Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákoníku práce

Návrh je dostupný na webu Ústavního soudu.

Sporné ustanovení dopadá specificky na situace, kdy zaměstnanec například ze zdravotních důvodů není schopen pokračovat na pozici sjednané v pracovní smlouvě. Zákon dává zaměstnavateli možnost převést ho na práci jiného druhu, “a to i kdyby s tím zaměstnanec nesouhlasil”.

Nejvyšší soud v návrhu uvedl, že při změně druhu vykonávané práce je nutné respektovat autonomii vůle zaměstnance. Poukázal také na zákaz nucené práce. “Základem pro změnu by tak měla být dohoda obou stran. Jednostranné převedení by mělo být možné pouze, pokud se jedná o veřejný zájem, tedy zájem přesahující zájmy zaměstnance,” uvedl Nejvyšší soud. Jde například o různé mimořádné nebo živelní události.

Současná právní úprava je podle Nejvyššího soudu dědictvím z dob socialismu, kdy stát řízený komunistickou stranou usiloval o plnou zaměstnanost a fluktuaci pracovníků považoval za nežádoucí jev. “Institut převedení na jinou práci byl tedy zároveň jedním ze způsobů, jak zabránit nežádoucí fluktuaci pracovníků, přispět ke stabilitě pracovněprávních vztahů a minimalizovat nezaměstnanost,” stojí v návrhu.

Sporným ustanovením se justice zabývá na základě případu ženy, která řadu let pracovala jako letuška. Na výcvikovém kurzu ale utrpěla pracovní úraz. Při seskoku z trenažéru si zlomila patní kost, byla dlouho v pracovní neschopnosti a k práci letušky se vrátit nemohla. Zaměstnavatel ji tedy převedl na pozici dispečer-plánovač.

Žena s tím nesouhlasila, do práce nechodila, a tak jí zaměstnavatel dal výpověď pro porušení pracovní kázně. Uspěla se žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 6, jehož rozhodnutí potvrdil i Městský soud v Praze. Letuška měla případně dostat výpověď s jinými podmínkami a podle jiného paragrafu, který se vztahuje právě na situace, kdy zaměstnanec, třeba po pracovním úrazu, nemůže dál vykonávat svou práci.

Zaměstnavatel ještě podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který však řízení přerušil a obrátil se na ústavní soudce s návrhem na zrušení části zákoníku práce. Jako soudce zpravodaj se jím bude zabývat Milan Hulmák, rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.