Pět otázek pro Radima Polčáka
I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na letošním ročníku kongresu Právního prostoru vystoupíte se svým příspěvkem na téma Elektronické smluvní dokumenty. Na co vše se mohou v rámci Vašeho příspěvku účastníci těšit?
Pokud se do té doby nic závažného nestane, měl bych se věnovat především poslednímu vývoji v evropském právu elektronických dokumentů a v českém elektronickém doručování – především nařízení eIDAS a stanovisku Nejvyššího soudu k datovým schránkám.
Jakou problematiku byste v rámci svého příspěvku zdůraznil nejvíce?
Nové nařízení i stanovisko Nejvyššího soudu přinášejí důležité vyjasnění a zjednodušení právní situace elektronických dokumentů. Jde především o právní kvalifikaci elektronického dokumentu jako písemnosti a dále pak o otázku autenticity datové zprávy. V obou případech se jedná o řešení problémů, které jsme si zavinili vlastní legislativní neobratností, takže můj příspěvek by měl být vcelku pozitivní.
V čem vidíte největší přínos takovýchto konferencí?
Aniž bych podceňoval odborný význam konferencí, myslím, že hlavní přínos je v tom, že se lidé mohou vzájemně potkat. Vyměnit si pár slov u skleničky je někdy pro řešení i vysoce odborných právních otázek efektivnější než sepisování článků, knih nebo soudních rozhodnutí.
Věnujete se také právu informačních a komunikačních technologií. Může mít podle Vás spád technologického vývoje vliv na změnu trhu s právními službami v tom smyslu, že se orientace v této oblasti stane obligatorním požadavkem u každého právníka, nebo dokonce u studenta (povinná výuka apod.)?
Jednoznačně ano a pro řadu praktikujících právníků to bude mít v následujících dekádách fatální následky. Nejde jen o orientaci v problematice ICT – tu vlastně ani nepovažuji za nezbytně nutnou. Vedle základní práce s právními informačními systémy a běžnými komunikačními nástroji si dobrý právník i za sto let bude moci bohatě vystačit s tužkou a papírem (ne nadarmo se v naší profesi říká: „zavřu pusu a mám sbaleno“). Spíš jde o to, že automaty postupně nahrazují právníky v mechanických činnostech. Kdo se domnívá, že si v právní praxi vystačí s rutinním vyplňováním smluvních vzorů nebo chrlením formulářových podání, dříve nebo později přijde o práci.
Jste mimo jiné rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK. Jak je to s nárůstem doménových sporů v posledních letech? Evidujete s přesunem podnikání do on-line světa jejich vzrůstající počet?
Doménová agenda je v posledních letech víceméně stabilní. Řešení sporů funguje efektivně a důsledkem je, možná paradoxně, že sporů je spíš méně. Je to dáno hlavně solidní předvídatelností rozhodovací činnosti (např. i včetně nákladů). Je-li výsledek předvídatelný, stranám se vlastně nevyplatí se soudit. Uvidíme ale, jak se projeví masivní nástup nových domén první úrovně, kterých vzniklo více než tisíc.
Další články
Může soud snížit náhradu za spoluvlastnický podíl u „spekulantů“?
Lze snížit náhradu za spoluvlastnický podíl při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, pokud došlo ke spekulativnímu nabytí takového podílu? Nejvyšší soud nyní upřesnil, kdy to možné je – a kdy ne.
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.



