Články s tagem: ostatní

V obci nebo v katastru obce se čas od času vyskytne uhynulé zvíře (kadáver), které je třeba z hygienických důvodů co nejdříve odstranit. Může se jednat o uhynulou labuť, jiné drobnější ptáky (holub, kos, sýkora), domácí zvíře či lesní zvěř. Co dělat v takových situacích?

Zdánlivě provokativní nadpis mého příspěvku jsem zvolil záměrně. Jeho cílem však není nikoho urazit, nýbrž přiblížit odborné veřejnosti vybranou problematiku zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích v účinném znění („silniční zákon“ či „ZPK“) se zaměřením na povinnosti vztahující se k užívání a zajišťování schůdnosti pozemních komunikací.

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Lze ovšem opravdu toto pravidlo aplikovat i na tak komplikovanou a kontroverzní problematiku jako je náhradní mateřství?

Praha 15. listopadu (ČTK) - Dominika Kobulnického, který čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku, dnes pražský městský soud potrestal za obecné ohrožení 6,5 lety vězení. Na neurčito ho také vyhostil z Česka. Muž původem ze Slovenska ve svém pražském bytě skladoval chemikálie na výrobu výbušniny. Mladík je obžalovaný i z propagace terorismu, v této části obžaloby ho soud uznal vinným. Rozsudek není pravomocný, obě strany si ponechaly lhůtu pro případné odvolání.

Jednoduché smluvní ujednání může objednatelům ušetřit značné prostředky a řadu starostí v případě insolvence zhotovitele. Nejvyšší soud nyní potvrdil jeho zákonnost. Jaké smluvní ujednání by tedy z pohledu objednatele měla obsahovat každá smlouva o dílo?

Dědické právo nabízí nepominutelnému dědici při dědění z jakéhokoliv dědického titulu možnost odmítnout dědictví a zároveň si ponechat právo na povinný díl. Na tuto možnost ale dědické právo nereaguje dalšími zvláštními ustanoveními, která by upravovala otázku, kdo má povinnost vyplatit povinný díl, zda do uvolněného dědického podílu nastupují potomci nepominutelného dědice odmítnuvšího dědictví s výhradou povinného dílu a zda tito potomci nabývají právo na povinný díl. Je proto nutno užít obecná ustanovení, která však reagují na odlišné situace a z nich vyvozená řešení mohou vyvolávat aplikační problémy.

Praha 14. listopadu (ČTK) - Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi se sníží a zkrátí se také lhůta pro převod telefonního čísla. Přináší to novela o elektronických komunikacích, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Změny by měly vést k větší konkurenci mezi operátory a v konečném důsledku pomoci k poklesu cen.

Dne 1. 10. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 204/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů. Tímto zákonem dochází k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007. K největším změnám dochází v zákoně č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“), kterým se budu nadále zabývat.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

Praha 14. listopadu (ČTK) - Fyzické osoby, které jsou v obchodním rejstříku vedeny jako podnikatelé, již zřejmě nebudou muset v budoucnu vést podvojné účetnictví při překročení hranice 25 milionů korun ročního obratu. Vyplývá to z návrhu věcného záměru nového zákona o účetnictví, který předložilo ministerstvo financí do mezirezortního připomínkového řízení. Úřad o tom dnes informovalo na internetových stránkách.

V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.

K jakým hlavním změnám na poli ochranných známek došlo? Má úprava v současném znění nějaké „mezery“? Jak často lidé využívají možnosti registrace tzv. netradičních ochranných známek? V rozhovoru odpovídala JUDr. Gabriela Vendlová, Ph.D. - specialistka na právo duševního vlastnictví, zajištění formální ochrany patentů, ochranných známek a dalších předmětů duševního vlastnictví.

Brno 12. listopadu (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) svým rozhodnutím potvrdil pokutu 100.000 korun, kterou vyměřil v roce 2017 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) České průmyslové zdravotní pojišťovně. Dostala ji za netransparentní postup v zakázce na výběr firmy, která pro ni měla zpracovávat doklady. ČTK to zjistila z úřední desky soudu.

U trestného činu podvodu se judikatura zabývala možnostmi dopustit se jej v rámci určitého právního řízení častěji, byť se typicky nejednalo o právo na obhajobu, ale o nepravdivá tvrzení vznesená v rámci civilního řízení či řízení správního.

Dne 1. 1. 2018 došlo k znovuzavedení zákonného předkupního práva spoluvlastníků k nemovitým věcem do českého právního řádu, a to nabytím účinnosti části první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) v českém právním řádu absentoval v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017.

Vsetín 11. listopadu (ČTK) - Okresní soud ve Vsetíně zprostil starostku Velké Lhoty na Vsetínsku Jarmilu Melichaříkovou (nez.) obžaloby z nezákonného vybírání poplatků za užívání místních komunikací v obci. Za zneužití pravomoci úřední osoby jí hrozilo až pětileté vězení. Starostka uvedla, že samospráva jednala v souladu se zákonem o obcích. Obec přijímala příspěvky formou darovacích smluv na obnovu dopravní infrastruktury. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce se v neprospěch obžalované na místě odvolal.

LegalRecruiters.cz ve spolupráci s Bidli.cz a Recruitis.cz zveřejnili veškerá data v rámci průzkumu nástupních mezd advokátních koncipientů 2018/2019 a jejich životní úrovně, která jsou kompletním doplněním textu, který jste si mohli na Právním prostoru.cz přečíst již v červnu.

Právo nezbytné cesty je komplexně upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník”). Smyslem tohoto právního institutu je zajistit vlastníkovi pozemku přístup k veřejné cestě za předpokladu, že k takovéto cestě přístup nemá nebo jeho stávající přístup k veřejné cestě je zcela nedostačující jeho potřebám.

Ústavní soud odmítnul matematický a zjednošující pohled na institu tzv. sdílené újmy, kdy se nemajetková újma jednoduše podělí počtem poškozených účastníků.

Tentokrát se raději již v úvodu otevřeně přiznávám, že hodlám zneužít prostor, kterého se mi v této glose dostává, k vlastním profesním záměrům. Tedy vlastně hodlám zneužít samotný Právní prostor. Ale s ryzími úmysly a ve prospěch jednoho nikoliv jednoduchého předmětu řízení – vypořádání společného jmění manželů.

Praha 8. listopadu (ČTK) - Realitní kanceláře budou moci poskytovat úschovu peněz klientům, klienti o ni ale budou muset písemně požádat. V novém zákoně o realitním zprostředkování to schválila Sněmovna. Zákon nyní dostane k posouzení Senát. Zákon má podle vlády víc chránit klienty realitních kanceláří, zlepšit fungování realitního trhu a také stanovuje požadavky na makléře a jejich činnost.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zamítl svým pravomocným rozhodnutím rozklad společnosti Booking.com B.V. (dále jen Booking.com) a potvrdil tak pokutu ve výši 8 336 000 korun, která jí byla uložena za zakázané vertikální dohody.

Architektonické veledílo Jana Kotěry už potřetí v průběhu jedné z listopadových nocí pohostí multižánrový festival Noc fakulty nabitý od podlahy až po půdu zajímavými přednáškami, workshopy, diskuzemi či hudbou. A prostor bude dokonce i na jógu, tanec nebo laser game.

V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.

Článek se zabývá institutem odkazu z pohledu uplatnění principu autonomie vůle v dědickém právu. Výklad o historickém vývoji ukazuje kořeny tohoto institutu v římském právu, jakož i přímou návaznost ABGB na právní konstrukce zavedené již v období starověku.