Za spuštění alarmu v Národním muzeu potvrdil Nejvyšší soud podmíněný trest
Brno 1. prosince (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil ženě, která bezdůvodně a záměrně spustila hasicí systém v pražském Národním muzeu, čtrnáctiměsíční trest s tříletou zkušební dobou. Maya Luková musí také uhradit škodu přesahující 1,7 milionu korun.
NS rozhodoval bez veřejného jednání, výsledek ČTK sdělila jeho mluvčí Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím soud nepublikoval.
Obhájce Lukové v minulosti argumentoval tím, že jeho klientka není trestně odpovědná s ohledem na duševní stav. Obvodní soud pro Prahu 1 kvůli tomu vyslechl řadu lékařů a přečetl množství lékařských zpráv. Vznikly také dva protichůdné znalecké posudky, proto nechal obvodní soud vypracovat další posudek v bohnické nemocnici. Nakonec Lukovou uznal vinnou.
“Rozsudek nalézacího soudu je správný a zákonný,” konstatoval letos v dubnu předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Jan Šott. Po neúspěchu u Nejvyššího soudu by žena mohla ještě podat ústavní stížnost.
Hasicí zařízení Luková záměrně spustila v jednom z výstavních sálů Národního muzea v březnu 2022. Do prostoru začaly ze dvou nádrží proudit stovky kilogramů speciálního plynu, který brání hoření. Systém tak ztratil schopnost plnit svůj účel a několik místností muzea s exponáty přišlo o ochranu před požárem.
Podle verdiktu se Luková dopustila poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení, za což hrozí rok až šest let vězení. Způsobenou škodu má Luková podle verdiktu hradit “podle svých sil”, konkrétně 10.000 korun přímo muzeu a dalších 1,722 milionu korun pojišťovně.
Obhájce Lukové už dříve uvedl, že pro klientku je peněžitý trest likvidační. Zmínil, že se dlouhodobě léčí s psychickou poruchou, která se projevuje tak, že se na veřejnosti chová bizarním způsobem a vstupuje do prostor, kde nemá co dělat. Naposledy ji takto zadržela policie v Austrálii v neveřejných prostorách letiště, trestní stíhání pak ale podle advokáta zastavila právě na základě ústavního zkoumání psychického stavu Lukové.
Další články
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.
Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva
Praha 11. června (ČTK) - Návrh nového zákona o sportu počítá se vznikem samostatného ministerstva sportu. Na panelové diskusi to dnes ve Sněmovně řekl poslanec opoziční ODS Karel Haas, který návrh představil novinářům i odborné veřejnosti. Vzniklo by nicméně až v následujících volebních obdobích, podmínkou by byla restrukturalizace současné soustavy ministerstev.
Elektronizace správy voleb bude pravděpodobně naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 10. června (ČTK) - Senát by měl podle ústavně-právního výboru posvětit svou novelu, která má odložit spuštění elektronizace správy voleb až na rok 2028 spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
