Za neplatiče alimentů patrně bude výživné na děti platit stát

Ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že zákon o náhradním výživném se bude týkat odhadem 24.000 nezaopatřených dětí. Částka byla podle ministryně zvolena kvůli tomu, že výživné se pohybuje nejčastěji mezi 2500 až 2900 Kč měsíčně. Minimální výživné by mělo do budoucna činit 1000 korun, uvedla.

Maláčová připustila, že zákon o náhradním výživném neřeší podstatu problému, kterým je nízká vymahatelnost dlužného výživného. Změnit to chce další právní úpravou, která by podle ní měla být předložena v řádu týdnů jako poslanecký návrh. Úřad Maláčové chce také revizi sociálních dávek.

“Vyspělá společnost se má postarat o ty nejzranitelnější,” uvedla předsedkyně výboru Miluše Horská z klubu KDU-ČSL. Předsedkyně lidovecké frakce Šárka Jelínkové konstatovala, že “zodpovědnější musí platit za ty nezodpovědné”, ale “nejdůležitější je zájem dítěte”. Zástupci ODS měli k zákonu výhrady jako k řešení, které nejde po podstatě problému.

Podmínkou poskytnutí náhradního výživného bude podle předlohy to, že rodič - samoživitel už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo soudně. O státní alimenty by žádal krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal na výživném jen část peněz, stát by doplatil zbytek do 3000 korun.

Příjemce náhradního výživného má každé čtyři měsíce dokládat, že má na pomoc státu dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Případné přeplatky by bylo nutné vrátit. Dvouletá lhůta výplaty náhradního výživného byla podle ministryně zvolena jako zkušební.

Úřady by mohly náhradní výživné vyplácet od poloviny příštího roku. Ročně by vyplatily na náhradním výživném 881 až 891 milionů korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina této sumy. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.