Reforma polské justice porušuje právo EU, rozhodl unijní soud
Lucemburk/Brusel/Varšava 5. června (zpravodaj ČTK) - Polská justiční reforma zavádějící systém kázeňských postihů soudců porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s polskou konzervativní vládou o politické ovlivňování polských soudů. Kárné kolegium polského nejvyššího soudu, které mělo pravomoc rozhodovat o odvolání soudců, nebylo podle nejvyššího orgánu unijní justice nestranné a nezávislé.
Verdiktem končí pro Varšavu povinnost platit do unijní pokladny každý den pokutu ve výši půl milionu eur (11,8 milionu korun). Pokud se však rozsudku nepodřídí, může soud Polsku udělit další finanční sankci. Polský ministr spravedlnosti v reakci na verdikt označil unijní soud za zkorumpovaný.
Polsko v rámci reformy kritizované domácí opozicí i unijními orgány v prosinci 2019 přijalo zákon měnící vnitrostátní pravidla organizace obecných soudů a polského nejvyššího soudu. Podle komise předpis, který svěřil rozhodování o kárných prohřešcích soudců do rukou kárného kolegia, jehož nezávislost a nestrannost není zaručena, omezil nezávislost polských soudů.
Podle verdiktu může ovlivnit nezávislost polských soudců už pouhá vyhlídka, “že by takový orgán mohl rozhodovat o otázkách týkajících se jejich postavení a výkonu jejich funkce”. Unijní soud kromě toho dospěl k závěru, že s ohledem na “poměrnou šíři a nepřesnost ustanovení novelizačního zákona” by mohl tento předpis vést k omezení záruky přístupu občanů k nezávislému a nestrannému soudu.
Soudci v Lucemburku také potvrdili názor komise, že novela porušuje právo soudců na soukromí a ochranu osobních údajů, když je nutí předkládat informace o členství v politických stranách, neziskových nadacích či jiných sdruženích, které jsou následně zveřejňovány na internetu. Rozsudek je definitivní a není proti němu odvolání.
“Dnešek je významný den pro obnovení nezávislosti justice v Polsku,” komentoval verdikt eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Komise v současnosti právě kvůli justiční reformě blokuje Polsku desítky miliard eur z mimořádného fondu na pomoc ekonomikám po covidové pandemii.
Naproti tomu polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro podle polské tiskové agentury PAP prohlásil, že sám soud EU porušil zasahováním do pravomoci členské země unijní právo a že rozsudek je výsledkem práce politiků, a nikoli soudců. “Nejvyšší soud EU je zkorumpovaný,” řekl.
“Špatná zpráva pro vládu,” napsal o rozhodnutí soudu konzervativní portál Do Rzeczy. Veřejnoprávní televize TVP, ovládaná vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), pak podle agentury AP uvedla, že “unijní soud překročil své pravomoci a znovu zaútočil na Polsko”.
Podle Ziobra evropská média před dvěma lety odhalila korupční skandál, do kterého měl být zapleten právě Soudní dvůr EU a politici z Evropské lidové strany (EPP), které donedávna šéfoval vůdce polské opozice Donald Tusk. Podle zpráv těchto médií byly rozsudky psány “během lovů a opileckých večírků”, řekl Ziobro. “A dosud to nikdo nevysvětlil. Dokud paní Ursula von der Leyenová a unijní instituce nezveřejní vyjádření na toto téma, bude těžké nevidět Soudní dvůr EU jako soud, jehož spolehlivost byla podkopána, nebo prostě jako orgán, který byl v očích evropské veřejnosti zneuctěn,” citovala polského ministra spravedlnosti agentura PAP.
Polská vládnoucí strana tvrdí, že reforma má justici zbavit lidí spjatých s totalitním komunistickým režimem. Opozice je však toho názoru, že vláda se pouze snaží posílit svůj vliv na soudy a pokud by PiS uspěla v podzimních volbách, soudnictví si zcela podřídí. PiS si podle průzkumů udržuje před liberální opozicí mírný náskok.
Soud EU již před dvěma lety vydal předběžné opatření, které nařizovalo Polsku až do vynesení verdiktu činnost kárné komory pozastavit. Polská vláda to odmítla, a soud proto předloni v říjnu vyměřil Varšavě pokutu milion eur denně. Polsko později nahradilo disciplinární komoru jiným orgánem a domáhalo se zrušení pokuty. Soud EU ji v dubnu pouze snížil na polovinu. Dneškem povinnost platit končí, avšak Varšava musí uhradit celou dlužnou částku.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


