Články

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

V rámci advokátní praxe se velice často setkáváme se zastupováním rodičů při soudním řízením o výši výživného. Ať již advokát zastupuje jakoukoliv stranu, tak jedna ze stěžejních otázek klientů spočívá ve výpočtu a určení výživného. A jak ji tedy správně určit?

Ve Sbírce zákonů vyšel zákon č. 130/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a další související zákony. Změny se týkají všech účastníků silničního provozu, dopravců nákladních vozidel i veřejné dopravy a cestujících. Zatímco některé části novely nabývají účinnosti už k 1. červenci 2025, u dalších půjde o 1. ledna a 1. července 2026, 1. ledna 2027 a 1. ledna 2029.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Úvahy o právním systému Měsíce nejsou pouhou spekulací vědeckofantastického charakteru, ale nutnou součástí právního diskurzu v době, kdy se reálná přítomnost člověka mimo Zemi přibližuje z říše hypotéz do sféry geopolitické a hospodářské skutečnosti. Současný mezinárodní právní rámec, založený především na Smlouvě o vesmíru, vytváří základní mantinely pro mírové a neokupační využívání vesmíru, avšak neposkytuje dostatečně konkrétní pravidla pro dlouhodobou správu lidských aktivit na Měsíci.

Letos si připomínáme významné výročí, 80 let od konce druhé světové války. 80 let od osvobození koncentračních táborů, jako byly Osvětim, Terezín a mnohých dalších. 80 let od konce holocaustu. Tábory smrti však představovaly pouze závěrečnou fázi řešení tzv. židovské otázky, jejíž kořeny sahají mnohem hlouběji do minulosti, k zavádění protižidovské legislativy. Většina veřejnosti si pravděpodobně vybaví alespoň některá z nacistických opatření: povinné nošení žluté hvězdy či důslednou segregaci. Ale byli to skutečně nacisté, kdo tyto zákony vytvořil, nebo pouze oprášili staletími „prověřené“ nástroje protižidovské diskriminace?

Meghan Markle v seriálovém hitu Suits ztvárnila postavu Rachel Zane. Původně paralegala a později talentovaného právníka v jedné z nejlepších newyorských advokátních kanceláří PEARSON HARDMAN. Pravděpodobně si však mnoho právních zkušeností neodnesla do reálného života. Bude totiž asi muset změnit název (rebrandovat) své aktivity kvůli podcenění ochranných známek třetích osob.

Stavební řízení je komplexní proces, kde každá chyba může mít dalekosáhlé důsledky. Ať už jde o špatně uvedenou parcelu nebo opomenutí jednoho ze stavebních objektů, i drobné nesrovnalosti mohou vést k právním komplikacím. Jak se s těmito situacemi vypořádává současná právní úprava a jaké možnosti nabízí nový stavební zákon?

Datové schránky dnes představují jeden z nejpoužívanějších zabezpečených komunikačních kanálů pro elektronické doručování písemností, a to nejen mezi soukromým a veřejným sektorem, ale i mezi soukromými osobami navzájem. Jaké jsou výhody a nevýhody doručování prostřednictvím datových schránek?

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Slova jako slušnost, pokora a kolegialita nejsou v advokacii přežitkem – naopak mohou být základem úspěšné a smysluplné praxe. V rozhovoru s Mgr. Janem Kramperou, advokátem a partnerem advokátní kanceláře Aegis Law, se ponoříme do světa soudních i rozhodčích sporů, nahlédneme pod pokličku řízení před LCIA a ukážeme, jak může moderní technologie zlepšit kvalitu justice. Ale půjdeme i dál – k otázkám vedení, firemní kultury a rovnováhy mezi profesí a osobním životem. Rozhovor, který inspiruje nejen právníky, ale každého, kdo věří v hodnoty i ve světě plném výzev.

Určování výše slevy z kupní ceny v důsledku vady nemovitosti představuje jednu z nejsložitějších otázek pro právní a soudní praxi v dané oblasti. Přestože vznik nároku na slevu je v zákoně zakotven za vcelku jasných podmínek, jeho praktická aplikace bývá problematická a vyžaduje přesah do znalecké oblasti i citlivý procesní přístup.

