Články s tagem: zvýšení výživného

Novela účinná od 1. ledna 2026 zásadně mění přístup k určování výživného na nezletilé děti. Opouští dosavadní formální rozlišování typů péče a nově staví rozhodování na reálném rozsahu péče obou rodičů a jejich ekonomických možnostech. Které z klíčových změn a jejich praktických dopadů bude muset v následujících letech vyřešit soudní praxe?

Soudní praxe určování výše výživného vychází ve většině případů z doporučujících tabulek ministerstva spravedlnosti.[1] Běžně tak soudce vezme potaz výši příjmů rodiče, počet dětí rodiče, počet dní v měsíci, které s ním dítě tráví a věk dítěte, z čehož mu vyjde očekávaná výše výživného. Nicméně Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně uvádí, že soudci nemají být pouze prostí počtáři, ale mají zohledňovat individuální okolnosti případu.[2] A právě jedním ze specifických případů je ten, kdy buď oba nebo jeden z rodičů dosahuje vysoce nadstandardních příjmů.

V rámci advokátní praxe se velice často setkáváme se zastupováním rodičů při soudním řízením o výši výživného. Ať již advokát zastupuje jakoukoliv stranu, tak jedna ze stěžejních otázek klientů spočívá ve výpočtu a určení výživného. A jak ji tedy správně určit?

V další části přehledu aktuální judikatury v oblasti zvyšování výživného se zaměříme na příjmy rodičů a jejich partnerů, jejich výpočet a také na otázku, co je vlastně osobní péčí o nezletilé dítě.

V rámci advokátní praxe se často setkáváme s představou klientů, že soudem přiznané výživné již není možno měnit. Zvýšení či změnu výživného na nezletilé dítě je však možné požadovat vždy, pokud dojde od poslední úpravy ke změně poměrů buď na straně nezletilého dítěte, na straně povinného rodiče nebo na obou stranách. Tyto případné změny bude vždy soud při rozhodování, zda stanovené výživné zvýšit či snížit, zkoumat.