Naděje pro Libyi – Žalobkyně ICC informuje o krocích souvisejících s potrestáním zločinců porušujících lidská práva

I přes to, že Libye není smluvní stranou Římského statutu („ŘS“), který je zakládajícím dokumentem ICC, vykonává ICC své pravomoci v oblasti trestných činů uvedených v Římském statutu spáchaných na území Libye nebo v případech jejích státních příslušníků.[1] Pravomoc je vykonávána na základě mandátu uděleného dne 26. února 2011 RB OSN rezolucí 1970 (2011), která jednohlasně postoupila ICC právo stíhat zločiny spáchané v Libyi od 15. února 2011.[2] Poslední pravidelná zpráva úřadu kanceláře žalobkyně byla představena žalobkyní ICC v RB OSN dne 9. 5. 2018. Události v Libyi jsou tak druhou situací na území státu, který není stranou ŘS, která byla RB OSN svěřena ICC.[3]

Žalobkyně ICC Fatou Bensouda na úvod svého brífinku informovala, že od května 2018 vydal ICC nové zatykače a její úřad dosáhl značných pokroků při vyšetřování zločinů spáchaných v této zemi. Dále seznámila přítomné s vývojem jednotlivých případů, které ICC řeší. Mahmúd Mustafa al-Werfalli, Saif Kaddáfí a Mohamed Khaled al-Tuhamyh zůstávají navzdory výzvám členů RB OSN a snahám ICC na svobodě. Dosažení spravedlnosti pro oběti v Libyi je pro úřad žalobkyně vysokou prioritou, neboť bez zajištění odpovědnosti těch, kteří systematicky porušují lidská práva, bude v Libyi nadále vládnout beztrestnost, což pouze umocní utrpení obětí a podpoří nestabilitu ve státě.

Žalobkyně také otevřela otázku zločinů páchaných na migrantech procházejících Libyí. Úřad žalobkyně uvádí do praxe nové modely spolupráce se zainteresovanými státy a organizacemi s cílem mitigovat výše uvedené zločiny. Žalobkyně poděkovala UNSMIL[4] a Úřadu libyjského generálního prokurátora za poskytnutí podpory a za spolupráci v této věci. Fatou Bensouda dále uvedla, že uplatňuje genderovou perspektivu ve vyšetřovacích postupech ICC.

Zprávu posléze komentovaly členské státy RB OSN a podpořily zvláštního představitele generálního tajemníka a vedoucího UNSMIL Ghassana Salamého v jeho aktivitě v Libyi. I přes konstantní zdůrazňování, že ICC je pouze komplementárním orgánem, který musí respektovat suverenitu a územní celistvost, byla doceněna i úloha ICC a jeho snahy o ukončení beztrestnosti a o upevnění stability v zemi. V této souvislosti většina států zdůraznila, že je třeba podporovat vládu národní jednoty v její snaze o ukončení frakčních bojů, obnovení právního státu a v boji proti terorismu. Státy si uvědomují, že je potřebné, aby mezinárodní společenství podpořilo ICC za účelem urychlení vyšetřování a dosažení hmatatelných výsledků. Někteří uvítali uspořádání první Arria formula[5], zaměřené na spolupráci ICC a RB OSN, která se uskutečnila 6. července 2018.[6] Rusko, jako jedna z mála zemí, vystoupilo v negativním tónu vůči ICC. Poznamenalo, že zpráva žalobkyně nadhodnocuje kroky, které představitelé Libye učinili při řešení situace. Také vyzvalo ICC, aby se soustředil více na pašerácké struktury zakořeněné v evropských zemích. Taktéž dle Ruska ve zprávě chybí konkrétní jména ozbrojených skupin zapříčiňujících eskalaci násilí v Libyi v oblasti okolo Tripolisu. Dodalo, že vzhledem k pomalému pokroku ve vyšetřování by RB OSN měla uvažovat o změně pravidelnosti brífinků o situaci v zemí.[7]

Ke zprávě se vyjádřila i Libye, která sice není členem RB OSN, ale jíž se zpráva přímo dotýká. Ujistila RB OSN o své snaze stíhat pachatele závažných zločinů a pracovat ve prospěch obětí a uvedla, že na základě tohoto plně spolupracuje s ICC. Bezpečnostní situace v zemi však způsobuje prodlevy při předávání jednotlivců před soud.

