Rekodifikace

V ustanoveních § 66 a násl. občanského zákoníku je obsažena hmotněprávní úprava pro situace, kdy se člověk stane nezvěstným. Podrobná úprava u nás do přijetí nového občanského zákoníku chyběla.

Pokračování příspěvku JUDr. Tomáše Horáčka, Ph.D., který se věnuje procesu uzavírání smluv podle občanského zákoníku, a poukazuje při tom na tzv. paradox disclaimerů.

Dnes si povíme něco o tom, jak správně uzavírat smlouvy. Každý zkušený právník Vám řekne, že ideální smlouva neexistuje. Sám jsem zažil spory ze smluv, které měly i sedmdesát stran, popisovaly vše do nejmenšího detailu a na prvních jednadvaceti stranách byly uvedeny definice všemožných pojmů, včetně těch chronicky známých. Ve výsledku smlouva obsahovala velké množství obsolentních ustanovení, zabírajících neuvěřitelné množství stránek.

Smlouvy jsou naším denním chlebem, uzavíráme je každý den. Každé ráno, když vstupujeme do tramvaje nebo metra uzavíráme smlouvu o přepravě, později si v pekárně kupujeme snídani a uzavíráme smlouvu kupní a nakonec, když si po práci jdeme zacvičit, zaplavat, zahrát tenis, anebo squash neděláme nic jiného, než že uzavíráme smlouvu (nájemní / inominátní). Ovšem i smlouvy v moderním světě práva mají svoje limity.

"Nejvyšší soud měl s rekodifikací jistou obtíž od samého počátku. Mé někdejší obavy se, mírně řečeno, naplňují, když vidím, jak judikatura pokračuje v dávno zajetých usech, i když se právní stav zcela zásadně změnil," říká docentka Michaela Zuklínová, spoluautorka občanského zákoníku.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii dvaceti příspěvků zabývala účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Seriál dnes uzavírá třetím příspěvkem k relativní neúčinnosti.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. V minulém příspěvku jsme se s paní docentkou podívali na obecný úvod k relativní neúčinnosti, dnes následuje komentář k jednotlivým skutkovým podstatám, kdy lze uplatnit odpůrčí žalobu.

Problematika společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla do konce roku 2013 uzavřenou kapitolou obchodního práva. Situace se ale s účinností nové civilní legislativy změnila. JUDr. Pavel Široký, partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners, vysvětluje, v čem změna spočívá a jaké výhody může podnikatelům přinést.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. V dnešním příspěvku se s paní docentkou podíváme na obecný úvod k relativní neúčinnosti, v příštích dnech bude následovat komentář k jednotlivým ustanovením.

Ve svém předchozím článku jsem se pokusil vyjádřit svůj názor k možnostem moderace výše smluvní pokuty dle § 2051 občanského zákoníku a jejímu vztahu k uznání ujednání o smluvní pokutě za neplatné pro rozpor s dobrými mravy – vyjádřil jsem tak své přesvědčení o tom, že ujednání o smluvní pokutě nelze považovat za (absolutně) neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 občanského zákoníku na základě výše této smluvní pokuty. Okrajově (i když nepřímo) jsem se ovšem dotkl i specifického okruhu případů, kdy by bylo užití § 580 na místě.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. Tentokrát se podíváme, jaké následky jsou spojeny s neplatností právního jednání.

Zvíře není věc, ale smysly nadaný živý tvor. Tento legislativní obrat české civilistiky již druhým rokem rezonuje širokou veřejností a zcela jistě potěšil všechny milovníky zvířat. Je však nutno podotknout, že toto nové pojetí bude mít ve většině případů na běžný život vlastníků zvířat jen minimální dopad. Účinky nového kodexu se naopak významně projeví v případě, kdy dojde ke škodní události, jejímž původcem je právě onen smysly nadaný živý tvor.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., o. z.. V předchozím článku jsme se zaměřili na hlavní důvody neplatnosti právního jednání, k nimž dnes přidáváme ještě důvod další – omyl.

V právu některých osob na zaopatření (dále také jen „právo na zaopatření“) přináší občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen „OZ“) nový, resp. staronový další institut ovlivňující uspořádání majetkových poměrů po smrti zůstavitele. Z funkčního hlediska jde o institut zcela specifického rázu, jemuž dominuje ochrana zájmů zůstavitelem vyživovaných osob.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vrátil do české právní úpravy náhrady škody důležitý chybějící díl – komplexní zákonnou úpravu škody způsobené zvířetem, definovanou v ustanovení § 2933 až 2935 OZ. Zákonodárci tak navázali na často zmiňovaný § 494 OZ, jímž zákoník vyděluje živá zvířata ze systému věcí a dává jim specifické právní postavení právě například pro takové případy, kdy zvíře zapříčiní vznik škody.

Následující článek se zabývá některými právními účinky prodlení. Do něj se může dostat jak dlužník, tak i věřitel. Dlužník v tom případě, že svůj dluh řádně a včas neplní a zároveň tomu tak není v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který nesplnil řádně svůj závazek, pak může věřitel vymáhat splnění dluhu či odstoupit od smlouvy za smluvních či zákonných podmínek (§ 1977, § 1978 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku, dále jen „OZ“).

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V dnešním a příštím příspěvku se podíváme na hlavní důvody neplatnosti právního jednání.

V sérii příspěvků se doc. JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes nás seznámí s všeobecnými ustanoveními o neplatností právních jednání.

Nový občanský zákoník vrátil do českého právního řádu tzv. superficiální zásadu, tedy že stavby a vše, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, je součástí pozemku.

Již více než rok a půl česká právní úprava fakticky připouští jednání člena statutárního orgánu společnosti společně s prokuristou. Ovšem vzhledem k tomu, že česká legislativa ani judikatura společné jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravuje, společnosti tento způsob jednání prozatím tolik nevyužívají.

Ustanovení § 570 až § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která upravují problematiku právního jednání vůči nepřítomné osobě, jsou svým charakterem i systematickým zařazením poněkud zvláštní. Dokonce se zdá, že právě zde jejich místo není, a to přes to, co se čte v důvodové zprávě k těmto ustanovením. Přitom lze nová ustanovení § 570 odst. 2 a § 573 uvítat, neboť zatím v občanském zákoníku scházela a přitom byla velmi potřebná.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se zaměří na problematiku soukromých a veřejných listin, jimž se zákoník věnuje v ustanoveních § 565 až § 569.

Nemožné podoby práva ve smyslu rozvodu manželství a odklonů mohou znamenat též možnosti jiného než soudního řešení ukončení manželství za života obou manželů. Pokud jde o novou právní hmotněprávní úpravu rozvodu, znali jsme ustanovení § 24 zákona o rodině, který nyní upravuje § 755 nového občanského zákoníku.

V tomto příspěvku se budeme zabývat velmi tajuplným institutem - společným jměním manželů. Přiznám se, že to není institut, který by byl dlouhodobě předmětem mého zájmu, ale s kolegou Petrem Téglem jsme se rozhodli proniknout do tajů této oblasti a došli jsme k závěru, že na některé otázky by bylo vhodné se podívat z trošku odlišného pohledu.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na problematiku výkladu právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 555 až 558.