Za všechny lze v tuto chvíli poukázat například na Úřadem pro ochranu osobních údajů předloženou metodiku ke kamerovým systémům, kterou je aktuálně možné připomínkovat.[1] V návaznosti na zkušenosti z aplikační praxe a aktuální přístupy Úřadu pro ochranu

Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reagoval tak na výzvy části lékařů k neschválení novely zákoníku práce, která ve zdravotnictví víc přesčasů umožňuje. Někteří doktoří to kritizují. Odmítají víc hodin sloužit. Umožnění přesčasové práce navíc po dohodě má pokrýt zajištění péče v zařízeních, kde personál chybí.

“Ani teď, ani touto novelou nikdo nikoho nemůže nutit sloužit přesčasové hodiny… Vždycky ten lékař je ten, kdo rozhoduje o tom, jestli ten přesčas bude, nebo nebude sloužit. A pokud mu podmínky ze strany zaměstnavatele nevyhovují, tak na pracovním trhu je dnes taková poptávka po lékařích, že si neumím představit, že by nějaký představitel nemocnice toto chtěl vynucovat za cenu toho, že mu lékař třeba i odejde za jiným zaměstnavatelem,” uvedl ministr. Řekl, že výjimku s umožněním více přesčasových hodin ve zdravotnictví mají i okolní státy a většina zemí EU. Podle Jurečky se v Česku využívala už dřív, pak se ze zákoníku odstranila a nyní se tam vrací.

Podle projednávané novely zákoníku práce může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat za rok nejvýš 150 hodin přesčasů, a to maximálně osm hodin týdně. Na dalších přesčasových hodinách se spolu musí dohodnout. Přesčas je možné pracovat nejvýš 26 týdnů po sobě, kolektivní smlouva může dobu vymezit až na 52 týdnů.

Umožnění více přesčasů po dohodě se týká zdravotnictví. Pokrýt se tak mají služby tam, kde je personálu nedostatek. Odmítá to část lékařů, hlavně mladších. Šéf sněmovního sociálního výboru a lékař Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) už dřív řekl, že využívání přesčasů přes dohody je na hraně zákona. Podotkl ale, že jiný nástroj teď k dispozici není, aby se péče v některých místech kvůli chybějícím zdravotníkům nemusela omezovat. Záviset bude na vedení nemocnic a odborech, jaké podmínky dohodnout. Problém je nutné řešit do budoucna, zdůraznil Kaňkovský. Ministra práce k řešení vyzval také Senát.

“Nejsem ten, kdo je schopen vyřešit problémy zdravotnictví. My jsme otevřeli možnost využívat tohoto nástroje (více přesčasů), pokud bude vůle a shoda mezi lékařem a zaměstnavatelem,” řekl Jurečka. Podle něj mají řešení hledat hlavně ministerstva zdravotnictví a školství.

Novela zavádí pravidla ze dvou směrnic EU o předvídatelných pracovních podmínkách a o rovnováze mezi prací a rodinou. Česko je mělo v praxi mít už od srpna loňského roku, mělo na to přes tři roky. Minulá vláda to neprovedla. ČR teď hrozí pokuty. Podle podkladů k novele může Evropská komise požadovat jednorázově minimálně 1,31 milionu eur (nyní asi 31,7 milionu korun) a za každý den až do nápravy penále od 1584 do 95.013 eur (zhruba 38.300 až 2,3 milionu korun).

Podle Jurečky se česká strana se zástupci komise dohodla na tom, že pokud norma začne platit od září, sankce by být nemusela. Senát novelu Sněmovně ale vrátil. Ministr zmínil, že by tedy zákoník mohl být účinný od října. “Věřím tomu, že se podaří komisi přesvědčit, aby sankce vůči nám za další měsíc navíc uplatněna nebyla,” dodal Jurečka.