Články

„Chcete-li právo pochopit, musíte jej nahlédnout z odstupu,“ radil Pavel Holländer svým studentům. Pokus o pochopení představuje tato práce, která se chce namísto konvenční analýzy některého institutu obrátit ke zdrojům lidské zkušenosti, které jsou zdrojem aktuální agendy emancipace člověka v kontextu kritické teorie mezinárodního práva. Pokračování příspěvku JUDr. Jana Bednáře.

Právo sociálního zabezpečení, které je úzce spojeno s pracovněprávní oblastí, je dynamicky se rozvíjejícím oborem práva, což je dáno mimo jiné tím, že se přizpůsobuje aktuálním potřebám a převládajícím nárokům společnosti. Ze strany veřejnosti jsou změny v tomto oboru vnímány velice citlivě a přijímány často s velkou dávkou emocí, neboť tyto se veřejnosti přímo dotýkají. Tento příspěvek má za cíl poukázat na některé změny, ke kterým v sociálně-právní oblasti došlo či v blízké budoucnosti pravděpodobně dojde.

I přes zavedení „informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele“ přinesla novela zákona o ochraně spotřebitele (č. 378/2015 Sb.) ve vztahu ke spotřebiteli velký pokrok v podobě alternativního řešení spotřebitelských sporů.

Lidstvo jako celek toužilo vždycky zorganizovat se univerzálně. Bylo mnoho velkých národů s velkými dějinami, ale čím výše stály tyto národy, tím byly nešťastnější, neboť si jasněji než ostatní uvědomovaly potřebu světového sjednocení lidstva. (...) U nás však budou všichni šťastni a nebudou se už bouřit ani se všude navzájem hubit jako za Tvé svobody.

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek (ZVZ), který zatím prošel schválením v Poslanecké sněmovně a čeká jej hlasování v Senátu a podpis prezidenta, výrazně zasáhne do zadávání veřejných zakázek. Současně jej provází divoká debata, zda změní něco k lepšímu. Ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková, která školí zadavatele a provádí poradenství právě k realizaci veřejných zakázek především ze strany veřejné a státní správy, se s námi podělila o několik postřehů.

Z pohledu veřejného práva je oblast tzv. whistleblowingu spojena s konfliktem mezi koncepcí neveřejného prostoru a principem veřejnosti. Zatímco neveřejný prostor je poměrně podrobně a komplexně upraven, a to zejména v souvislosti s ochranou utajovaných skutečností, služebního tajemství, obchodního tajemství, bankovního tajemství, lékařského tajemství, advokátního tajemství, osobních údajů nebo s ochranou soukromí v nejširším slova smyslu, zásada veřejnosti je do právního řádu promítnuta spíše sporadicky či ojediněle.

„To, že se stane v jednotlivém případě chyba, ještě neznamená, že zde máme insolvenční mafii,“ říká advokát a insolvenční správce s pětadvacetiletou praxí JUDr. Michal Žižlavský. Ministerstvo spravedlnosti se podle jeho názoru ve složité agendě insolvencí teprve začíná orientovat a je otázkou, co v rámci proklamovaného boje proti insolvenční mafii do konce volebního období prosadí.

Text se zabývá teorií materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární demokracie tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaném větším konsenzu lidu, jakožto suverénu v demokracii, než přijetí obyčejného zákona, ať již je ústava schvalována lidem přímo nebo skrze volený parlament. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.

V rámci cyklu přednášek o právnických profesích, který pravidelně pořádá Spolek českých právníků Všehrd, navštívili Právnickou fakultu UK dne 15. března 2016 prezident Notářské komory Mgr. Radim Neubauer a čestný prezident Notářské komory JUDr. Martin Foukal. Studenti tak dostali příležitost blíže se seznámit s náplní a problematikou notářské profese.

Problematika upisování a nabývání vlastních akcií akciovou společností s ohledem na její základní principy je bezesporu zajímavým tématem, jehož zákonná úprava se v určitých situacích může jevit nejednoznačně či komplikovaně. Z tohoto důvodu se autoři článku snaží čtenáři osvětlit základní způsoby a specifika nabývání vlastních akcií a zároveň poskytnout odpovědi na otázky, které se v rámci tohoto tématu mohou vyskytnout. Komplexní úpravu této problematiky nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále též „ZOK“).

Text se zabývá teorií materiálního ohniska ústavy jako nadústavní a nezměnitelné kvality v ústavním právu. Tuto teorii odmítá z hlediska náboženského i demokratického. Nadústavní základ může mít právo a tedy ústava jen v Bohu jako transcendentální kvalitě. Pokud však sekulární demokracie tento základ odmítne, nelze jej nahrazovat nějakým materiálním jádrem. Taková ústava nemá jiný základ než v požadovaném větším konsenzu lidu, jakožto suverénu v demokracii, než přijetí obyčejného zákona, ať již je ústava schvalována lidem přímo nebo skrze volený parlament. Její změna je v rukou lidu a je podmíněna jen zachováním stanovené procedury změny a příslušné kvalifikované většiny.

Barevné košile a v rukávu pokaždé nějaké eso. To je Michal Vávra, advokát a soudní tlumočník, který se kromě svých hlavních profesí věnuje také moderování odborných právnických akcí. Ani letos tak nebude chybět na kongresu Právní prostor.

