Články s tagem: lidská práva

Pro odškodnění za průtahy ve správním řízení není relevantní, zda bylo zahájeno navazující soudní řízení.

Tento text je zamyšlením nad otázkou, zda je možné neposkytovat zdravotní péči pacientům, kteří nepodstoupili očkování proti covid-19.

Text usiluje o základní reflexi jevu nárůstu významu sociálních sítí (jako jednoho z druhů tzv. digitálních platforem) a jejich právní regulace v kontextu veřejného zájmu.

Pokračování článku o právních aspektech očkování proti covidu-19.

Očkování je označováno jako pravděpodobné řešení stále aktuální pandemie onemocnění covid-19 a jako takové je uplatňováno také v domácím kontextu, a to v současnosti jako očkování dobrovolné. S tímto očkováním však souvisí řada právních otázek a souvislostí, přičemž předložený článek usiluje o přiblížení alespoň některých z nich.

Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl o další ze stížností, které v uplynulých letech podali rodiče proti Norsku na postup orgánu sociálně-právní ochrany nezletilých – Barnevernetu.

Za průtahy v soudním řízení je třeba považovat i období, kdy soudu nebyl jiným soudem zapůjčen soudní spis

Náboženská neutralita zaměstnavatele musí odpovídat jeho skutečným potřebám.

Debata o projevu náboženského vyznání prostřednictvím muslimského zahalování žen probíhá v kontextu širšího filosofického sporu o liberalismus a komunitarismus.

Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo a vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv, klíčový dokument, kterým státy celého světa poprvé stanovily společný standard mezinárodní ochrany základních práv a svobod.

Interrupce, které jsou v rozporu se svoji podstatou často označovány jako umělá přerušení těhotenství, byly vždy významným etickým a právním problémem. Bez ohledu na existenci více vzájemně vyhrocených přístupů můžeme nicméně v rámci historického vývoje pozorovat spíše tendence k jejich postupné liberalizaci.

Štrasburk 25. června (ČTK) - Česká republika porušila práva Roberta Tempela, který byl za dvojnásobnou vraždu odsouzen na doživotí. Konstatoval to dnes Evropský soud pro lidská práva (ESLP), který vyhověl Tempelově stížnosti podané v roce 2012. Soud v dnešním verdiktu uvedl, že Česko upřelo Tempelovi právo na spravedlivý proces a že proces nebyl dokončen v přiměřené lhůtě. Český stát má proto Tempelovi vyplatit odškodné v součtu zhruba 13.000 eur (zhruba 350.000 korun). Tempelův advokát Jakub Kříž uvedl, že jeho klient se nyní může obrátit na český Ústavní soud a navrhnout obnovu svého řízení. To ČTK potvrdilo i ministerstvo spravedlnosti.

Poslední dny měsíce března byly plné zásadních informací nejen pro boj s koronavirem, ale i pro dobu po něm. U nás ve verzi budoucího možného, v Maďarsku v realitě pátého roku nouzového stavu původně vyhlášeného pro velký příliv migrantů. Nynější epidemie pak byla důvodem pro předání prakticky absolutní moci do rukou vlády a jejího předsedy.

Vláda vyhlásila nouzový stav na území celého státu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronavirového onemocnění COVID-19 na základě ústavního zákona č. 110/1998 Sb., a to s účinností od 12. března 2020 od 14:00 na dobu 30 dnů.

Problematika právní povahy zemřelého lidského těla a přípustného zacházení s ním se dotýká některých základních otázek lidské existence, mravnosti a práva. Přesto není zcela najisto postaveno, za jakých okolností může být lidské tělo považováno za věc a jaké zacházení s ním je v rozporu s právem.

Česká republika zažila v roce 1989 převrat, při němž za sebou zanechala svou totalitní minulost a přešla k novému systému uspořádání státu, a to demokratickému. Tento přechod je mimo jiné charakterizován snahou o zakotvení a garantování lidských práv, což je typickým znakem demokratické společnosti.

Dne 2. listopadu byla v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů („RB OSN“) představena 16. zpráva úřadu žalobkyně Mezinárodního trestního soudu („ICC“) k situaci v Libyi.

