Články s tagem: dělba moci
Právní kontroverze: Ústavní soud mezi právem a politikou s Janem Kyselou
Zajímají vás otázky kolem Ústavního soudu a jeho nezávislosti? Chcete rozumět, jak politické vlivy ovlivňují jeho sestavu a rozhodování soudců? Profesor Jan Kysela a moderátor Petr Agha vás provedou klíčovými otázkami souvisejícími s úlohou ústavního soudu.
Polský ústavní soud má za neústavní novelu, která měla urovnat vztahy s EU
Varšava 11. prosince (ČTK) - Za neústavní označil dnes polský ústavní soud novelu zákona o nejvyšším soudu, která měla Varšavě pomoci uvolnit miliardy eur z fondů Evropské unie.
EK varovala Slovensko před chystaným zrušením elitní složky prokuratury
Brusel/Bratislava 6. prosince (ČTK) - Evropská komise vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.
Reforma polské justice porušuje právo EU, rozhodl unijní soud
Lucemburk/Brusel/Varšava 5. června (zpravodaj ČTK) - Polská justiční reforma zavádějící systém kázeňských postihů soudců porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, který vyhověl žalobě Evropské komise v několikaletém sporu s polskou konzervativní vládou o politické ovlivňování polských soudů. Kárné kolegium polského nejvyššího soudu, které mělo pravomoc rozhodovat o odvolání soudců, nebylo podle nejvyššího orgánu unijní justice nestranné a nezávislé.
Aktuální otázky v justici některých blízkých zemích a stabilita českého soudnictví
Česká justice žije ve velmi klidné situaci. Nicméně jsem přesvědčen, že k ataku na justici do budoucna dojít může.
Vítězství práva nad politikou jako počátek konce právního státu?
Dosažení vrcholu, ať už v čemkoliv, může být předzvěstí budoucích problémů a případného budoucího konce.
Polský prezident podepsal novelu o nejvyšším soudu, má ukončit spor s EU
Varšava 13. června (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, která likviduje kontroverzní disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany k trestání neposlušných soudců.
Polský Sejm schválil zrušení sporné disciplinární komory pro soudce
Varšava 26. května (ČTK) - Polský Sejm, dolní komora parlamentu, dnes schválil návrh zákona, který povede ke zrušení sporné disciplinární komory nejvyššího soudu. Podle kritiků jde o nástroj vládnoucích politiků k odstranění nepohodlných soudců.
Důvěra
Slovo o šesti písmenech, tři samohlásky, tři souhlásky, diakritika. Prosté a jednoduché. Přitom označuje něco pro každého člověka nesmírně důležitého.
Výběr nejkurióznějších judikatorních příběhů poslední doby – část I.
Civilní soudní řízení je zahájeno dnem, kdy soudu dojde návrh na jeho zahájení (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Toto pravidlo má několik konsekvencí. Jednou z nich je povinnost soudu vypořádat se zákonem stanoveným způsobem s každým takovým návrhem, byť je sebevíce absurdní. Civilní soudy se tedy musí zabývat všemi žalobami, které jim napadnou.
Žalobce: Nezávislost zastupitelství by garantovala změna ústavy
Praha 3. července (ČTK) - Nezávislost státních zastupitelství by podle nejvyššího žalobce Pavla Zemana nejlépe garantovalo, kdyby z ústavy nebyla součástí výkonné moci. Zeman to dnes řekl novinářům po schůzce se senátory k novele zákona o státním zastupitelství. Předseda senátního ústavně-právního výboru a někdejší žalobce Miroslav Antl (za ČSSD) by s takovou ústavní změnou souhlasil. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) poté vzkázala, že by této změně fandila.
Nejvyšší státní zástupce odmítá snahu politiků útočit na žalobce
Brno 30. března (ČTK) - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se ohradil proti pokusům některých politiků útočit na žalobce a podlomit v ně důvěru. Je připraven vysvětlit práci státního zastupitelství nejvyšším ústavním činitelům. Uvedl to v tiskovém prohlášení, které dnes ČTK poskytl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý. Práci šéfa olomouckých vrchních žalobců Ivo Ištvana ve čtvrtek komentoval prezident Miloš Zeman.
Možnosti omezení koncentrace vlastnictví médií
Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.
Soudci: Zákony v Polsku jsou útokem na nezávislost soudnictví
Brno 21. července (ČTK) - Přijaté zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu v Polsku jsou podle předsedů Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, nejvyššího státního zástupce a ombudsmanky útokem na nezávislost polského soudnictví. Společné prohlášení dnes instituce zveřejnily na svých webech.
Státní zastupitelství III. - Česká republika
Poslední díl článku, který je tentokrát zaměřen na české ústavní zakotvení a otázku, kam státní zastupitelství z pohledu dělby moci zařadit - jde o součást moci výkonné, nebo snad o čtvrtou, nezávislou moc ve státě? A jaký vztah k tomu má odpovědnost a nezávislost?
Státní zastupitelství I. - Úvod
Od přeměny prokuratury ve státní zastupitelství v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se vede diskuze, zda je výsledný model správný, jaké mají být vztahy mezi jednotlivými stupni uvnitř státního zastupitelství a jaké vztahy mezi státním zastupitelstvím navenek k jiným vrcholným státním orgánům. Zastánce každého modelu si může najít zahraniční vzor, jelikož způsoby fungování státního zastupitelství v evropských zemích jsou různorodé.
Místo státního zastupitelství v systému dělby moci - II. část
James Madison se na jednom místě v Listech Federalistů zeptal: „K jakému vhodnému opatření se tedy nakonec uchýlíme, abychom v praxi zachovali dělbu moci mezi jednotlivé složky, jak ji určuje Ústava?“[1] a vzápětí odpověděl: „Problém musí být odstraněn takovým vnitřním uspořádáním vlády, v němž by se jednotlivé složky navzájem udržovaly v patřičných mezích prostřednictvím vzájemných vztahů.“[2]
Místo státního zastupitelství v systému dělby moci - I.část
Nikoho nepřekvapí, že to byl právě rok 1989, který postavil naši soustavu orgánů veřejné žaloby před nutnost provedení mnoha změn, přičemž položil zejména otázku po jejím novém postavení v rámci čerstvě se formujícího právního státu. Leckdo by však již mohl být udiven, že ani více než dvacet let nestačilo k tomu, aby byly všechny problémy, které z výše uvedené situace vyplynuly, vyřešeny.



