Články s tagem: právní stát

Brno 21. října (ČTK) - Ústavní soud odmítl návrh na zrušení zákona, podle kterého se druhý československý prezident Edvard Beneš zasloužil o stát. Plénum se návrhem věcně nezabývalo, protože jej podal spolek, který k tomu neměl oprávnění, zjistila dnes ČTK ze stručného usnesení v databázi soudu.

Generální advokát Spielmann má za to, že žaloba Evropské komise týkající se polského ústavního soudu je opodstatněná

Mezi základní principy evropské integrace patří vzájemná důvěra mezi členskými státy.

Evropské harmonizované technické normy pro bezpečnost hraček musí být přístupné občanům Unie

Varšava 28. srpna (ČTK) - Čtyři evropská sdružení soudců napadla u Tribunálu Soudního dvora Evropské unie rozhodnutí o schválení polského plánu obnovy.

Čerpání finančních prostředků z rozpočtu Unie může být podmíněno dodržováním zásad právního státu ze strany členských států

Brusel 20. července (zpravodaj ČTK) - Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Vyplývá to z druhého ročního hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie, které dnes zveřejnila Evropská komise.

Slovo o šesti písmenech, tři samohlásky, tři souhlásky, diakritika. Prosté a jednoduché. Přitom označuje něco pro každého člověka nesmírně důležitého.

Ačkoliv je téma nouzového vládnutí, mimořádných pravomocí a výjimečného stavu oblíbeným předmětem právních, politologických a filosofických diskusí, doprovází je častá terminologická zmatení ohledně zkoumaného objektu.

Příspěvek [1] je krátkým zamyšlením nad ideou demokratického právního státu, kdy je stručně pojednáno o jak o atributech právního, tak i demokratického státu. Demokratický právní stát a jeho podstatné náležitosti (tzv. materiální ohnisko) jsou klíčovým pojmem ústavní teorie.

Legitimita práva je již dekády ba staletí diskutovaným fenoménem. Nicméně právní odborníci se prozatím věnovali spíše disputacím týkajícím se rozmanitých zdrojů této legitimity, tj. argumentů, jejichž prostřednictvím lze právo ospravedlnit, a nikoli samotné podstatě a obsahu legitimity práva. Proto tento příspěvek nahlíží na pojem legitimity práva odlišným úhlem pohledu, neboť namísto otázky, jak lze právo ospravedlnit, předkládá otázku jinou, totiž, v čem přesně legitimita práva v podmínkách demokratické společnosti spočívá a jak ji lze empiricky měřit.

Brusel 26. června (zpravodaj ČTK) - Evropská unie potřebuje dohlížet na fungování vlády práva v členských zemích efektivněji než při dosavadních řízeních, které vedou unijní orgány s Maďarskem a Polskem. Evropská komise chce proto přesvědčit členské státy, aby podpořily pevnější svázání dotací z chystaného dlouhodobého rozpočtu EU a pokrizového fondu s respektem k evropským hodnotám. ČTK to řekla místopředsedkyně komise Věra Jourová, podle níž návrh podporuje většina členských zemí. V jeho jednomyslném schválení však brání dlouhodobý nesouhlas dvojice zmíněných států.

Brusel/Budapešť 14. května (zpravodaj ČTK) - Maďarská vláda časově neohraničeným posílením svých pravomocí podle europoslanců porušuje hodnoty Evropské unie a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu. Většina poslanců se v dnešní debatě shodla na tom, že maďarský premiér Viktor Orbán zneužívá nouzový stav k dalšímu omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlásila, že Brusel bude velmi bedlivě sledovat, zda se vláda v Maďarsku vzdá mimořádných pravomocí, až pomine nouzová situace kvůli koronaviru. Podle mluvčího Orbána zvláštní pravomoci mohou skončit v závěru června.

Brusel 25. března (zpravodaj ČTK) - Evropská komise bude monitorovat chystané zavedení mimořádných pravomocí maďarské vlády, k němuž hodlá sáhnout premiér Viktor Orbán v souvislosti s šířením koronavirové nákazy. Oznámil to dnes mluvčí EK po videokonferenci kolegia komisařů, která se zabývala mimo jiné přiměřeností opatření zaváděných jednotlivými členskými státy. Znepokojení nad Orbánovými plány dal najevo i výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu.

Poplatek za odvolání v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci je neústavní, rozhodl Ústavní soud ve dvou aktuálních nálezech.

Mohutné intelektuální a sociální hřmění, za nějž se v 18. a 19. století v Evropě zrodily ideje právního státu, mělo nutně za následek posun do fáze sekundární, chránící čerstvě narozený koncept právního státu. Garancí absolutní a ultimátní se stalo nezávislé soudnictví. Vývoj právního myšlení na našem kontinentu po druhé světové válce nás pak přivedl od pojmu „právní stát“ k pojmu „soudcovský stát“.

Téma závaznosti soudní judikatury je velmi obecné a teoretické. Zaměřím se proto spíše na konkrétnější osobní postřehy a poznámky. Uvedu svůj dojem o krizi incidenční závaznosti. V kontinentální Evropě máme s incidenční závazností rozhodnutí, tedy závazností v konkrétní věci, největší zkušenost.

Brusel 6. listopadu (ČTK) - Změny v polském soudnictví ohrožují v zemi vládu práva a Polsko v této věci musí změnit kurz, řekl dnes první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Jde o další kapitolu v roztržce mezi Varšavou a Bruselem ohledně legislativních úprav, které podle Evropské unie podkopávají nezávislost polské justice. Polská vláda tvrdí, že zákony odpovídají evropským standardům, představitelé EU a polské opozice a lidskoprávní skupiny jsou však jejich obsahem znepokojené.

Štrasburk 17. května (zvláštní zpravodaj ČTK) - Poslanci Evropského parlamentu (EP) na svém dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku schválili usnesení, které kritizuje současný stav právního státu v Maďarsku, a vyzvali k zahájení sankčního řízení. Budapešť se stala v poslední době terčem kritiky mimo jiné kvůli sporným zákonům o vysokých školách a o zadržování migrantů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó usnesení odmítl jako další útok kritika maďarské vlády George Sorose na Maďarsko.

Podle předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského je úctyhodné, kam se náš demokratický systém za 27 let od revoluce posunul. Na druhou stranu stále vyvstává řada otázek a problémů, se kterými se musíme vypořádat. „Jsem si vědom toho, že moderní demokratický právní stát zatížil justici v rozsahu, který nemá v historii obdobu,“ uvádí k současnému stavu české justice, jejíž problémy nám jako její nejvyšší představitel vyložil v následujícím rozhovoru, ve kterém se mimo jiné zmíní o deficitech právního státu, novele Ústavy a problematice rozdílných civilizačních konceptů.

Letos v lednu uplynulo 25 let od přijetí Listiny základních práv a svobod jako ústavního zákona, tehdy ještě České a Slovenské Federativní Republiky. Již čtvrt století je tak Listina součástí našeho ústavního pořádku.