Mezinárodní mediace je proces dialogu, pokojného vyjednávání a mimosoudního řešení sporů, ve kterém třetí strana pomáhá dvěma a více stranám konfliktu (národům, státům, atp.) s jejich souhlasem vypracovat vzájemně přijatelnou dohodu, a tím předcházet, zvládnout a vyřešit konflikt.

Dokáže být právo spravedlivé? Bez čeho se soudce při výkonu soudcovského povolání neobejde? Jaký je převládající společenský názor na české soudnictví? Přistupuje právo odlišně k mužům a ženám? Mrháme kvalitami, které by mohly do vrcholných funkcí přinést ženy? Jaké je poselství nových ústavních talárů? V rozhovoru odpovídala soudkyně Ústavního soudu JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., která letos v srpnu oslavila třicetileté výročí své právnické praxe. Cítí se však stále spíše zástupkyní všech účastníků a jejich práv než jen soudkyní, neboť soudcovský talár obléká teprve deset let a stále další dobu působila ve funkci advokátky.

Následující článek je prvním ze série článků věnujících se ochraně a právům lidského plodu v trestním právu. Obecně pojednává o problematice počátku lidského života, o možné aplikaci práva na život i na oblast prenatálního vývoje lidského života, o formách ochrany lidského plodu a o právech náležejících každému, resp. každému, kdo spadá pod pojem každý.

Německý zákonodárce má přijmout do konce roku 2018 novou právní úpravu týkající se intersexuálních osob. Zákon by měl zavést třetí, pozitivní kategorii pohlaví vedle pohlaví mužského a ženského anebo zrušit evidenci pohlaví osob prováděnou státem. Plyne to ze zlomového rozhodnutí Německého ústavního soudu ze dne 10. října 2017 v případě Vanja, ve kterém soud rozhodl, že intersexuální osoba, která není mužského ani ženského pohlaví, má právo, aby její pohlaví bylo zapsáno jako takové. Předložený článek sleduje komplexní vývoj, který vedl k předmětnému rozhodnutí a rozebírá možnosti jeho implementace.

Navštívil jsem před nedávnem Terezín a také přilehlou Malou pevnost. Jejich pohnutou historii jsem znal, ale bezprostřední kontakt s místy tolika utrpení je nad všechny odborné texty. A právě zde jsem si velmi silně uvědomoval, že prakticky všichni, kdo prošli ghetem v Terezíně či věznicí v Malé pevnosti sem byli posláni státními orgány. A to na základě právních norem.

Brno 25. července (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) ponechal úředníkům pravomoc kontrolovat, čím lidé topí doma v kotlích. Zamítl návrh pravicových poslanců na zrušení části zákona o ochraně ovzduší. Poslanci v kontrolách spatřují vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Podle jejich právníka Zdeňka Koudelky ÚS dál přednost zájmu státní moci před soukromím lidí. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) nález přivítal, kontroly jsou podle něj funkční nástroj ochrany ovzduší. Poslanečtí spoluautoři stížnosti ČTK řekli, že rozhodnutí soudu respektují.

V této práci bych se chtěl zamyslet nad nejobecnějšími metafyzickými předpoklady existence lidských práv, o nichž stále tvrdíme, že jsou universální, nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a která neodmyslitelně stojí na metafyzickém konceptu přirozenosti, nicméně povaha tohoto konceptu samotného je v moderním mainstreamovém filozofickém a potažmo právně-teoretickém myšlením od základu zpochybňována. Otázku existence přirozenosti, a tedy i přirozených práv, a případně jejích ontologie, respektive povahu normativity obecně, však není možné řešit bez předchozího zodpovězení ještě obecnějších noetických otázek. Na jeden z dílčích noetických aspektů, totiž problematiku reálnosti obsahů obecných pojmů je zaměřena tato práce.

Problematika svobody vyznání je v současnosti stále více a více aktuální, především díky tzv. migrační krizi, kterou Evropa v posledních měsících zažívá. Ve svém článku jsem se pokusila stručně vymezit pojem svobody vyznání, její právní zakotvení jak v právu lokálním, tedy v právním řádu České republiky, tak v právu evropském a závěrem jsem se zaměřila na některé judikáty, které jasně vymezily, kdy a za jakých podmínek je možné náboženskou svobodu jedince přiměřeně omezit.