Příplatek k příplatku aneb Přesčasová práce v sobotu
V případě potřeby může zaměstnavatel nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Tato práce však výrazně zasahuje do života zaměstnance, a proto mu ji musí zaměstnavatel kompenzovat – ať už příplatkem ke mzdě za práci přesčas nebo poskytnutím náhradního volna. Jak je to ale v případě, když přesčasová práce připadne na víkend? Bude mít zaměstnanec nárok na vyšší kompenzaci?
Práce přesčas
Zaměstnavatel může výjimečně nařídit svému zaměstnanci práci přesčas. Jedná se o práci, kterou zaměstnanec vykonává na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele, a to nad svou stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo svůj předem připravený rozvrh směn.
Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, má samozřejmě nárok na mzdu za vykonanou práci. Dále mu ovšem přísluší buď příplatek za práci přesčas ve výši minimálně 25 % jeho průměrného výdělku, nebo náhradní volno v délce vykonané práce přesčas.
Pokud si zaměstnanec zvolí, že namísto příplatku bude čerpat náhradní volno, musí se na tom se zaměstnavatelem předem dohodnout. V případě, že by následně zaměstnanec náhradní volno nevyčerpal do 3 měsíců od vykonané práce přesčas (nebo v jiné době dohodnuté se zaměstnavatelem), bude mu zaměstnavatel povinen poskytnout příplatek za přesčasovou práci.
Práce o víkendu
Obecně je víkend považován za čas odpočinku, který zaměstnanci obvykle tráví s rodinou či přáteli. Proto pokud zaměstnanec musí pracovat v sobotu nebo v neděli, je zaměstnavatel povinen mu tento ušlý čas kompenzovat nejen mzdou za vykonanou práci, ale také příplatkem za práci v sobotu a v neděli, a to nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Je však možné, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na jiné výši příplatku (a to dokonce i směrem dolů, například 5 %) – takováto jiná úprava přitom může být obsažena i v kolektivní smlouvě.
Práce přesčas o víkendu
Pokud dojde k výkonu práce přesčas o víkendu, nároky zaměstnance se kumulují – to znamená, že zaměstnanec má nárok na obě výše uvedená zvýhodnění.
Zaměstnavatel v takovém případě musí zaměstnanci poskytnout mzdu a příplatek za práci přesčas ve výši nejméně 25 %, nebo náhradní volno za práci přesčas, pokud se tak se zaměstnancem domluvil. Současně mu musí vyplatit příplatek za práci v sobotu nebo v neděli, a to ve výši minimálně 10 % jeho průměrného výdělku, pokud nedošlo k dohodě o jiné minimální výši příplatku.
Shrnutí
Pokud tedy zaměstnavatel nařídí zaměstnanci výkon práce přesčas v sobotu a současně se s ním dohodne na tom, že namísto příplatku za práci přesčas bude zaměstnanec čerpat náhradní volno, je zaměstnavatel stále povinen mu kromě běžné mzdy za vykonanou práci vyplatit ještě příplatek za práci v sobotu. Pokud mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nedojde k jiné dohodě, bude výše příplatku za práci v sobotu činit 10 % průměrného výdělku zaměstnance.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




