Články s tagem: převedení na jinou práci
ÚS potvrdil ústavnost převedení na jinou práci bez souhlasu zaměstnance
Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 31/24 zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 41 odst. 3 zákoníku práce , který zaměstnavateli umožňuje za určitých podmínek převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Nejvyšší soud v návrhu argumentoval, že zmíněné ustanovení naplňuje znaky nucené práce a zásadně zasahuje do práva na svobodnou volbu povolání. Ústavní soud návrh zamítl, zároveň však naznačil, jakými směry by se mohl ubírat případný budoucí ústavní přezkum.
Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákoníku práce
Brno 4. listopadu (ČTK) - Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby ze zákoníku práce vyškrtl ustanovení, které v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domnívá se Nejvyšší soud.
Co dělat v případě ztráty způsobilosti zaměstnance konat dosavadní práci?
Jak má zaměstnavatel postupovat, pokud mu zaměstnanec předloží lékařský posudek se závěrem, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost konat dosavadní práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a v důsledku toho nemůže ze dne na den sjednanou práci vykonávat?
Převedení na jinou práci – rozdíly ve stávající a navrhované úpravě
Jednou ze tří podstatných náležitostí pracovní smlouvy je sjednání druhu práce, tedy práce, kterou je následně zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele konat. Pouze v rámci sjednaného druhu práce může zaměstnavatel zaměstnanci specifikovat jednotlivé pracovní povinnosti, resp. jeho pracovní náplň. Nad rámec sjednaného druhu práce zaměstnanec koná práci pouze se svým souhlasem.



