Novela insolvenčního zákona chce zkrátit dobu oddlužení z pěti let na tři roky

ČTK o tom informoval Ondřej Zezulka z legislativního odboru ministerstva spravedlnosti. Podle některých expertů ale zkrácení doby bez rozlišení dlužníků zvýhodní chronické neplatiče na úkor věřitelů.

Zezulka proti tomu upozornil, že zkrácení doby obecně nesnižuje kvalifikační podmínky pro vstup do oddlužení. “Insolvenční zákon trvá na existenci poctivého dlužníka, který bude schopen hradit náklady insolvenčního řízení a ekvivalentní sumu věřitelům,” uvedl. Harmonogram dalšího postupu legislativních prací a oficiální předložení návrhu novely do meziresortního připomínkového řízení nelze podle Zezulky nyní přesně určit.

Proces oddlužení podle nynějších pravidel trvá pět let, u seniorů již nyní tři roky. Pokud se za tu dobu nepodaří splatit 30 procent dluhu, rozhoduje soud. “Zkrácení doby oddlužení je nutné, protože ČR je součástí jednotného trhu EU a musí ctít stejná pravidla, jako každý jiný členský stát - u živnostníků. U fyzických osob jde o vlastní iniciativu,” řekl ČTK ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Zkrácení doby oddlužení je podle něj politická otázka, jestli více dluhu škrtnout u věřitelů a dlužníka nechat zaplatit méně. U specifických skupin dlužníků si to dokáže představit, avšak pod podmínkou, že absolvují kurzy finanční gramotnosti s částečně odloženou splatností po konci oddlužení.

Experti varují, že uspěchaný proces schvalování novely bude mít celospolečensky negativní výsledek. “Jestliže nedospějeme k rozdělení dlužníků do skupin podle jejich ekonomických schopností a plošně všechny oddlužíme, může se prudce obrátit postoj veřejnosti a vzniknout averze vůči řádně nesplácejícím občanům,” řekla ČTK Jarmila Veselá z InsolCentra.

“Směrnice EU má jasný záměr spravedlivě vybalancovat a odlišit poctivé i nepoctivé dlužníky, plánuje zohlednit i chování v minulosti, nebo umožňuje majetkové testy, procentuální limity a podobně. Návrh novely z ministerstva však tento záměr ignoruje a zavádí rovnostářský přístup pro všechny,“ uvedl člen expertní pracovní skupiny Bohumil Havel. Stěžejním dopadem této varianty je podle něj to, že neplacené dluhy zaplatí věřitelé. Dlužníci tak nejsou motivováni k odpovědnému chování, naopak hrozí insolvenční recidiva, dodal.

Z akademického světa se ozývají podobné hlasy. “Návrh týkající se zkrácení lhůty oddlužení vede zjednodušeně řečeno k naprosto nulovému uspokojení věřitele,“ upozornil Tomáš Pohl z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Nová pravidla oddlužení podle Zezulky mohou motivovat větší počet dlužníků ve vícečetných exekucích, aby konečně řešili svou nepříznivou finanční situaci a s vidinou osvobození od dluhů se znovu zapojili do běžné společnosti a legální ekonomiky. Existuje i předpoklad, že věřitelé chronických neplatičů naopak získají v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty reálně vyšší uspokojení, než které by mohli důvodně očekávat od rezignovaného dlužníka, poznamenal.

Gabriela Vondrušová z Institutu prevence oddlužení a předlužení nevnímá chronické neplatiče jako bariéru pro zkrácení oddlužení na tři roky. “Z našich zkušeností víme, že ve většině případů tito lidé do oddlužení totiž stejně nevstupují a setrvávají v exekucích,” uvedla. Nové oddlužení je podle ní zaměřené na lidi, kteří mají chuť poctivě své závazky splácet a jež se často dostali v minulosti do problému kvůli neférovým podmínkám, které už nejsou možné. Jen dvě procenta lidí, kteří oddlužením prošli, se znovu ocitnou v exekucích, dodala.