Jak vypočítat výživné pro dítě – Praktický průvodce

Doporučující tabulky ministerstva spravedlnosti

V první řadě je třeba říci, že rozhodovací praxe soudů je rozdílná, a proto i k predikci výše výživného je nutné přistupovat opatrně. Je obecně známé, že v České republice fungují tzv. doporučující tabulky ministerstva spravedlnosti. Ve velké většině případů s nimi pracují i soudy, ovšem v různém rozsahu.

Ministerstvo vnitra nabízí na internetu volně dostupnou kalkulačku výživného[1], která při výpočtu zohledňuje počet dětí, čistý příjem rodiče, počet dní v měsíci, které dítě tráví u rodiče a věk dítěte, resp. třídu, do které chodí. U nízkopříjmových rodičů je pak výše výživného ještě korigována nezabavitelnou částkou, jíž daný rodič potřebuje k uspokojení svých alespoň nejzákladnějších potřeb. U osob s nadstandardními příjmy bude tabulka také zohledňována méně než v klasických případech.[2]

Někteří soudci využívají tuto kalkulačku pouze zjednodušeně, kdy řeší věk dítěte a příjem rodiče[3], nikoliv už počet dní u daného rodiče. Jiní soudci mi sdělili, že počet dní u rodiče zohledňují, pokud takových dnů je např. alespoň 5 v měsíci. Téměř všechny soudy pak výši výživného zaokrouhlují na celé stokoruny.

Tabulku lze vztáhnout i na dospělé studující děti. Soudy k ní přihlíží i v těchto případech, byť i zde ne tak zásadním způsobem jako u dětí nezletilých.

Kdy se tabulka nepoužije?

Doporučující tabulky v rámci své jednoduchosti nemohou zahrnout veškeré okolnosti případu. Např. majetkové poměry rodiče mimo běžný příjem, příjem nového partnera, zvýšené náklady dítěte např. pokud je hendikepované či výdaje na bydlení, energie nebo dopravu.

Výživné se nebude podle tabulky určovat v případech, kdy povinný rodič naschvál nepracuje nebo pracuje za méně peněz, než je jeho reálný potencionální příjem. Resp. v takovém případě se tabulka použije, ale vloží se do ní údaje potencionálního příjmu.

Pro rodiče je též důležitá informace, že výživné nemusí být stanoveno vždy soudem. Tato povinnost je dána pouze u rodičů – manželů, kteří se rozvádí. U nesezdaných párů postačí, pokud se spolu dokáží mimosoudně dohodnout. Stejně tak u rozvedených rodičů po prvním soudním stanovení výživného lze již dále výživné zvyšovat mimosoudními dohodami. Důležité však je, že mimosoudní dohody nejsou vykonatelné. To znamená, že pokud je jeden z rodičů poruší, nelze se domáhat např. exekučního vymožení pohledávky. Toto lze pouze u soudně stanoveného výživného.

V některých případech je pro rodiče lepší dohodnout se mimosoudně. Soud totiž chrání zájmy nezletilých dětí. A občas se stane, že rodiče se na výši výživného dohodnou, ale soud tuto dohodu nepřijme, protože mu výživné přijde příliš nízké. Pak rodičům nezbude než svůj návrh vzít zpět a dohodnout se mimosoudně, jinak by jim soud určil výživné autoritativně ve vyšší částce.

Kdo má povinnost hradit výživné?

Výživné je stanovováno pro oba rodiče u střídavé péče a pro jednoho rodiče, pokud druhý rodič má dítě ve výlučné péči. Ve většině případů u střídavé péče se setkáváme s tím, že rodiče si vzájemně posílají určené částky. Soudy nechtějí přistupovat na to, že by jeden rodič nemusel hradit nic a druhý měl o to snížené výživné. Tato praxe vychází ze zákazu započtení výživného uvedeného v ustanovení § 1988 odst. 1 OZ.[4]

Důležité také je, kdy lze žádat o zvýšení výživného. Pokud totiž nežádáme poprvé, tak jsou nastavena pravidla tak, že se nově určuje výživné, až dojde k významné změně poměrů. Tradičně je za tuto změnu poměrů bráno, pokud dítě nastupuje do základní školy, na druhý stupeň základní školy a na střední školu. Rozhodovací praxe pak dovodila, že lze nový návrh podat také každé 3 roky. Případně samozřejmě opravňuje k podání návrhu také skutečnost, kdy se zásadně změní poměry u některého z rodičů, např. zvýšením příjmu nebo u dětí zvýšenými náklady.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že základní zákonné pravidlo pro učení výživného spočívá v tom, že děti mají mít zásadně shodnou životní úroveň jako jejich rodiče. Toto pravidlo má přednost před pouhými odůvodněnými potřebami dítěte, které představují minimální základ pro zdravý vývoj dítěte. Proto lze doporučit všem rodičům, které čeká rozhodování o tzv. alimentech, aby se na jejich výši dokázali dohodnout. Výši výživného bych pak doporučoval dopředu probrat s advokátem se specializací na rodinné právo, který zohlední nejenom proměnné údaje vkládané do kalkulačky výživného, ale také další individuální okolnosti případu a zajistí tak, že dohoda rodičů bude splňovat zákonné parametry.

 Advokátní kancelář JUDr. Marek Matěna

---

[1] https://vyzivne.justice.cz/kalkulacka-vyzivneho/

[2] Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15.