Příplatek k příplatku aneb Přesčasová práce v sobotu
V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?
Práce přesčas
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, a to nad svou stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo svůj předem připravený rozvrh směn.
Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má samozřejmě nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25 % jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno v délce vykonané práce přesčas.
Pokud si zaměstnanec zvolí, že namísto příplatku bude čerpat náhradní volno, musí se na tom se zaměstnavatelem předem dohodnout. V případě, že by následně zaměstnanec náhradní volno nevyčerpal do 3 měsíců od vykonané práce přesčas (nebo v jiné době dohodnuté se zaměstnavatelem), bude mu zaměstnavatel povinen poskytnout příplatek za přesčasovou práci.
Práce o víkendu
Obecně je víkend považován za čas odpočinku, který zaměstnanci obvykle tráví s rodinou či přáteli. Proto pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava přitom může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Práce přesčas o víkendu
Pokud dojde k výkonu práce přesčas o víkendu, nároky zaměstnance se kumulují – to znamená, že zaměstnanec má nárok na obě výše uvedená zvýhodnění.
Zaměstnavatel v takovém případě musí zaměstnanci poskytnout mzdu a příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 %, nebo náhradní volno za práci přesčas, pokud se tak se zaměstnancem domluvil. Současně mu musí vyplatit příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, a to ve výši minimálně 10 % jeho průměrného výdělku, pokud nedošlo k dohodě o jiné minimální výši příplatku.
Shrnutí
Pokud tedy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas v sobotu a současně se s ním dohodne na tom, že namísto příplatku za práci přesčas bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, je zaměstnavatel stále povinen mu kromě běžné mzdy za vykonanou práci vyplatit ještě příplatek za práci v sobotu. Pokud mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nedojde k jiné dohodě, bude výše příplatku za práci v sobotu činit 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.




