Žádost o peněžitou pomoc pro oběti trestných činů bude možná jednodušší
Brno 21. prosince (ČTK) - Žádost o peněžitou pomoc pro oběti trestných činů by v budoucnu mohla být jednodušší. Na úpravě formulářů spolupracují právníci kanceláře ombudsmana s ministerstvem spravedlnosti.
Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu. Peněžitou pomoc vyplácí stát obětem k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem. Využít ji mohou například na léčbu fyzických i duševních následků události nebo kompenzaci ušlého výdělku.
“Oběti trestných činů si svou roli nevybírají. Samotná skutečnost, že se staly obětí, znamená, že stát nedokázal zajistit dostatečně bezpečné prostředí pro jejich život – proto by jim měl nabídnout přiměřenou pomoc,” uvedl ombudsman Stanislav Křeček. Důležitým krokem je podle něj zjednodušení postupu při žádosti o peněžitou pomoc tak, aby ji ministerstvo spravedlnosti mohlo projednat a vyřídit co nejrychleji a nemuselo oběti trestných činů vyzývat k doplnění chybějících podkladů. Právníci kanceláře ombudsmana proto vypracovali návrh dvou nových formulářů. Jeden je určený přímo pro oběti trestných činů, druhý pro pozůstalé.
“Nové formuláře jsme se snažili napsat jednoduchým a srozumitelným jazykem. Žádost sice nemusí mít žádnou předepsanou podobu, ale použití formuláře by mělo žadatelům celý proces ulehčit. Chtěli jsme docílit toho, aby žádosti hned při podání obsahovaly všechny nezbytné informace a přílohy, jako jsou třeba lékařské zprávy,” uvedl jeden ze spoluautorů nových žádostí a právník kanceláře ombudsmana Martin Hurych.
Oběti trestných činů mohou o peněžitou pomoc požádat do dvou let od zjištění újmy a nejpozději do pěti let od spáchání trestného činu. Ministerstvo spravedlnosti by mělo o jejich žádosti rozhodnout nejpozději do tří měsíců. Peněžitou pomoc není možné chápat jako náhradu škody, kterou pachatel svým činem způsobil, protože taková povinnost zatěžuje výlučně jeho, nikoliv stát. Dala by se chápat jako zvláštní druh sociální dávky, kterou stát za zákonem upravených podmínek vyplácí.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



