Lékaři chtějí dál řešit přesčasy a výsluhy, Válek zase organizaci zdravotnictví

Další změny žádají také lékaři. Chtějí dál jednat o přesčasech a tedy o souladu rodinného a pracovního života, ale i o možnosti výsluh. Informace zazněly na dnešní tiskové konferenci při příležitosti podpisu dohody o navýšení odměňování v nemocnicích v roce 2024, na které má jít 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění.

“Já myslím, že jsme situaci vyřešili pro tuto chvílí, ale nemůžeme říct, že jsme vyřešili všechny problémy ve zdravotnictví, které se tam nahromadily za uplynulá desetiletí. Musíme dál pracovat na strukturálních změnách,” řekl k dohodě premiér Petr Fiala (ODS).

S těmi chce přijít už v příštím roce ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). “Ty zákony by nás měly posunout zásadním způsobem směrem k západnímu způsobu organizování medicíny, západnímu způsobu vztahu pojišťoven k pacientům a zlepšit nejen dostupnost - a to je stejně důležité - i kvalitu péče,” řekl ministr.

Například by podle něj mělo být možné hradit přeshraniční zdravotní péči, aby lidé z pohraničí nemuseli dojíždět do vzdálenějších zařízení na našem území, ale mohli se nechat ošetřit v bližších zařízeních v cizině. Zároveň chce v pacientech také posílit roli prevence a roli aktivního pacienta, důraz chce klást také na oblast veřejného zdraví. Dodal, že jeho cílem je změny důkladně projednat v připomínkovém řízení, proto očekává jejich schválení až v roce 2026.

Zákon o odměňování zdravotníků, který by měl platit už v lednu 2025, bude vycházet z toho, že platy tvoří v nemocnicích zhruba polovinu nákladů. Válkova představa je, že v zákoně by bylo stanoveno, kolik procent z meziročního navýšení úhrad od pojišťoven má jít na zvýšení odměn jednotlivých zdravotnických profesí. “Dovedu si představit určitou minimální mzdu pro lékaře nebo zdravotní sestry navázanou na úhradovou vyhlášku,” dodal s tím, že i veškeré další případné benefity budou vždy hrazené jen ze zdravotního pojištění a nesmí přesáhnout polovinu nákladů.

Lékaři žádali naplnění slibu, který jim dal ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) v roce 2011, tedy základní mzdu na úrovni 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy, tedy 60.000 až 120.000 korun. “Tento základní požadavek naplněn nebyl a je příslib, že bychom se mohli posunout i v této otázce,” řekl novinářům lídr protestů, viceprezident České lékařské komory (ČLK) Jan Přáda. V současné době je průměrný plat lékaře ve státní nemocnici 105.000 korun a v ostatních 80.000 korun, jde ale o částky včetně přesčasů. Ty podle Přády lékaři slouží často právě z finančních důvodů.

Proto považuje za důležitý úspěch návrat maximální počet hodin přesčasové práce na 416 za rok, je ale podle něho třeba zákoník práce i důsledně dodržovat. “Je potřeba, aby se managementy a konkrétní nemocnice naučily počítat s tím, že toho lékaře nemůžou používat neomezeně, jako tomu bylo doposud, ale pouze 2000 hodin normální pracovní doby a 416 hodin přesčasů za rok,” dodal. Lékaři by si to měli sami kontrolovat a nenechat si to líbit.

Podle Válka by na těch odděleních nemocnic, kde je nepřetržitý nápor pacientů, měl být zavedený směnný provoz. Ředitelům to zároveň také doporučil. “Směnný provoz vede k tomu, že je kratší pracovní týden, kratší pracovní měsíc a není potřeba čerpat tolik přesčasů,” řekl ministr. Chce ale, aby lékaři převedení na směnný provoz na změně provozu finančně netratili.

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek se v minulých dnech vrátil k požadavku, který v listopadu přijal sněm ČLK, a to na vytvoření výsluh pro lékaře. “Spíš než o výsluhách mluvme o benefitech,” mírnil dnes na novinářský dotaz své vyjádření. Na sociální síti X vyvolal požadavek i mezi lékaři značnou kritiku, vznikly i dvě petice za odvolání Kubka. Ten dnes uvedl, že chtěl upozornit hlavně na to, že žádná jiná profese nemá odpracovaných tolik přesčasových hodin. “Lékaři neodpracují za rok 12 měsíců, ale 15, někteří dokonce 18 měsíců,” uvedl.

“Jsme teď na počátku cesty, která má zdravotnictví nějakým způsobem oživit a nastavit trvale udržitelný stav. Aby se i sedmdesátiprocentní feminizace, pokud to půjde, o něco snížila. Aby i mladí muži měli zájem ve zdravotnictví v jakýchkoliv pozicích pracovat,” doplnil předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů Martin Engel. Mnoho reakcí nedávno vyvolal podobný názor chirurga Pavla Pafka v České televizi, podle kterého medicína není pro muže už dost prestižní.

“Vycházím ze svých zkušeností, byť jsou ze 70. a 80. let. Tehdy jsme tolik možností, kam jsme jako kluci mohli jít, neměli. Nebylo tady IT a právo nebylo právo, takže se to fokusovalo na medicínu,” dodal Engel s tím, že je třeba medicíně vrátit zájem těchto mladých lidí. To ale Přáda za mladé lékaře odmítl. “Muži a ženy dělají stejně kvalitní medicínu. Tečka. Kdokoliv, kdo o tom chce diskutovat, tak do té diskuse, s odpuštěním, nepatří,” řekl. Ženy mají práci komplikovanější vzhledem k těhotenství a mateřství, ale i lékaři-muži chtějí podle něj trávit čas se svými rodinami.