Nelehké dětství, práce pro americké prezidenty, etiketa a životní postoje. To jsou témata, o kterých se před studenty Právnické fakulty UK na přednášce organizované Spolkem českých právníků Všehrd rozpovídala bývalá asistentka pěti amerických prezidentů a v současné době lektorka etikety a společenského chování Eliška Hašková-Coolidge.

Na začátku března proběhlo v rámci veletrhu Job Fair Kontakt v Praze slavnostní vyhlášení 16. ročníku Essay Competition s Allen & Overy. Soutěže pořádané ve spolupráci s ELSA Česká republika se zasláním eseje na téma Střet zájmů akcionáře se zájmem společnosti zúčastnilo 14 studentů ze všech právnických fakult České republiky. Na prvním místě se umístil Oldřich Peslar, jehož práci uveřejňujeme níže.

Rok 2016 přinesl do českého právního řádu celou řadu legislativních novinek, jiné se aktuálně chystají. Více než dvacet přednášejících a téměř dvě stovky účastníků se jimi budou zabývat na šestém ročníku kongresu Právní prostor. Záštitu nad kongresem, který se koná na Chrudimsku ve dnech 19. a 20. dubna, převzali ministr spravedlnosti, ministryně pro místní rozvoj, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví a předseda Ústavního soudu.

Při uzavírání pracovního poměru, ale i kdykoli v jeho průběhu, se zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout na trvání pracovního poměru na dobu určitou. Sjednávání doby určité však má přesná pravidla, resp. hranice, které musí strany pracovního poměru dodržet.

Franchising je oblíbená forma podnikání, která se u nás objevila již brzy po převratu a v posledních deseti letech zažívá doslova boom. V Česku na podzim působilo 240 konceptů, které živily 20 tisíc lidí. Znamená to i nárůst specifické právní agendy, protože vztahy mezi franchisorem a franchisantem je třeba smluvně podchytit. Specialistkou na franchisové smlouvy je Mgr. Martina Parusová Zímová, LL.M., která se franchisingu věnuje více než osm let nejen jako advokátka v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík, ale také jako členka správní rady České asociace franchisingu.

Řízení před finančním arbitrem se zahajuje na návrh navrhovatele, kterým může být od 1. 2. 2016 už pouze spotřebitel. Jeho právní úpravu obsahuje především zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFA“), v souladu s § 24 ZFA se však subsidiárně použije i zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“), kromě základních zásad činnosti správních orgánů ve smyslu jeho § 2 až § 8 pak zejména ustanovení o doručování, počítání času, přerušování či zastavování řízení, postup v námitkovém či přezkumném řízení apod.

Novou úpravou smlouvy o dílo v občanském zákoníku došlo k zásadní změně ve vztahu ke vzniku nároku zhotovitele na zaplacení ceny díla v obchodních vztazích v případech, kdy dílo vykazuje vady.

V průběhu posledních čtyř let, kdy pracuji v organizaci Blueprint for Free Speech a předtím u Transparency International, jsem se zúčastnil asi 30 setkání a konferencí na téma ochrany oznamovatelů – a čtyři další se budou konat během příštích dvou měsíců.

„Úroveň žurnalistiky věnující se právním tématům v českých médiích je velmi nízká,“ říká JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., který se mediálnímu právu dlouhá léta věnuje. Mají média spíše pozitivní anebo více negativní vliv na právní povědomí v české společnosti? A jak ovlivňují soudní proces?

Smrt jednoho z partnerů je jedním z okamžiků, kdy se rozdíly v právním postavením sezdaného a nesezdaného páru projeví velmi výrazně. Zatímco manžel má i bez závěti zemřelého ve většině případů zajištěn podíl na jeho majetku, postavení partnera je v případě absence závěti značně oslabené.

Jedním z unikátů Právnické fakulty Univerzity Karlovy je bezesporu její oběžný výtah, který je součástí budovy vystavěné v letech 1926 - 1931. Za výtahem stojí továrna Škoda, která tak vytvořila raritu mezi páternostery. Oběžný výtah je umístěn po levé straně od hlavního vstupu fakulty v centrální galeriové aule. Studenty a jejich profesory dříve vozilo dvanáct kabinek z roku 1929, stejně starých jako výtah sám.

Dôstojnosť človeka predstavuje fundamentálny základ takmer všetkých významných ľudskoprávnych koncepcií súčasnosti. Výnimkou nie je ani učenie ruskej pravoslávnej cirkvi, ktorá sa v posledných rokoch veľmi intenzívne venovala nájdeniu svojej odpovede na fenomén ľudských práv. Odlišné chápanie ľudskej dôstojnosti, ktoré má v jej prípade veľmi silné teologické konotácie, sa prejavilo aj v obsahových rozdielnostiach ľudskoprávnych dokumentov, ktoré cirkev vydala. Pravoslávna ľudskoprávna doktrína si predovšetkým kladie za cieľ zosúladiť egoistické požiadavky jednotlivca, dnes tak často zaodeté do hávu neodňateľných ľudských práv, s požiadavkami tradičnej morálky, ktoré reflektujú vyššie dobro.

Dle § 4 odst. 1 zákona o daních příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem z prodeje nemovitosti, jestliže jsou splněny zákonem předepsané podmínky.