Zkrácení doby oddlužení na 3 roky vyšle podle vědce do společnosti špatný signál
Praha 19. srpna (ČTK) - Zkrácení doby oddlužení na tři roky pro všechny vyšle podle Bohumila Havla z Ústavu státu a práva Akademie věd (AV ČR) do společnosti signál, že dluhy se nemusí splácet a stát se o to postará.
Havel to řekl v rozhovoru, který ČTK poskytla AV ČR. Změnu přináší novela insolvenčního zákona, kterou by měl 23. srpna projednat Senát. Požaduje ji evropská směrnice, zrychlené oddlužení chce pro podnikatele. Vláda se rozhodla vztáhnout pravidla i na spotřebitele. Podle Havla to může narušit celý systém a míru rovnováhy v půjčovaní peněz.
“Vysílá se jakási informace veřejnosti, že dluhy se nemusí plnit, že na konci vždycky přijde stát a něco přinese, nějaké řešení, které těm lidem pomůže,” řekl Havel. Podle odborníka je z dostupných dat zřejmé, že klesá výtěžnost dluhů. “Dlužníci často ztrácí původní motivaci dluhy plnit, původně je plnilo třeba 95 procent dlužníků, protože čekají, že zas přijde něco dalšího, že zase něco pomůže, zase jim stát nabídne řešení. Takže lze očekávat, že jejich motivace do toho systému vstupovat a řádně plnit může klesnout,” řekl.
Podle Havla bude mít novela dopad i na stát, a to nejen ve smyslu ztráty financí. Stát by změnou zákona podle něj přišel o deset miliard korun, jelikož státní podniky mají v systému poměrně velké pohledávky. Problematičtější je ale narušení systému a rovnováhy při půjčování peněz, míní vědec.
Novela vysílá podle odborníka do společnosti vzkaz, že stát má tendenci pomáhat slabším. “Na druhé straně, když se podíváme na data, tak zjišťujeme, že slabších, kteří potřebují pomoc, je menšina. Průměrný dlužník je dvaačtyřicetiletý muž, který je schopen pracovat,” řekl. Průměrně takový člověk dluží milion korun.
Novela navazuje na směrnici Evropské unie, která řeší oddlužení podnikatelů, živnostníků. Evropské právo požaduje zvýšenou podporu jejich oddlužení. “Stávající pojetí, které bylo nakonec předloženo, to rozšířilo a zobecnilo na všechny fyzické osoby, tedy šlo nad rámec toho, co chce směrnice. Přináší změny zejména pro spotřebitele. Je to velká část novely, která vůbec nebyla potřeba,” řekl Havel.
Poslední novela insolvenčního zákona byla schválena v roce 2019, podle odborníka ještě neexistují data pro její vyhodnocení. Není tedy možné určit, nakolik byla efektivní. Aktuálně se dá podle odborníka říct, že klesá výtěžnost a že justice je proti dalším změnám. Oddlužení se podle něj za poslední rok týkalo asi 20.000 případů, systémem oddlužení prošlo asi 95 procent lidí.
“Mnohdy změny, které se dělají, neposouvají věc k lepšímu,” řekl Havel. V novele by podle něj stačilo udělat změnu, kterou požaduje evropská směrnice. S dalšími úpravami by se mělo vyčkat na analýzu toho, co přinesla novela z roku 2019, uzavřel.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


