Články

Dědické právo nabízí nepominutelnému dědici při dědění z jakéhokoliv dědického titulu možnost odmítnout dědictví a zároveň si ponechat právo na povinný díl. Na tuto možnost ale dědické právo nereaguje dalšími zvláštními ustanoveními, která by upravovala otázku, kdo má povinnost vyplatit povinný díl, zda do uvolněného dědického podílu nastupují potomci nepominutelného dědice odmítnuvšího dědictví s výhradou povinného dílu a zda tito potomci nabývají právo na povinný díl. Je proto nutno užít obecná ustanovení, která však reagují na odlišné situace a z nich vyvozená řešení mohou vyvolávat aplikační problémy.

Dne 1. 10. 2019 nabyl účinnosti zákon č. 204/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů. Tímto zákonem dochází k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/828 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007. K největším změnám dochází v zákoně č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „ZPKT“), kterým se budu nadále zabývat.

Předmětem tohoto článku je otázka, zda má společník společnosti s ručením omezeným právo na informace, pokud tyto informace představují obchodní tajemství společnosti.

V první polovině letošního roku provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů 12 tisíc kontrol, zjistily 17 tisíc nedostatků a uložily více než 2 tisíce pokut v souhrnné výši téměř 186 milionů korun. Článek přináší zaměstnavatelům základní vhled do problematiky kontrol inspekce práce a tipy, jak návštěvu z inspektorátu úspěšně zvládnout.

K jakým hlavním změnám na poli ochranných známek došlo? Má úprava v současném znění nějaké „mezery“? Jak často lidé využívají možnosti registrace tzv. netradičních ochranných známek? V rozhovoru odpovídala JUDr. Gabriela Vendlová, Ph.D. - specialistka na právo duševního vlastnictví, zajištění formální ochrany patentů, ochranných známek a dalších předmětů duševního vlastnictví.

U trestného činu podvodu se judikatura zabývala možnostmi dopustit se jej v rámci určitého právního řízení častěji, byť se typicky nejednalo o právo na obhajobu, ale o nepravdivá tvrzení vznesená v rámci civilního řízení či řízení správního.

Dne 1. 1. 2018 došlo k znovuzavedení zákonného předkupního práva spoluvlastníků k nemovitým věcem do českého právního řádu, a to nabytím účinnosti části první čl. I body 13 až 22 zákona č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků až na jisté výjimky (v případech, kdy spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od začátku ovlivnit) v českém právním řádu absentoval v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2017.

LegalRecruiters.cz ve spolupráci s Bidli.cz a Recruitis.cz zveřejnili veškerá data v rámci průzkumu nástupních mezd advokátních koncipientů 2018/2019 a jejich životní úrovně, která jsou kompletním doplněním textu, který jste si mohli na Právním prostoru.cz přečíst již v červnu.

Právo nezbytné cesty je komplexně upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník”). Smyslem tohoto právního institutu je zajistit vlastníkovi pozemku přístup k veřejné cestě za předpokladu, že k takovéto cestě přístup nemá nebo jeho stávající přístup k veřejné cestě je zcela nedostačující jeho potřebám.

V praxi se často setkáváme s technickým zhodnocením hmotného a nehmotného majetku, které v mnoha případech vyvolává otázky ohledně jeho daňových dopadů. Technické zhodnocení musíme posuzovat nejen z hlediska daně z příjmů, ale také z hlediska daně z přidané hodnoty.

Článek se zabývá institutem odkazu z pohledu uplatnění principu autonomie vůle v dědickém právu. Výklad o historickém vývoji ukazuje kořeny tohoto institutu v římském právu, jakož i přímou návaznost ABGB na právní konstrukce zavedené již v období starověku.

Tento článek navazuje na článek „Trestněprávní meze lži při obhajobě v trestním řízení“, v němž jsem se zabýval obecnými východisky trestněprávních limitů vědomě nepravdivých výroků v rámci obhajoby v trestním řízení. Tento článek se bude blíže zabývat jednotlivými trestnými činy, jež obsahuje zvláštní část zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zák.), které tímto způsobem lze spáchat.

