Za spuštění alarmu v Národním muzeu potvrdil Nejvyšší soud podmíněný trest

NS rozhodoval bez veřejného jednání, výsledek ČTK sdělila jeho mluvčí Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím soud nepublikoval.

Obhájce Lukové v minulosti argumentoval tím, že jeho klientka není trestně odpovědná s ohledem na duševní stav. Obvodní soud pro Prahu 1 kvůli tomu vyslechl řadu lékařů a přečetl množství lékařských zpráv. Vznikly také dva protichůdné znalecké posudky, proto nechal obvodní soud vypracovat další posudek v bohnické nemocnici. Nakonec Lukovou uznal vinnou.

“Rozsudek nalézacího soudu je správný a zákonný,” konstatoval letos v dubnu předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Jan Šott. Po neúspěchu u Nejvyššího soudu by žena mohla ještě podat ústavní stížnost.

Hasicí zařízení Luková záměrně spustila v jednom z výstavních sálů Národního muzea v březnu 2022. Do prostoru začaly ze dvou nádrží proudit stovky kilogramů speciálního plynu, který brání hoření. Systém tak ztratil schopnost plnit svůj účel a několik místností muzea s exponáty přišlo o ochranu před požárem.

Podle verdiktu se Luková dopustila poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení, za což hrozí rok až šest let vězení. Způsobenou škodu má Luková podle verdiktu hradit “podle svých sil”, konkrétně 10.000 korun přímo muzeu a dalších 1,722 milionu korun pojišťovně.

Obhájce Lukové už dříve uvedl, že pro klientku je peněžitý trest likvidační. Zmínil, že se dlouhodobě léčí s psychickou poruchou, která se projevuje tak, že se na veřejnosti chová bizarním způsobem a vstupuje do prostor, kde nemá co dělat. Naposledy ji takto zadržela policie v Austrálii v neveřejných prostorách letiště, trestní stíhání pak ale podle advokáta zastavila právě na základě ústavního zkoumání psychického stavu Lukové.