Státy EU chtějí lépe chránit peníze ve společné kase

“Potřebujeme funkční mechanismus a ne další prostor pro prázdné deklarace, jak si sice vážíme právního státu, ale jak nerespektujeme pravidla,” řekla Jourová s odkazem na řízení táhnoucí se už několik let. EK v něm vytýká Budapešti a Varšavě některé zákony spjaté například s fungováním nevládních organizací, médií či justice, které jsou podle Bruselu v rozporu s principy demokracie a právního státu.

Otatní členské země sice v řízení naslouchají maďarským a polským vysvětlením kontroverzních zákonů, ale na konkrétních krocích se dosud neshodly. V případném hlasování totiž stačí, aby dotčenou zemi podpořil jediný další člen unie a možné postihy spadnou pod stůl.

“Slyším tak často z Polska a Maďarska, že nemají problém s právním státem, až bych skoro čekala, že to dokážou tím, že pro to zvednou ruku,” prohlásila česká politička k návrhu, který má předejít tomu, aby se případní hříšníci při čerpání z rozpočtu či chystaného tučného fondu spoléhali na kolegiální pomoc dalších zemí.

Komise bude v souvislosti s rozpočtem na roky 2021 až 2027 či půlbilionem eur (13,5 bilionu korun) v balíku pro postpandemické oživení ekonomik vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Zatímco členské státy se v předchozích jednáních o víceletém rozpočtu bavily o tom, že tato doporučení by musela schválit takzvaná kvalifikovaná většina zemí, Brusel chce princip obrátit. Tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by musela doporučení odmítnout, aby jej komise neprosadila.

“Je to i zájem většiny členských států, které chtějí mít nějaké záruky pro své daňové poplatníky. Zvláště pokud jde o ty státy, které do rozpočtu více přispívají než dostávají,” podotkla Jourová.

Návrh komise podle ní podporují například Francie, Rakousko či skandinávské země, k co nejpevnějšímu svázání vlády práva s čerpáním z rozpočtu se staví vstřícně i Německo či další západoevropské státy. Naproti tomu z dvojice zmíněných zemí zní vůči návrhu výtky, další země východního křídla EU včetně Česka zatím nedaly najevo zcela jasnou pozici.

O plánu budou jednat prezidenti a premiéři unijních zemí v polovině července, kdy se v Bruselu sejdou poprvé od neúspěšného únorového summitu věnovaného sedmiletému rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel se snažil prosadit zmíněný “měkčí” návrh. Podle některých diplomatů však i kvůli bezprecedentnímu pokrizovému fondu, z nějž má Polsko dostat po Itálii a Španělsku třetí největší podíl, roste tlak na prosazení “tvrdší” varianty navrhované komisí.

“Doba nouzových stavů téma právního státu přinesla s větší naléhavostí,” soudí Jourová, která v současnosti vyhodnocuje, jak se unijní země vracejí zpátky k běžnému fungování politiky a vlády se vzdávají dočasných mimořádných pravomocí. EK měla obavy například v souvislosti s Maďarskem, kde premiér Viktor Orbán získal možnost vládnout pomocí dekretů a na základě nové normy bylo možné trestat média za šíření nepravdivých zpráv. Podle Jourové již tento zákon spojený s nouzovým stavem přestal platit, zda se Maďarsko zcela vrátilo k právnímu stavu před koronavirem nyní komise analyzuje.