Realitní makléři nejsou v EU regulováni jen v ČR a Španělsku

Realitního makléře může v Česku nyní dělat prakticky kdokoliv. Nepotřebuje k tomu žádnou kvalifikaci, oprávnění ani zkoušky, nemusí platit žádné poplatky. Samostatný vstup makléře na trh není podle MMR v zemích EU regulován zákonem ještě v Rumunsku. A jediné země, kde zákon nedefinuje výkon profese makléře, jsou Česko, Španělsko a Portugalsko.

“Absence zákona se negativně odráží v kvalitě zprostředkovatelských služeb. V Česku má klient mnohem větší pravděpodobnost, že narazí na nekvalitního makléře, než jinde v Evropě. Protože to naše legislativa umožňuje, spousta lidí toho využívá a dělá makléře jako vedlejší činnost, brigádně nebo dočasně. Jde jim jen o rychlý přivýdělek, ale profesi se nevěnují naplno,” uvedl generální ředitel Next Reality Robert Hanzl.

Například na Slovensku je podnikání v realitách možné pod vázanou živností označovanou jako zprostředkování prodeje, pronájmu a koupě nemovitosti. Žadatel musí mít vysokoškolské vzdělání ekonomického, právnického, stavebního nebo architektonického směru. Alternativou je maturita a pět let praxe v oboru.

V Belgii jsou všichni realitní makléři povinně sdruženi ve státem zřízené profesní organizaci, která od nich vybírá roční poplatky. Makléři musí každý rok na školení. Kvalifikační požadavky jsou podobné jako na Slovensku. V Německu je členství v profesní organizaci dobrovolné, podle MMR ovšem velmi prestižní. Makléř nesmí například obchodovat s osobami v přímém vztahu. V Rakousku musí mít makléř praxi v oboru od šesti měsíců do dvou let podle vzdělání. Zároveň je povinen složit zkoušku před hospodářskou komorou. Přísné podmínky jsou také třeba v Polsku. Pokud ve Francii někdo vykonává činnost makléře bez živnostenského oprávnění, hrozí mu až šest měsíců vězení.

Podle údajů Evropské rady realitních profesí je v Česku nejvíce realitních zprostředkovatelů v přepočtu na počet obyvatel ze všech zemí EU. Na jednoho makléře připadá 727 obyvatel. V sousedním Německu, které je v tomto žebříčku na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší. V Česku se přes realitní kanceláře prodá asi polovina nemovitostí. V západní Evropě je to většinou přes 70 procent. V Belgii je prodej bez realitního zprostředkovatele dokonce zakázaný.

“Skutečně kvalitní makléři nebudou pracovat za 20.000 korun měsíčně. Když jich bude méně, zvýší se jejich výdělky, takže budou lépe motivováni a budou mít více prostoru na vzdělávání. A především budou svoji profesi vykonávat naplno, takže budou schopni nabízet lepší služby,” doplnil spoluzakladatel Realitního vzdělávacího institutu Miroslav Jonáš.

Zákon o realitním zprostředkování připravilo MMR v minulém volebním období, ale nepodařilo se ho schválit. Minulá verze návrhu předpokládala, že profese realitního makléře nebude volná živnost jako dosud, ale živnost vázaná. K jejímu provozování bude nutné buď vysokoškolské vzdělání v oblastech jako právo, ekonomie, finance, obchod a stavebnictví, nebo středoškolské s praxí v oboru. Alternativou ke vzdělání a praxi mělo být složení zkoušky pro profesní kvalifikaci obchodník s realitami.