Klienti se obávají, jak obstojí jejich smlouvy po brexitu, říká Petra Myšáková

**Ve své praxi se zabýváte mimo jiné oblastí tzv. „asset finance“. Co si pod tím představit?
**

Tato produktová oblast zahrnuje širokou škálu financování různých typů aktiv, přičemž takovými aktivy může být v zásadě cokoliv, a to od flotil aut přes výrobní stroje, ale například také letadla. Jde v zásadě o financování takových aktiv, která jsou pro konkrétního podnikatele zásadní při výkonu jeho podnikatelské činnosti, jejichž přímé pořízení by však podnikateli způsobilo nemalé problémy s „cash-flow“.

**Zmínila jste poměrně náročná aktiva. Je proces financování po právní stránce odlišný než v případě těch méně náročných?
**

Takový proces je každopádně mnohem komplexnější, a to s ohledem na strukturování takových transakcí, množství zainteresovaných stran, různorodost právních řádů, které je potřeba v dokumentaci zohledňovat, a rozsah samotných posuzovaných dokumentů.

Jaký typ klientů se na vás v této otázce obrací?

Pravidelně se jedná o zahraniční klientelu, která byť je obeznámena s riziky podobných typů transakcí v zahraničí, primárně očekává, že je v rámci našeho poradenství upozorníme a ošetříme rizika vyplývající z ne zcela vždy předvídatelného českého právního prostředí. Často je tak nutné klienta i zklamat – ne vše, co je možné v zahraničí, je bohužel přenositelné do českého právního prostředí.

Co například?

Zde vyvstávají problémy v zásadě dvojího typu. V první řadě jde často o přílišný formalismus českého právního prostředí projevující se v tom, že „forma (často) převládá nad obsahem“ – zdánlivě drobný nedostatek v dokumentaci tak ve svém důsledku může směrovat k neplatnosti právních jednání, což je samozřejmě problém zásadní. Pro oblast „asset finance“ je rovněž typické, že Česká republika není signatářem řady mezinárodních smluv (z nichž lze například zmínit úmluvu o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení vztahující se k leteckým objektům), které však komerční praxi daného právního odvětví reflektují lépe než „obecné“ české právo.

Řešíte také využití inovativních technologií během bankovních transakcí. Po čem lidé a korporace aktuálně nejvíc volají?

Zcela jednoznačně jde o efektivitu v dodávání standardních produktů/smluv bez kterých se bankovní transakce neobejdou. Aplikace moderních právních technologií také v mnohých ohledech umožní eliminovat riziko chyb v těchto produktech, kde je pravidelně přidaná hodnota právníka do jisté míry omezená. Různé typy „cloudových služeb“ dokáží eliminovat množství vyměněných e-mailů a různých verzí totožných transakčních dokumentů – v reálném čase totiž mohou mít všechny strany transakce se účastnící přístup ke stejným dokumentům.

Allen & Overy se již několik let na tuto oblast soustředí a kontinuálně vyvíjí nové produkty a platformy, které využívá pro poskytování on-line služeb klientům. Patří mezi ně například Legatics - inteligentní platforma, která je určena pro používání při rozsáhlých typech financování. Systém poskytuje všem stranám transakcí, včetně bankovních klientů, aktuální informace ohledně postupu transakcí.

Jiné naše on-line platformy již umožňují digitálně podepisovat dokumenty, sdílet, analyzovat a prezentovat důkazy v rámci sporů, automaticky vytvářet první návrhy smluv, či uzavírat automatizované derivátové obchody. A toto je jen začátek. V loňském roce jsme v naší londýnské kanceláři otevřeli Fuse, prostor pro technologické inovace, ve kterém naši právníci, specialisté na technologie a jejich klienti spolupracují na hledání, vývoji a testování inovací v oblasti právního poradenství, regulace a provádění transakcí.

V minulosti jste v Londýně sama praktikovala právo v oblasti nemovitostí a financování aktiv. Je něco, z čeho by si české právo mohlo vzít příklad z toho anglického?

V oblasti smluvního práva je to v první řadě předvídatelnost právních vztahů, ale to je do značné míry dáno rovněž anglosaským právním prostředím, které v mnohých ohledech zůstává výrazně odlišným od toho našeho kontinentálního.

Když už mluvíme o Velké Británii, v Allen & Overy máte na starosti také právní otázky týkající se brexitu. Co klienty nejvíce zajímá?

Aktuálně se jedná o dotazy směřující k otázkám rozhodného práva a jurisdikci soudů. Klienti se zjednodušeně řečeno obávají, jak obstojí jejích smlouvy řízené anglickým právem po brexitu, a jak budou rozhodnutí anglických soudů v České republice po brexitu uznávána a vykonávána. Stejnou obavu pak vznášejí i ve vztahu ke smlouvám nyní uzavíraným. V tomto ohledu nutno podotknout není potřeba šířit žádnou paniku. Co se týče práva rozhodného, lze i ve smlouvách nyní uzavíraných bez ohledu na brexit samotný volit pro smluvní i mimosmluvní závazky nadále právo anglické. V oblasti pravomoci a příslušnosti anglických soudů je situace mírně komplikovanější a aktuálně určitě vnímáme mírnou preferenci směrem k tzv. výhradním jurisdikčním doložkám, které jsou začleňovány do smluv čím dále více. Nicméně ani zde si nedokážu představit řešení, které by výrazněji narušilo obchodní vztahy mezi Velkou Británií a EU.

Vedle finančního práva se věnujete také mezinárodnímu právu soukromému. Jak hodnotíte řekněme relativně stále nový zákon o mezinárodním právu soukromém?

V naší práci je mezinárodní právo soukromé komplementární snad ke všemu, s čím přijdete do kontaktu. Právní analýzy zejména na úrovni kolizních norem jsou pak především disciplínou, která vyžaduje zvýšenou míru abstrakce. Nový zákon o mezinárodním právu soukromém hodnotím pozitivně, zejména s ohledem na jeho jednoznačnou inspiraci již unifikovaným právem evropským, jeho moderním podkresem a v neposlední řadě také konsolidací kolizních norem, které byly do účinnosti tohoto zákona roztroušeny po celém českém právním řádu.

JUDr. Petra Myšáková, Ph.D., LL.M
Petra Myšáková je seniorní advokátkou v bankovní a finanční praxi mezinárodní právní kanceláře Allen & Overy. Poskytuje poradenství finančním institucím v rolích věřitelů i korporacím v rolích dlužníků, zejména v oblasti financování akvizic, nemovitostí, projektového financování a „asset finance“. Pro finanční instituce, jakož i pro Českou bankovní asociaci, připravovala sady vzorové dokumentace a prověřovala stávající vzorovou dokumentaci pro několik českých bank v souvislosti s novou právní úpravou, kterou přinesl s účinností od 1. ledna 2014 občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, zákon o mezinárodním právu soukromém a další související právní předpisy. Byla také půl roku součástí bankovní praxe londýnské kanceláře Allen & Overy, kde poskytovala poradenství zejména v oblasti financování nemovitostí a klientům z oblasti „asset finance“. Je uznávanou odbornicí na mezinárodní právo soukromé a publikuje v řadě tuzemských i zahraničních odborných periodicích. Opakovaně se umísťuje v žebříčku vydavatelství Economia „Významné právničky v České republice“.