Unijní soud podpořil EK ve sporu s Polskem
Lucemburk/Varšava 17. prosince (ČTK) - Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Nejvyšší soudní instance Evropské unie již v říjnu na návrh EK předběžným opatřením pozastavila platnost nového polského zákona o nejvyšším soudu, vrátila do funkcí mezitím penzionované soudce a nařídila nejmenovat nové soudce do funkcí, jichž se týkají sporné předpisy, připomněla polská televizní stanice TVN 24. Nynější verdikt je podle ní definitivní.
Nový zákon o nejvyšším soudu, který nabyl účinnosti od července, snižoval soudcům věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let. Zástupci polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) tento krok hájili s tím, že je potřeba zefektivnit práci justičního orgánu a zbavit se zkorumpovaných soudců. Jeho kritici v něm naopak viděli nástroj, jak poslat na odpočinek nepohodlné soudce, včetně předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzaty Gersdorfové. Ta odmítala odejít do penze před vypršením svého mandátu, zaručeného ústavou.
Prezident Andrzej Duda dnes podle své kanceláře podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, kterou na konci listopadu hlasy vládní strany PiS přijaly obě komory polského parlamentu. Tato novela znamená podle listu Gazeta Wyborcza odstranění hlavních vad, kvůli kterým EK žalovala Polsku u unijního soudu, a znamená návrat do funkcí soudců nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, kteří byli po dosažení 65 let penzionováni.
Soudci, kteří se ujali funkce v nejvyšším soudu před vstupem této novely, odcházejí do penze po dosažení 70 let věku. Na svou žádost budou moci být penzionováni po dosažení 65 let, respektive 60 let v případě žen. Žádost o penzionování si budou moci podat i soudci v případě, že na nejvyšším soudu pracovali nejméně devět let.
Soudci, kteří se ujmou funkce v nejvyšším soudu po vstupu novely v platnost, budou odcházet do penze po dosažení 65 let - pokud ovšem nejpozději šest měsíců před vypršením lhůty nepodají prohlášení o připravenosti dál soudit a prezident jim vyhoví, poznamenala TVN 24.
Gersdorfová už dříve uvedla, že tato novela představuje jen jeden krok vpřed a že bude zapotřebí učinit další kroky, aby byl v Polsku zachován právní stát.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



