Články s tagem: kongres

Kongresový výbor letošního ročníku odborného kongresu Právní prostor 2017 už zná svá jména.

Na téma veřejných zakázek bude na letošním ročníku odborného kongresu Právní prostor přednášet Mgr. Mojmír Florián.

Mezi přednášejícími letošního ročníku kongresu Právní prostor 2017 bude i JUDr. Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu.

I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

Můj dnešní příspěvek je pojat poněkud obecněji a je uvažován jako zamyšlení nad tím, jaký je smysl a účel zákona o registru smluv. V prezentaci mám několik záchytných míst. Nejdříve budu hovořit o několika teoretických východiscích a pak o ctnostech a neřestech zákona o registru smluv.

Toto pokračování příspěvku o připravované novele zákoníku práce představuje novinky v oblasti úpravy dovolené, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, home office, doručování a některé další změny.

Příspěvek si klade za cíl na jednu stranu obhájit chystanou novelu zákoníku práce, zároveň však obhájit i postoj zaměstnanců a zaměstnavatelů, který vůči ní zaujímají. Pokud jde o zákoník práce, o jeho novelizaci bylo rozhodnuto již loni v létě. Sociální partneři, zaměstnavatelé, odbory i MPSV se rozhodli stvořit novelu, jejíž ideou je flexikurita.

Můj dnešní příspěvek je věnován tématu kvalifikace, která se s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek poměrně zásadně mění a zjednodušuje, především z pohledu dodavatelů. Kvalifikace je nově rozdělena na základní a profesní způsobilost a dále schopnost, která zahrnuje ekonomickou kvalifikaci a technickou kvalifikaci.

Téma ochrany spotřebitele a posledních trendů ochrany spotřebitele je velmi široké. Právní úprava je neuvěřitelně roztříštěná, v tuto chvíli je obsažena v celé řadě předpisů, nadto navazuje na problematiku stále se měnícího evropského práva a potřebu implementace jednotlivých evropských směrnic. Poslední novela zákona o ochraně spotřebitele je toho klasickým důkazem.

Můj dnešní příspěvek je zčásti provokativní. V době, kdy jsem si jej připravovala, jsem ještě nevěděla, že zákon o státním zastupitelství projde vládou, a to díky zvláštnímu ustanovení, které dost dobře nechápu. Tím se rozumí zvláštní typ dohledu, který byl do nové úpravy vsunut jako jistý kompromis, který umožnil návrhu vládou projít. Poměrně dlouho jsem se snažila přijít na to, co si autor této změny pod jistým dohledem představoval. Doteď jsem na to nepřišla.

Dovolte mi, abych Vás dnes seznámil se svou úvahou na téma reflexe presumpce neviny v činnosti médií. Na média je kladena největší tíha v souvislosti s referováním o trestních kauzách. Naše zákonodárství a praxe nám pro toto referování bohužel nabízí pouze málo vodítek. Jak Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva však několikrát konstatovaly, že při zpravodajské činnosti má být presumpce neviny důsledně respektována.

Jakými prostředky se dá řešit situace podniku, který se dostane do insolvence? Je možná záchrana životaschopného podniku v insolvenci? Během svého příspěvku bych Vám rád ukázal konkrétní způsob, jak lze podnik zachránit. Měl jsem to štěstí, že jsem byl první v republice, kdo získal zvláštní povolení na řešení úpadku korporací a finančních institucí. S naší kanceláří pracujeme na největších případech v České republice, ale i na velkém množství těch menších. Právě na jednom z nich bych demonstroval svůj výklad.

Ke svému dnešnímu příspěvku bych předem ráda uvedla, že v době, kdy jsem volila jeho námět, se ještě téma zákonného soudce neskloňovalo společně s tématem přidělování věcí za pomoci automatického generátoru. Mým záměrem bylo pohovořit o situacích týkajících se odnětí věci zákonnému soudci, nikoliv o prvotním přidělení věci. Inspirovalo mě několik případů, v nichž po stanovení zákonného soudce v průběhu řízení došlo ke změně soudce či senátu a tato změna vyvolala pochybnosti, zda je věc stále přidělena zákonnému soudci.

Mým dnešním cílem je seznámit Vás s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Zákon je skutečně nový, ačkoli média často uvádějí, že se jedná o novelu. K zákonu je připojena poměrně detailní a návodná důvodová zpráva, která do budoucna bude fungovat zejména jako výchozí komentář.

