Hradecký soud uznal vinnými všech 27 obžalovaných v kauze podvodů
Hradec Králové 16. června (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes v případu údajných dotačních podvodů uznal vinnými všech 27 obžalovaných fyzických a právnických osob. Dvěma lidem vyměřil po pěti letech vězení, 13 lidem uložil podmíněné tresty, padly také peněžité tresty a zákazy činností.
Některé firmy, které byly jako “prázdné skořápky”, soud zrušil, jiné dostaly zákaz čerpat po dobu několika let dotace. Tři obžalované lidi soud části obžaloby pro nedostatek důkazů zprostil. Rozsudek není pravomocný. Vyhlášení rozsudku se všichni obžalovaní nezúčastnili.
Podle soudu bylo na sedm vzdělávacích projektů neoprávněně čerpána dotace z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Z rozsudku vyplynulo, že škoda přesahuje deset milionů korun, další jednání obžalovaných směřovalo ke škodě přesahující dva miliony korun.
Obžalovaní stanuli před soudem kvůli dotačnímu podvodu nebo poškozování zájmů EU z období 2012 až 2015. Podle spisu nedodrželi dotační podmínky a vykazovali fiktivní kurzy, například v gastronomii, v péči o seniory nebo při školení záchranářů. Kurzy se údajně neuskutečnily, případně v rozporu s dotačními podmínkami.
Obžaloba označila za hlavní obžalované a organizovanou skupinu tři fyzické osoby, z nichž jedna je po smrti, a dvě firmy - společnost Poradea a Česko-polskou akademii celoživotního vzdělávání. Těmto obžalovaným hrozilo až deset let vězení. Obžaloba za hlavního strůjce podvodů označila jednoho z těchto tří lidí, podnikatele, který je po smrti. Figuruje ve všech sedmi projektech. Obžaloba ho vinila z toho, že hrál roli zprostředkovatele a administrátora dotací a že přes nastrčené lidi vylákal dotace na školení. Ostatním obžalovaným hrozilo většinou až osm let vězení.
Nejpřísnější nepodmíněné tresty dostali Jitka Walterová a Jan Řezáč, plus peněžitý trest, obžalovaná 50.000 a obžalovaný 40.000 korun. Zároveň se zprošťující část výroku týkala těchto dvou obžalovaných a ještě jednoho.
Případ míří i do prostředí Horské služby ČR, tato organizace ale nepatří mezi hlavní obžalované. To platí i o obžalovaných současných či bývalých členech, dostali podmínky a peněžité tresty. Horská služba jako organizace dostala jediný, a to peněžitý trest 20.000 korun, dotaci již dříve vrátila.
Případ je značně rozsáhlý, spis má přes 20.000 stran a jen čtený rozsudek asi 160 stran. O rozsahu případu si mohli udělat představu lidé, kteří se dnes vyhlášení rozsudku účastnili. Čtení rozsudku trvalo předsedovi senátu Petru Mrákovi i s přestávkami několik hodin, začal po 8:30 a skončil odpoledne.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


