Pět otázek pro Radima Polčáka
I letošní ročník kongresu Právní prostor přinese řadu zajímavých témat. Jedním z nich je postavení elektronické smluvní dokumentace ve světle judikatury a legislativních novinek, které účastníkům přiblíží doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na letošním ročníku kongresu Právního prostoru vystoupíte se svým příspěvkem na téma Elektronické smluvní dokumenty. Na co vše se mohou v rámci Vašeho příspěvku účastníci těšit?
Pokud se do té doby nic závažného nestane, měl bych se věnovat především poslednímu vývoji v evropském právu elektronických dokumentů a v českém elektronickém doručování – především nařízení eIDAS a stanovisku Nejvyššího soudu k datovým schránkám.
Jakou problematiku byste v rámci svého příspěvku zdůraznil nejvíce?
Nové nařízení i stanovisko Nejvyššího soudu přinášejí důležité vyjasnění a zjednodušení právní situace elektronických dokumentů. Jde především o právní kvalifikaci elektronického dokumentu jako písemnosti a dále pak o otázku autenticity datové zprávy. V obou případech se jedná o řešení problémů, které jsme si zavinili vlastní legislativní neobratností, takže můj příspěvek by měl být vcelku pozitivní.
V čem vidíte největší přínos takovýchto konferencí?
Aniž bych podceňoval odborný význam konferencí, myslím, že hlavní přínos je v tom, že se lidé mohou vzájemně potkat. Vyměnit si pár slov u skleničky je někdy pro řešení i vysoce odborných právních otázek efektivnější než sepisování článků, knih nebo soudních rozhodnutí.
Věnujete se také právu informačních a komunikačních technologií. Může mít podle Vás spád technologického vývoje vliv na změnu trhu s právními službami v tom smyslu, že se orientace v této oblasti stane obligatorním požadavkem u každého právníka, nebo dokonce u studenta (povinná výuka apod.)?
Jednoznačně ano a pro řadu praktikujících právníků to bude mít v následujících dekádách fatální následky. Nejde jen o orientaci v problematice ICT – tu vlastně ani nepovažuji za nezbytně nutnou. Vedle základní práce s právními informačními systémy a běžnými komunikačními nástroji si dobrý právník i za sto let bude moci bohatě vystačit s tužkou a papírem (ne nadarmo se v naší profesi říká: „zavřu pusu a mám sbaleno“). Spíš jde o to, že automaty postupně nahrazují právníky v mechanických činnostech. Kdo se domnívá, že si v právní praxi vystačí s rutinním vyplňováním smluvních vzorů nebo chrlením formulářových podání, dříve nebo později přijde o práci.
Jste mimo jiné rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS HKAK. Jak je to s nárůstem doménových sporů v posledních letech? Evidujete s přesunem podnikání do on-line světa jejich vzrůstající počet?
Doménová agenda je v posledních letech víceméně stabilní. Řešení sporů funguje efektivně a důsledkem je, možná paradoxně, že sporů je spíš méně. Je to dáno hlavně solidní předvídatelností rozhodovací činnosti (např. i včetně nákladů). Je-li výsledek předvídatelný, stranám se vlastně nevyplatí se soudit. Uvidíme ale, jak se projeví masivní nástup nových domén první úrovně, kterých vzniklo více než tisíc.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.