Pro zajištění dlouhotrvajícího míru, stability a rozvoje Libye, je nezbytné předvést zločince před spravedlnost a zajistit vládu práva v zemi. I když byly učiněny pokroky v této věci, dle žalobkyně Bensouda je pro zajištění posunu důležité, aby se RB OSN a smluvní strany ŘS aktivními kroky zasadily o zatýkání zločinců, kteří jsou na útěku.

---

Zdroje:

• Brífink Žalobkyně ICC pro RB OSN o situaci v Libyi. Dostupná na: http://webtv.un.org/search/the-situation-in-libya-security-council-8388th-meeting/5856899228001/?term=prosecutor&sort=date [přístup 10. prosince 2018]
• Šestnáctá zpráva žalobkyně Mezinárodního trestního soudu pro Radu bezpečnosti Organizace spojených národů dle rezoluce UNSCR 1970 (2011) dostupná na: https://www.icc-cpi.int/itemsDocuments/181102-rep-otp-UNSC-libya_ENG.pdf [přístup 10. prosince 2018]
• Prohlášení žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensouda na prvním zasedání arria-formula o vztazích mezi Radou bezpečnosti OSN a ICC. Dostupná na: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=180706-otp-statement-arria-formula [přístup 10. prosince 2018]
• Rada bezpečnosti OSN, Rezoluce Rady bezpečnosti č. 1970 (2011) [o zřízení výboru Rady bezpečnosti za účelem monitorování provádění zbrojního embarga vůči Libyi], 26. února 2011, S/RES/1970 (2011), dostupná na: https://www.refworld.org/docid/4d6ce9742.html [přístup 10. prosince 2018]
• Rada bezpečnosti OSN, Rezoluce Rady bezpečnosti č. 2009 (2011) [o zřízení podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL)], 16. září 2011, S/RES/2009 (2011), dostupné na: https://www.refworld.org/docid/4ea541fc2.html [přístup 10. prosince 2018]

---

[1] Jedná se především o zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, jako např. vražda, mučení, nelidské zacházení a další.

[2] Rada bezpečnosti OSN, Rezoluce Rady bezpečnosti č. 1970 (2011) [o zřízení výboru Rady bezpečnosti za účelem monitorování provádění zbrojního embarga vůči Libyi], 26. února 2011, S/RES/1970 (2011), dostupná na: https://www.refworld.org/docid/4d6ce9742.html [přístup 10. prosince 2018]

[3] Prvním případem byl Dárfúr.

[4] Mise OSN v Libyi. Byla založena rezolucí Rady bezpečnosti č. 2009 (2011) [o zřízení podpůrné mise OSN v Libyi (UNSMIL)], 16. září 2011, S/RES/2009 (2011), dostupné na: https://www.refworld.org/docid/4ea541fc2.html [přístup 10. prosince 2018]. Jedná se o politickou nikoliv vojenskou misí.

[5] Arria Fromula je neformální setkání členů Rady bezpečnosti, které umožňuje větší flexibilitu při jednání a informování o mezinárodních otázkách míru a bezpečnosti. Poprvé byl tento formát jednání použit březnu 1992 a v současné době je využíván v situacích, které z politických a dalších důvodů nemohou být projednávány na oficiálních jednáních RB OSN.

[6] Prohlášení žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensouda na prvním zasedání arria-formula o vztazích mezi Radou bezpečnosti OSN a ICC. Dostupná na: https://www.icc-cpi.int/Pages/item.aspx?name=180706-otp-statement-arria-formula [přístup 10. prosince 2018]

[7] Žalobkyně dle mandátu rezoluce č. S/RES/1970 připravuje 2 zprávy ročně, a to každých 6 měsíců.