Na úvod mi dovolte představit Vám pojem „sprostý podezřelý“. Podle Cimrmana jej poprvé užil inspektor Václav Trachta při vyšetřování nenadálé smrti továrníka Bierhanzla ve vlaku, který jel z Istanbulu do Prahy. Až později jej převzala trestněprávní nauka, dostal se dokonce do denní praxe orgánů činných v trestním řízení. Později se také stal součástí právního řádu, avšak díky netransparentnosti tehdejšího legislativního procesu není dnes již možné zjistit, kdy přesně vymizelo slovo „sprostý“, proto se dnes setkáváme pouze s pojmem „podezřelý“. Jedná se o případ, kdy původně velmi odborný právnický termín zlidověl natolik, že jej dnes používáme v podstatě v běžné řeči.

Při uvažování nad letošním tématem jsem zabrousil do médií a zjistil, že nejvíce sdílený či komentovaný trestněprávní problém za poslední dobu byl návrh zejména pana poslance Tejce na snížení věkové hranice trestní odpovědnosti z 15 let dolů. Nyní se k tomuto návrhu připojují další poslanci a patrně se jedná o téma velmi populární. Sledujeme-li mediální debatu o problému samotném, mám dojem, že jsme uvízli v situaci, kdy je vše jen černé nebo bílé. Nad návrhem zaznívá odborný odsudek, a to nejen z pohledu právníků, ale i psychologů, psychiatrů či sociálních pracovníků. Ti se na semináři konaném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR shodli na tom, že jakékoli úvahy o snížení dolní věkové hranice trestní odpovědnosti jsou k ničemu.

Má dnešní prezentace si klade za cíl sdělit Vám několik podstatných informací z oblasti softwarového práva. První zajímavostí je skutečnost, že softwarové právo je kolem nás každý den, ačkoli si to třeba neuvědomujeme. Rád bych Vám dnes proto nastínil několik otázek či problémů, které každý den musíme řešit.

Téma dnešního příspěvku je v podstatě novinkou, bude však znamenat poměrně zásadní zlom v oblasti veřejného práva, konkrétně přestupkového. V současné době je totiž v Senátui projednáván nový zákon o přestupcích, který by měl nahradit současnou nevyhovující právní úpravu, jež přetrvává od roku 1990.

Právo módního průmyslu se vyčlenilo do samostatného právního odvětví v reakci na specifika, která módní průmysl přináší. Obdobně jako všechna ostatní právní odvětví zaměřená na konkrétní průmysl, je i toto odvětvím průřezovým. V některých jednotlivých oblastech práva jsou tak řešeny otázky pro právo módního průmyslu specifičtější než v jiných. Jedná se primárně o právo duševního vlastnictví, ale také například právo na ochranu spotřebitele, které velmi detailně upravuje pravidla pro označování textilních výrobků a obuvi.

Mým dnešním úkolem je sdělit Vám několik informací k problematice efektivity řešení obchodních sporů. Pravděpodobně nejzákladnější otázka, kterou si v oblasti tohoto relativně mladého odvětví klademe, je, co vlastně je efektivně vyřešený spor. Na tuto otázku lze odpovědět rovněž otázkou znějící „Co vlastně naši klienti chtějí?“.

Příspěvek předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského přednesený na odborném kongresu Právní prostor 2016.

Úvahy nad justiční reformou dlouhodobě rezonují českou společností a navazují na snahy o posílení nezávislosti a zvýšení efektivity a důvěryhodnosti justice. Kromě v poslední době velmi diskutované problematiky reformy správy soudnictví je třeba se zaměřit rovněž na otázku uspořádání soudní soustavy a rozmístění jednotlivých soudů v České republice.

Chutné a různorodé menu v podobě příspěvků dvaadvaceti přednášejících naservírovali organizátoři kongresu Právní prostor během jeho šestého ročníku téměř dvěma stovkám účastníků. V osmi tématických blocích 19. a 20. dubna přednesli své příspěvky mezi jinými i všichni tři předsedové vrcholných soudních instancí, prezidentka Soudcovské unie nebo pražská vrchní státní zástupkyně

V lednu byl odtajněn dlouho připravovaný "fashion law" projekt, který má propojit módu, právo a talent. Vznikl tak Ústav práva módního průmyslu, za kterým stojí Mgr. Zuzana Šimonovská, LL.M. Ta nový perspektivní obor představí již zítra na kongresu Právní prostor.

Předseda Městského soudu v Praze, bývalý viceprezident a ve dvou volebních obdobích prezident Soudcovské unie ČR, nyní její čestný prezident. To je JUDr. Libor Vávra, pravidelný účastník kongresu Právní prostor. Ani letos v dubnu nebude v hotelu Jezerka v Seči u Chrudimi chybět.