Pochybení při dávání přednosti v jízdě v křižovatce je jednou z velmi častých příčin dopravních nehod. Toto porušení povinnosti může mít i trestněprávní následky, zejména v případech, kdy dojde ke zranění či dokonce smrti některého z účastníků nehody. S dopravními nehodami tohoto druhu je samozřejmě spojeno mnoho právních otázek, tento článek má za cíl odpovědět na některé z nich.

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 255/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.

Praha 20. září (ČTK) - Jednotlivý poslanec by neměl mít právo předložit návrh zákona, shodli se na tom právní experti při debatách o změně Ústavy, které pořádal ve Strakově akademii ministr pro lidská práva a legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Ve shrnutí debat, které dnes představil Chvojka s ústavním právníkem Alešem Gerlochem, experti navrhují, aby zákonnou iniciativu měla skupina pěti, případně deseti poslanců. Současnou praxi, kdy s návrhy přicházejí jednotliví poslanci, označil Gerloch za anomálii. Podle Chvojky současná úprava nahrává lobbistům.

O novém evropském nařízení (GDPR), které nově upravuje podmínky o ochraně osobních údajů a nahrazuje dosavadní směrnici o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (95/46/ES) jste pravděpodobně již slyšeli...

Tu situaci jistě znáte. Cestujete do školy, za prací nebo na dovolenou a musíte použít veřejnou dopravu či služeb soukromého dopravce. Víte, jaká máte jako cestujících práva? Víte, jak se domáhat škody v situaci, kdy je Váš spoj zpožděn nebo zrušen? Na tyto a další otázky spojené s cestováním Vám odpovíme v následujícím článku.

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 254/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Praha 19. září (ČTK) - Vražda bosse tuzemského podsvětí Antonína Běly z roku 1996 nejspíš nebude potrestána. Státní zástupkyně Danuše Krejčová dnes při závěrečné řeči u Krajského soudu v Praze navrhla, aby soud obžalované Pavla Šrytra a Jána Kaca zprostil obžaloby. Zdůvodnila to tím, že existují pochybnosti o jejich vině a nelze s jistotou vyloučit, že čin spáchal někdo jiný. Obžalovaní dlouhodobě vinu odmítají. Zproštění obžaloby navrhli i jejich advokáti. Soud rozsudek vynese 26. září.

Ústav práva módního průmyslu pořádá odbornou konferenci FASHION LAW CONFERENCE s názvem „Modeling Insight“.

VI. ročník konference i letos navazuje na již tradiční odborný kongres Právní prostor, který letos navštívilo téměř 200 účastníků. Jednodenní konferencí zaměřenou na aktuální témata z oblasti práva ve veřejné správě provází Mgr. et Mgr. Michal Vávra a její program bude rozdělen do 5 tematických bloků (Problematika GDPR. Trestní odpovědnost zastupitelů - externí posudky, Registr smluv, Zadání veřejných zakázek na kvalitu, Aplikační problémy v závazkovém právu).

Ve věci policejního zákroku proti Slávistům na Čechově mostě v roce 2014, se Nejvyšší správní soud přiklonil na stranu policistů. Účastníci pochodu nedbali výzev Policie a nebezpečně používali zábavní pyrotechniku.

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 253/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů.

V současné moderní době je zcela běžné, že budování obchodních vztahů začíná zprávou v e-mailové schránce. Pokud bychom měli ve zkratce vystihnout obsah první zprávy mezi potenciálními obchodními partnery, mohl by zahrnovat následující: „Naši společnost velmi zaujala nabídka na Vašich webových stránkách. Prosíme o konkretizaci a sestavení optimálního návrhu právě pro nás.“

Inspirací k napsání tohoto článku mi byl skutečný případ z praxe. Hlavním důvodem využití institutu „korunního svědka“ bývá obvykle důkazní nouze, do níž se obžaloba v průběhu přípravného řízení dostává. V případech, kdy je tedy trestná činnost dostatečně prokazatelná jinak, není nutné služeb takovéhoto spolupracujícího obviněného využít. Předně by si obžaloba měla vystačit s důkazy ostatními (zvukové a obrazové záznamy, odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, atd.) a potenciální korunní svědek by tak měl být standardně stíhán a potrestán v souladu se zásadou legality.[1]

Praha 18. září (ČTK) - Smlouvy uzavírané po telefonu by mohly být účinné až od okamžiku, kdy spotřebitel nabídku podepíše. Spotřebitel by také v budoucnu nemusel platit za plnění, které si výslovně neobjednal. S opatřeními počítá věcný záměr nového zákona o ochraně spotřebitele, který dnes podpořila vláda. O schválení materiálu ministerstev průmyslu a spravedlnosti, který by měl vést ke zlepšení postavení zákazníků vůči obchodníkům, informoval na twitteru mluvčí vlády Martin Ayrer.

