Články s tagem: spoluvlastnictví

Brno 27. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že podnikatel Tomáš Bárta už v roce 2014 získal desetiprocentní podíl ve firmě Bohemia Energy. Spory mezi Bártovým insolvenčním správcem, manželi Písaříkovými a mateřskou společností Bohemia Energy entity (BEE) se táhly přes deset let.

Cílem tohoto příspěvku je představit možný odlišný přístup k otázce závaznosti dohody spolu­vlastníků o správě společné věci pro právního nástupce spoluvlastníka nemovité věci, než jak k této otázce dosud tradičně přistupuje judikatura soudů České republiky.

Cílem tohoto příspěvku je představit možný odlišný přístup k otázce závaznosti dohody spolu­vlastníků o správě společné věci pro právního nástupce spoluvlastníka nemovité věci, než jak k této otázce dosud tradičně přistupuje judikatura soudů České republiky.

Podle občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval. Jak lze tedy spoluvlastnictví zrušit a vypořádat?

Komu v případě zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudním rozhodnutím náleží právo na náhradu nákladů řízení?

Nejvyšší soud svým nedávným rozhodnutím zásadně dotvořil judikaturu v otázkách obecného uplatňování zákonného předkupního práva. Řešil vztah ustanovení § 3056 a ustanovení §1124 občanského zákoníku. K jakému závěru dospěl se dozvíte v dnešním článku.

Třetí senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Milada Tomková) zamítl ústavní stížnost směřující proti nákladovému výroku rozhodnutí Krajského soudu v Praze.

S ohledem na současnou koronavirovou krizi prošla legislativním procesem poněkud stranou pozornosti obsáhlá novelizace občanského zákoníku. Tato novelizace s navrženou účinností od 1. 7. 2020 přináší obsáhlou změnu právní úpravy bytového spoluvlastnictví, vytvořenou na základě poznatků z aplikační praxe.

Nový český občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) upravil mj. vlastnictví bytů v § 1158 až 1222. Předložená stať poukazuje na hlavní rysy nové právní úpravy a zabývá se případy, kdy se tato nová úprava významně odklonila od dosavadní úpravy obsažené v zákoně z roku 1994. Významná část článku se zabývá přechodnými ustanoveními vztahujícími se k vlastnictví bytů, mj. se zřetelem k obnovení zásady superficies solo cedit v českém právu.

Právo nezbytné cesty upraveno v § 1029 a násl. občanského zákoníku[1] je zažitým institutem, který se v české právní praxi používá již léta. I přesto se střetáváme s nevyřešenými otázkami, které doprovázejí využívání tohoto institutu. Každý případ je specifický, založený na jedinečných okolnostech, které mohou v konečném důsledku vyvolat řadu otázek.

Občanský zákoník („OZ") poskytuje menšinovým spoluvlastníkům poměrně široké možnosti soudní ochrany před „nespravedlivým“ rozhodováním většiny, a to v závislosti na tom, o jak významné rozhodnutí se jedná, zda byl menšinový vlastník z rozhodování zcela vyloučen (opominut) nebo zda byl přehlasován.

1. ledna 2018 nabyla účinnosti část první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Účinností této novely byl do českého právního řádu znovuzaveden institut předkupního práva spoluvlastníků k nemovité věci, který z právního řádu vypadl zrušením zákona č. 40/1964 Sb., tzv. starého občanského zákoníku, který byl nahrazen s účinností od 1. ledna 2014 zákonem č. 89/2012 Sb., který v původním znění předkupní právo spoluvlastníků k nemovité věci až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) nezakotvoval.

Tento článek pojednává o problematice uzavírání užívacích právních titulů (typicky pachtovních nebo nájemních smluv) k nemovitostem v podílovém spoluvlastnictví více spoluvlastníků a o jejich případných nedostatcích vedoucích v krajních případech až k absolutní neplatnosti.

Nově zavedený institut - odklad zrušení spoluvlastnictví - je upraven v ustanoveních §§ 1154-1157 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.). Zmíněný právní institut představuje prolomení zásady zrušitelnosti spoluvlastnictví dohodou spoluvlastníků, rozhodnutím soudu nebo pořízením pro případ smrti, nicméně je třeba uvést, že prostřednictvím tohoto institutu nelze možnost zrušení spoluvlastnictví trvale vyloučit.

Podle ust. § 1140 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, čili s někým vlastnit dohromady nějakou věc. Spoluvlastník může dle ust. § 1140 odst. 2 občanského zákoníku kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Novým institutem, který zavedl občanský zákoník, je odklad zrušení spoluvlastnictví. Tento příspěvek se bude zabývat ust. § 1155 občanského zákoníku, jehož smyslem je odklad zrušení spoluvlastnictví na základě rozhodnutí soudu.

V případě, kdy dochází ke zrušení spoluvlastnictví soudem, rozhoduje tento zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Není-li dobře možné společnou věc rozdělit, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

Praha 20. prosince (ČTK) - Do občanského zákoníku se vrátí předkupní právo na podíl spolumajitele u nemovitostí. Novelou, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman, se uzákoňují i úroky u dlužného výživného na děti. Norma rovněž prodlužuje lhůtu pro vyklizení bytu zvláštního určení, kterou má v případě úmrtí nájemce jeho spolubydlící.

Vypořádání spoluvlastnictví je v českém právu stále aktuální otázkou. Od roku 2014 byly do českého právního řádu zavedeny některé nové instituty (jako například odklad vypořádání spoluvlastnictví) a byla vydána některá poměrně zásadní soudní rozhodnutí. Tento článek se zaměřuje právě na tyto nové poznatky.

Co je podstatné snížení ceny nemovitosti při jejím rozdělení v rámci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví?

Toto pojednání navazuje na článek Srovnání právní úpravy manželství a nesezdaného soužití – I. díl, rodičovství, a tentokrát se zabývá srovnáním právní úpravy postavení manželů a partnerů ohledně majetkových vztahů za trvání jejich svazku. Páry, ať již jsou sezdány či nikoli, jsou subjekty majetkových práv. Vzhledem ke skutečnosti, že se jejich majetková práva týkají dvou osob, je vždy situace poněkud komplikovanější než u jednotlivce.