Jednotný přístup na trh v rámci střední Evropy či jednotné sazby. I takové výhody budou muset podle Bořivoje Líbala, lokálního partnera advokátní kanceláře Noerr s.r.o., poskytovat mezinárodní kanceláře, aby udržely krok s lokálními hráči. V rozhovoru se dočtete nejen to, jak si na tom stojí vývoj trhu právních služeb, ale také zjistíte, co je základem fungující spolupráce s podřízenými a zda musí být právník dobrým manažerem.

Dosavadní právní úprava taxislužby se ve spojení s rozšířením poskytování přepravy prostřednictvím mobilních aplikací, jako je Uber, ukázala být nedostatečnou. Důvodem toho je nejen potřeba zlepšit vynutitelnost dodržování povinností dopravců a řidičů, které jsou v současnosti plošně porušovány, ale i společenský vývoj, a s tím spojený zájem cestujících o přepravu prostřednictvím moderních platforem.

V úterý 5. 11. 2019 proběhl v Brně již 8. ročník konference Právo ve veřejné správě. I tentokrát byl program jednodenní konference nabitý zajímavými přednášejícími, po některých příspěvcích účastníky ovšem i lehce mrazilo.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Pokud se zaměstnavatel rozhodne podpořit dnes oblíbený trend flexibility pracovněprávních vztahů, a dopřeje svým zaměstnancům kromě komfortu v podobě pracovních benefitů, jakými jsou služební telefon, notebook či tablet, také benefity typu práce z domova - homeoffice, telepráce nebo práce na zavolanou, neměla by mu uniknout ani rizika, která z této flexibility ve spojení s digitalizací pracovního prostředí mohou vyplývat, a to i pokud jde o duševní zdraví zaměstnance.

Pravidla pro dovoz a vývoz zvláště chráněných druhů reguluje Mezinárodní úmluva obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „CITES“). Ta si klade za cíl chránit ohrožená zvířata a rostliny před vyhubením v přírodě.

Rozdělení pozemku jednoho vlastníka na více částí, aby byl nový pozemek v budoucnu kdykoli rychle a bez dalšího papírování připraven k prodeji? Před rokem 2018 věc nemožná. Před změnou zákona bylo rozdělení pozemku možné jen tehdy, pokud se oddělená část pozemku současně převáděla na jiného vlastníka. Bohužel ovšem stále existují katastrální úřady, kde se někteří pracovníci požadavku na rozdělení pozemku bez změny vlastníka přinejmenším diví.

Judikatura Nejvyššího soudu potvrzuje nová pravidla pro výplatu podílu na zisku v kapitálových společnostech. Není sporu o tom, že hlavním účelem podnikání je vytvoření zisku. Asi málokdo zakládá kapitálovou společnost nebo se stává jejím členem za jiným účelem, než je zisk.

Pojednání bere v úvahu, že ani v tom nejliberálnějším ekonomickém systému se veřejná moc nezříká zásahů do hospodářského života, regulaci cen z toho nevyjímaje. V právním státě představuje cenová regulace výjimečné opatření a akceptovat ji lze jen za podmínek zcela omezených, podmíněných intenzivním veřejným zájmem.

V situaci, kdy se manželství/partnerství rozpadá, je podle našeho názoru péče o děti tím nejdůležitějším, na čem by se partneři měli pokusit dohodnout, i za cenu toho, že do domluvy zapojí třetí osoby – mediátory, právníky, společné přátele, zkrátka kohokoliv, kdo jim pomůže stanovit budoucí systém péče o děti smírně a bez zbytečného napětí.

Jednou z podmínek dědění je projev vůle dědice směřující k jeho přijetí (neodmítnutí). Zároveň platí, že jakmile potenciální dědic dědictví odmítne, nemůže toto své rozhodnutí již nikdy změnit. Tato skutečnost je projevem zásady „semel heres, semper heres“ [1] - jednou dědic, navždy dědic.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč. zák.“), zakotvil v ust. § 2239 zákaz ujednání ukládajícího nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu a rovněž povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Zákaz sjednání smluvní pokuty se dle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu České republiky vztahuje i na sjednání smluvních úroků z prodlení.[1]

Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu dle ust. § 250 zákoníku práce má jednoznačně stanovené předpoklady pro její uplatnění, a to porušení pracovních povinností při jejich plnění nebo v přímé souvislosti s ním, vznik škody, příčinnou souvislost mezi těmito skutečnostmi a zavinění na straně zaměstnance.