Dle zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena v písemné formě. Údaje o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti termínu její výplaty a místu a způsobu vyplácení nepatří mezi základní náležitosti pracovní smlouvy. O těchto uvedených náležitostech, které nejsou základní náležitostí pracovní smlouvy postačí zaměstnance pouze písemně informovat, s tím, že ohledně mzdy je tak třeba učinit před začátkem výkonu práce.

Jsou tomu více než dva roky, kdy jsem na tomto portálu publikoval článek "Ochrana práv zlodějů?[1]", který rozebíral rozhodnutí[2] Městského soudu v Praze a závěrem si pochvaloval, že právo by tu mělo být pro lidi, a ne proti nim. Že když se někdo chová protiprávně, tak dobrovolně oslabuje svá vlastní nezadatelná a nezcizitelná práva, mezi která patří i absolutní nedotknutelnost v otázce ochrany soukromí.

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 252/2017 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.

Brno 18. září (ČTK) - Soudy musí při sousedských sporech kvůli stromům na hranicích pozemků zvažovat, zda byly vysazené před účinností nového občanského zákoníku, anebo až po ní. Odvíjí se od toho případná aplikovatelnost ustanovení, na jehož základě se lze u soudu domáhat odstranění konkrétní dřeviny. Použít ustanovení platné od 1. ledna 2014 na dříve vysazené stromy by bylo nepřípustnou retroaktivitou, plyne z čerstvě publikovaného rozsudku Nejvyššího soudu (NS).

„Já ho/ji zabiju!“ Věta, kterou vyslovují dnes a denně stovky lidí, zejména pak na adresu svých životních partnerů, pubertálních dětí, nešikovných spoluhráčů v kopané, sousedů… Málokdo z nich ovšem svůj projev myslí opravdu vážně. A z těch, kteří jsou v pohnutí svých emocí přesvědčeni, že to opravdu udělají, se o skutečný útok na život toho druhého pokusí jen hrstka. Naštěstí.

Institut promlčení je projevem zásady vigilantibus iura scripta sunt (právo jest psáno pro bdělé). Nehlídá-li si subjekt svá práva, nemůže a neměla by mu v tomto ohledu být poskytována dostatečná ochrana. Totéž platí i v případech, kdy si subjekt sice svých práv vědom je a ochrany se domáhá, ale nikoli řádným a včasným způsobem. Po uplynutí delšího časového úseku je oslabena i jeho pozice důkazní, což může mít v případě soudního sporu za následek neunesení důkazního břemene, a s tím související neúspěch v tomto sporu. Zákonodárce se takové případy snaží eliminovat mimo jiné právě úpravou institutu promlčení a s ním souvisejících lhůt.

Praha 14. září (ČTK) - Ministerstvo financí a finanční správa připraví k využívání zajišťovacích příkazů novou metodiku. Zároveň navrhne změnu zákona, která by zavedla alternativu k jejich využívání. Šlo by například o obdobu předběžného opatření využívaného v insolvenčních řízeních. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo financí.

Dne 18. 8. 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 250/2017 Sb. zákon o elektronické identifikaci.

Dnes se pokusím představit část třináctou zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), která představuje jeho část „procesní“, a to v tom smyslu, že neřeší samotný proces zadávání veřejné zakázky, ale upravuje postupy pro případ, že dojde ke sporu mezi dodavatelem a zadavatelem, jehož předmětem je soulad či naopak nesoulad postupu zadavatele se ZZVZ.

Podle závěrů Nejvyššího soudu odpovídají jednatelé za jednání jménem společnosti po svém odvolání z funkce podle stejných kritérií, jaká platila po dobu výkonu jejich funkce. Není přitom rozhodné, zda o ukončení funkce věděli či nikoliv. Stejný závěr dopadne na situace, kdy se jednatel své funkce vzdal.

Praha 13. září (ČTK) - Sněmovna dnes dala souhlas s ratifikací hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU, jejími členskými státy a Kanadou. Odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou. Má také pomoci k většímu uplatnění českých podnikatelů na kanadském trhu. Evropský parlament dohodu schválil v polovině února, Senát ji schválil v dubnu.