávání?

Elektrizační soustava představuje vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. Velmi důležitým článkem tohoto systému je elektroenergetická přenosová soustava, jejíž provozování je možné pouze na základě udělení licence, která je žadateli po splnění zákonem stanovených podmínek udělena Energetickým regulačním úřadem. Výlučným držitelem takové licence je v České republice společnost ČEPS, a.s. V rozhovoru odpovídal vedoucí odboru Právní služby ČEPS, a. s. - expert na energetické právo, právo nemovitostí, stavební právo a vítěz soutěže Podnikový právník 2018 v kategorii Správní právo - Mgr. Vlastimil Diviš.