Toxičtí zaměstnanci a šikana na pracovišti: Co s tím může zaměstnavatel dělat?
Šikana a toxické chování na pracovišti jsou častější, než si mnozí připouštějí. Oslabují psychickou pohodu zaměstnanců, rozkládají týmovou spolupráci a ohrožují výkon i stabilitu firmy. Neřešené problémy navíc představují právní riziko.
Jak toxické chování poznat, co říká zákon a co může zaměstnavatel dělat v praxi?
Co je toxické chování a kdy přerůstá v šikanu?
Toxický zaměstnanec narušuje pracovní prostředí. Buď aktivně – třeba manipulacemi, podrýváním autority nebo pomluvami. Nebo pasivně – ignorováním pracovních úkolů, odmítáním spolupráce nebo vyhýbáním se odpovědnosti.
Když je takové chování cílené, opakované a zaměřené na konkrétní osobu, jde o šikanu.
Rozlišujeme:
- Mobbing – šikana ze strany kolegů (např. ponižování, vyčleňování, ignorování),
- Bossing – šikana ze strany nadřízeného (např. nepřiměřená kritika, snižování mzdy, psychický nátlak, odebrání práce nebo výhod, nátlak na dohodu o ukončení pracovního poměru).
Co na to zákon?
Zákon pojmy šikana, bossing nebo mobbing přímo nepoužívá, ale právní rámec pro ně přeci jen existuje.
Zákoník práce zakazuje nerovné zacházení, ukládá povinnost vytvářet bezpečné pracovní prostředí a klade odpovědnost na vedoucí zaměstnance. Antidiskriminační zákon pak pracuje s pojmem „obtěžování“, které definuje mj. jako chování, jež snižuje důstojnost a vytváří zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé prostředí. A občanský zákoník chrání důstojnost, čest i dobrou pověst každého člověka.
V extrémních případech pak může šikana naplňovat také skutkovou podstatu trestného činu, například vydírání nebo nebezpečného vyhrožování.
Jaké povinnosti tím zaměstnanec porušuje?
Každý zaměstnanec má povinnost spolupracovat, dodržovat interní pravidla a nejednat proti zájmům zaměstnavatele. Pokud svým chováním rozkládá tým nebo záměrně porušuje pravidla, jedná v rozporu se svými povinnostmi plynoucími z pracovněprávního vztahu.
V některých případech jde i o porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Jaké to má dopady pro zaměstnavatele?
- Produktivita jde dolů. Tým, kde panuje napětí nebo nedůvěra, nefunguje dobře.
- Lidé odcházejí. A často ti nejlepší.
- Riziko právního sporu. Pokud zaměstnavatel nezasáhne, může čelit pokutě od inspektorátu práce nebo žalobě (náhrada škody, neplatnost výpovědi, aj.).
Co může zaměstnavatel dělat?
Prevence
- Nastavit jasná pravidla (nejlépe formou etického kodexu).
- Školit vedoucí zaměstnance.
- Umožnit anonymní hlášení problémů.
- Vydat vnitřní předpis, který šikanu definuje a zakazuje.
Interní řešení
- Důkladně prošetřovat incidenty a stížnosti a všechno dokumentovat.
- Využít mediaci, pohovor s HR nebo týmové školení.
Pracovněprávní řešení
- Výpověď pro porušení povinností – zaměstnavatel musí mít důkazy.
- Okamžité zrušení pracovního poměru – pouze při zvlášť hrubém porušení.
- Výpověď za opakované méně závažné prohřešky – potřebná dvě písemná upozornění, to poslední nesmí být starší než šest měsíců.
Whistleblowing: Když zaměstnanci upozorní na problém
Důvěryhodný systém pro oznamování protiprávního jednání, tzv. whistleblowing, který je u některých zaměstnavatelů povinný (nad 50 zaměstnanců), je důležitý nástroj. Umožňuje zaměstnancům upozornit na toxické nebo protiprávní chování (i anonymně). Pomáhá zachytit problémy dřív, než přerostou do vážnějších konfliktů nebo právních sporů.
Zákon o ochraně oznamovatelů chrání zaměstnance, kteří v dobré víře upozorní na porušení právních předpisů. Ochrana se vztahuje i na oznámení závažného protiprávního jednání v oblasti pracovního práva, například v případech diskriminace, nerovného zacházení nebo závažného pochybení vedoucích zaměstnanců. Oznamovatelem přitom nemusí být pouze samotná oběť šikany, ale i její svědek.
Funkční whistleblowing je navíc signálem, že to zaměstnavatel myslí s firemní kulturou vážně.
Praktické tipy
- Zajistěte si souhlas k ověření referencí kandidáta u předchozích zaměstnavatelů a ověřte si pravdivost pracovního posudku.
- Analyzujte chování zájemce při náboru.
- Pravidelně komunikujte, co je ve firmě považováno za nepřijatelné.
- Mějte připravený postup, jak budete problém řešit. Vždy postupujte v souladu se zákoníkem práce a důsledně dokumentujte jednotlivé kroky.
Shrnutí
Toxické chování a šikana nejsou jen osobním selháním jednotlivce. Jsou to systémové problémy, které ovlivňují celou firmu. Jejich neřešení může vést ke ztrátám, zhoršené atmosféře a právním dopadům.
Řešením jsou prevence, důslednost, otevřená komunikace, důvěryhodné interní procesy a v případě potřeby také využití právních nástrojů podle zákoníku práce, jako je písemné upozornění, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru.
Kde hledat více informací
- Zákoník práce
- Antidiskriminační zákon
- Občanský zákoník
- Zákon o inspekci práce
- Zákon o ochraně oznamovatelů
- Listina základních práv a svobod
- Šimečková, E.: Nežádoucí chování na pracovišti
- Bělina, M. a kol.: Zákoník práce. Komentář
- Judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