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Uložení spravedlivého a přiměřeného trestu za přestupek lze považovat za fundamentální východisko celého procesu trestání. Každý uložený trest má odpovídat společenské škodlivosti protiprávního jednání, kterým pachatel narušil řádný chod společnosti, tj. chráněné hodnoty a zájmy. Trest tak nesmí být příliš přísný, ale ani benevolentní.

Přinášíme shrnutí soutěžněprávních rizik u využívání obchodního zastoupení (nejen) při prodeji motorových vozidel, kterým je třeba se v praxi vyvarovat. Přestože agenturní model prodeje zažívá v posledních letech nebývalý boom, a to i díky vyšší flexibilitě způsobené rozvolněním pravidel ze strany Evropské komise, je vhodné se při jeho zavádění do praxe poradit se specialisty na soutěžní právo. Stačí totiž pouze chyba v nastavení podmínek spolupráce, aby se z legálního způsobu prodeje stalo závažné omezení hospodářské soutěže.

V dnešním prudce rozvíjejícím se technologickém světě se umělá inteligence (AI) stává nedílnou součástí každodenní reality téměř všech z nás. Informace o jejím vývoji a využití se pravidelně objevují v médiích – od predikcí zániku tradičních profesí přes autonomní vozidla a drony až po umění generované algoritmy.

Kritici tvrdí, že uživatel AI pouze zadá několik slov a algoritmus udělá všechnu práci. To není tvorba! Ozývá se obdobný argument, který kdysi zazníval proti fotografii. Stejně jako fotografie tehdy otřásla tradičním pojetím umění, AI generované výstupy dnes zpochybňují hranice kreativity v oblastech daleko za hranicemi umění samotného.

Článek se soustředí na téma související s okamžitým zrušením pracovního poměru (i s institutem výpovědi z pracovního poměru) dávaného zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zvlášť hrubého porušení povinnosti z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, a to konkrétně na typizované – stále často v soudní praxi řešené – situace spočívající v přímém a v nepřímém útoku na majetek zaměstnavatele a v nedocházení zaměstnance do práce (v zameškávání práce zaměstnancem).

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Jaká byla rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže při dozoru nad zadáváním veřejných zakázek v mimořádných podmínkách energetické krize v roce 2022?

Bitcoin a další kryptoměny již dávno nejsou jen okrajovým tématem pro technologické nadšence. Stále častěji plní titulky médií, stávají se předmětem veřejných debat a přitahují pozornost politiků i centrálních bank po celém světě. Tento rostoucí význam se nevyhnul ani České republice, kde vyvrcholil přijetím nové legislativy upravující jejich daňový režim s účinností od 15. února 2025[1]. Nová pravidla, zejména zavedení tříletého časového testu pro osvobození příjmů z prodeje kryptoměn dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), přibližují Česko k modelům s časovým testem známým ze zahraničí. Jaké jsou tedy konkrétní podmínky a úskalí české právní úpravy?

Dlouho diskutovaná tzv. flexinovela, která novelizuje zákoník práce a další právní předpisy, přináší řadu důležitých změn v oblasti pracovněprávních vztahů.

Dvojí kvalita potravin bylo v minulých letech často diskutovaným tématem, které upoutalo pozornost nejen spotřebitelů a médií, ale i evropských institucí. Zatímco Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v ČR zveřejnila aktuální informace o této problematice na základě již proběhlých kontrol, Slovensko zavedlo přísnější regulaci v polovině loňského roku, přičemž první kontroly byly oznámeny až nyní. Jaký přístup ke kontrolám volí jednotlivé země? A jaké dopady to má pro výrobce i spotřebitele?

V posledních letech probíhá v České republice snaha o digitalizaci justice, jejíž součástí je i zpřístupňování soudních rozhodnutí prostřednictvím úředních desek na internetu. Povinnost zveřejňovat tato rozhodnutí upravuje vyhláška č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška o zveřejňování soudních rozhodnutí“).