Zpřísnění zákona o přestupcích od 1. 10. 2015
Od 1. 10. 2015 nabyla účinnosti novela zákona o přestupcích, která na několika místech zpřísňuje postihování přestupků. Nejvýraznější dopad bude mít zejména na řidiče, kteří se dopustí dopravního přestupku – lhůta pro projednání jejich prohřešku je totiž novelou prodloužena až na dva roky. Jejím cílem je účinněji postihovat řidiče, kteří se projednání přestupku v původně roční lhůtě v hojné míře bránili obstrukcemi.
1. Dva roky na projednání přestupku
Podle původního znění zákona musel být přestupek pravomocně projednán do jednoho roku od jeho spáchání. Poté odpovědnost přestupce zanikala a nemohl již být za přestupek potrestán. Značná část řidičů využívala relativně krátké lhůty, kterou měly správní orgány na vyřízení celé věci. Pomocí obstrukcí a umělého prodlužování řízení se jim často podařilo řízení prodloužit po stanovený rok a potrestání se vyhnout. Takové chování má změna zákona omezit. Roční lhůta pro projednání přestupku v zákoně zůstává. Její průběh je ovšem přerušen v okamžiku, kdy správní orgán zahájí řízení o přestupku; lhůta se také pozastaví vydáním rozhodnutí o přestupku, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným, případně doručením příkazu o uložení pokuty, pokud je prvním úkonem v řízení. Přerušením začíná běžet nová roční lhůta, během které musí správní orgán přestupek projednat. Pokud to nestihne, odpovědnost zaniká a pachatel zůstane nepostižen. Aby nemohlo docházet k nekonečnému opakování prodloužení lhůty ze strany správního orgánu, je maximální doba pro projednání přestupku omezena na dva roky od jeho spáchání.
2. Bloková pokuta – navýšení pokuty a omezení přezkumu
Další dvě změny se týkají zkráceného řízení o přestupku, tzv. blokového řízení. Výsledkem blokového řízení je vydání blokové pokuty. Výše blokové pokuty byla původně omezena na částku 1000 Kč, nově lze přestupce postihnout sankcí až ve výši 5000 Kč. Podobně se zvyšuje i pokuta v příkazním řízení na maximální částku 10.000 Kč místo původních 4.000 Kč a dochází i ke zvýšení blokových pokut udělených mladistvým.
3. Nemajetková újma
Abychom článek zakončili pozitivněji, dovolíme si ještě zmínit rozšíření okruhu účastníků řízení. Zatímco doposud se poškozený mohl stát účastníkem pouze, vznikla-li mu majetková škoda, nyní má právo plnohodnotně se účastnit řízení i ten, komu byla způsobena nemajetková újma. Za nemajetkovou újmu je považován zásah do práv poškozeného, který nepřináší přímou ztrátu na majetku. Nejčastěji se jedná o zásah do zdraví, cti nebo soukromí osoby. Poškozený, kterému vznikla nemajetková újma, se tak bude moci účastnit ústního jednání, navrhovat důkazy a k řízení se vyjadřovat.
4. Závěr
Nejvýraznější změnou zákona o přestupcích bude nepochybně prodloužení lhůty pro projednání přestupku. Nově dvouletá lhůta umožní správním orgánům efektivněji trestat zejména dopravní přestupky. Jejich pachatelé doposud často spoléhali na zánik odpovědnosti a zahlcenost správních orgánů, které přestupky nestíhaly v jednoleté lhůtě projednávat. Pro úplnost je třeba dodat, že nová delší lhůta se vztahuje na řízení zahájená po 1. 10. 2015. Řízení v současné době probíhající tak budou dokončena dle původních předpisů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




