DPH při dodání zboží do EU
Podle generálního advokáta Soudního dvora EU nesmí být platné DIČ odběratele zboží z jiného členského státu EU považováno za nutnou podmínku osvobození dodání zboží do jiného členského státu EU. Přestože stanovisko Generálního advokáta není pro Soudní dvůr EU závazné, je významným podkladem, který rozhodování soudu ovlivňuje. Nyní je tedy třeba vyčkat, zda uvedený výklad do své rozhodovací praxe převezme Soudní dvůr EU.
Podle Směrnice Rady 2006/112/ES je prodej zboží mezi obchodními společnostmi do jiného členského státu EU osvobozen od DPH. Všeobecně přijímanou podmínkou takového osvobození je, že kupující musí prodávajícímu poskytnout platné DIČ přidělené pro účely DPH, které si prodávající může ověřit v databázi VIES. Současně si musí prodávající zajistit důkaz prokazující, že zboží opustilo území členského státu v režimu odeslání a bylo dopraveno do jiného členského státu (přepravní/nákladní list).
Generální advokát zpochybnil požadavek na platné DIČ kupujícího v německém případě Josef Plöckl proti finančnímu soudu v Mnichově. V daném případě německý prodávající prodal automobil španělské společnosti a osvobození tohoto prodeje od německé DPH prokazoval důkazem o uskutečněné přepravě zboží do Španělska (nákladní list) a fakturou vystavenou na španělského zákazníka. Španělský kupující však neposkytl prodávajícímu platné DIČ přidělené pro účely DPH. Německý finanční úřad osvobození od DPH neuznal a prodávajícímu německou DPH na výstupu doměřil.
Generálnímu advokátovi byla k vyjasnění postoupena otázka, zda finanční úřad v daném případě mohl zpochybnit osvobození dodání zboží do jiného členského státu EU od DPH.
Generální advokát ve svém stanovisku ze dne 6. dubna 2016 uvedl, že právo na osvobození od DPH nemůže být prodávajícímu odepřeno pouze na základě skutečnosti, že kupující neposkytl platné DIČ, v situaci, kdy neexistuje žádný důkaz, který by nasvědčoval tomu, že se jedná o podvodné jednání, a zároveň byly splněny ostatní podmínky pro osvobození od DPH, tzn. že existují důkazy prokazující přepravení zboží do jiného členského státu.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
