Články s tagem: mezinárodní právo soukromé

V advokátní praxi se lze čím dál častěji setkat s (budoucími) manželi, v jejichž vztahu je přítomen mezinárodní prvek.

Článek se zabývá základní kategorií mezinárodního práva soukromého – volbou práva.

Článek se zabývá problémem přezkumu používání cizího práva v dovolacím řízení před nejvyšší soudní instancí.

Ústavní soud dne 23. 8. 2023 vydal nález, sp. zn. II. ÚS 859/23, týkající se určení místní příslušnosti soudů rozhodujících o úpravě poměrů k nezletilé. Stěžejním problémem případu bylo především to, že otec nezletilé, jakožto státní příslušník Ruské federace, zahájil nejdříve soudní řízení před ruskými soudy a následně i před soudy českými. Tento článek se bude detailně zabývat tímto případem a analyzovat, zda byla obecnými soudy zajištěna dostatečná ochrana rodinného života a zda byl poskytnut spravedlivý proces stěžovateli a jeho dceři.

Nařízení č. 650/2012 platí již 8 let, ale v případě úmrtí osob, které se přestěhovaly do jiného státu EU za účelem pobytu v domově pro seniory, se stále vyskytují případy, kdy se žádný soud neprohlásí za příslušný k vedení dědického řízení.

Článek se věnuje problematice prorogačních dohod pohledem Haagské úmluvy o dohodách ovolbě soudu z roku 2005.

Podnikáte ve stavebnictví a plánujete rozšířit své pole působnosti na německý trh? Nebo už v Německu působíte a chcete si pokrýt záda, abyste se vyhnuli neplatičům či neoprávněné reklamaci vady? Co všechno má obsahovat smlouva o dílo? A podle jakého práva se bude řídit?

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí ze dne 23. 11. 2022 zabýval otázkou, kterým právním řádem se budou řídit vnitřní poměry právnické osoby registrované v zahraničí.

Soudní dvůr upřesnil smysl a dosah pojmu „obvyklé bydliště manžela“: takový pojem znamená, že i když manžel žije střídavě ve dvou členských státech, může mít pouze jediné obvyklé bydliště

Hotel využívající platformu společnosti Booking.com v zásadě může tuto společnost žalovat u soudu členského státu, ve kterém má tento hotel sídlo, aby zabránil případnému zneužití dominantního postavení

Pozornost je věnována dvěma v současné době nejvýznamnějším hraničním určovatelům evropského mezinárodního práva soukromého – obvyklému pobytu a bydlišti. Pro účely unijních nařízení z oblasti mezinárodního práva soukromého je jak u obvyklého pobytu, tak u bydliště třeba rozlišovat, zda se jejich určování týká fyzických nebo právnických osob.

Únos dítěte do zahraničí je pro všechny zúčastněné psychicky náročné krizové období, které však lze vyřešit a v praxi se to v ČR často děje nečekaně rychle. V následujícím článku se dočtete odpovědi na základní otázky pojící se s tématem mezinárodního únosu dítěte – příkladmo jaké situace vůbec pod pojem mezinárodní únos spadají, který soud bude v dané věci příslušný rozhodovat nebo např. jak to chodí s náklady v návratovém řízení.

Ve smlouvách lze i nadále bez ohledu na samotný brexit volit pro smluvní i mimosmluvní závazky právo anglické, říká v rozhovoru pro Právní prostor advokátka Allen & Overy Petra Myšáková. Vedle otázek týkajících se brexitu se ve své praxi zabývá především mezinárodním právem soukromým a financováním různých typů aktiv.

Rostoucí migrace ze zemí blízkého východu a severní Afriky (MENA region), kromě jiného, dopadá na evropské právní kultury tak, že akceleruje střet právního systému práva Šaría a právního systému kontinentální Evropy, zejména na úrovni jednotlivců.

Dnes jsem si připravil téma, které je poněkud obskurní. Volba práva ve smlouvách je vždy až vzadu a na první pohled vypadá pouze jako kudrlinka. Ubezpečuji ale, že i tato drobnost vás může dostat na zcela jinou úroveň vln a větru, nebo zpět do normální situace.

Je to nejen důsledkem technického pokroku, ale i celosvětového politického vývoje, že se svět již delší dobu nachází v období globalizace. Toto období, kdy postupně mizí mezinárodní „obchodní“ bariéry a díky rozvoji technologií se zefektivňuje proces přenosu informací, s sebou přináší jak existenci nadnárodních společností, tak zvýšenou míru mezinárodních aktivit právnických osob (dále jen „PO“) vůbec.