Čeká nás revoluce v evidenci skutečných vlastníků? II. díl - Dopady nezapsání skutečného majitele
Do legislativního procesu vstupuje nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Zákon zavádí zásadní omezení skutečného majitele, který není zapsaný v evidenci, a zavádí pokuty pro společnosti, které se o zápis svých skutečných majitelů nepostarají.
Soudy budou mít nově možnost z úřední povinnosti zahájit tzv. řízení o nesrovnalosti, pokud jim bude oznámeno, že údaje v zápisu v evidenci neodpovídají skutečnosti nebo pokud společnost svého skutečného majitele vůbec nezapsala. Nesrovnalost soud zapíše do evidence. Dokud nesrovnalost trvá, nejsou vymahatelná práva a povinnosti, na základě kterých skutečný majitel získává prospěch nebo uplatňuje koncový vliv.
Pokud skutečný majitel není zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí mu společnost vyplatit zisk a takový majitel nesmí vykonávat hlasovací práva. To platí i v případě, že zisk je vyplácen / hlasovací práva vykonává právnická osoba, pokud společností ví, že skutečný majitel takové právnické osoby není zapsán v příslušné evidenci. Pokud nebude zisk vyplacen ani do konce účetního období, právo na výplatu zisku zcela zaniká a nevyplacené prostředky se převedou na účet nerozděleného zisku minulých let.
Zásadní novinkou je také zavedení pokut. Pokud společnost na výzvu soudu nezapíše skutečného majitele do evidence, případně pokud nezajistí, aby údaje zapsané v evidenci odpovídaly skutečnosti, hrozí jí pokuta až 500.000,- Kč. Stejnou pokutu pak lze uložit také skutečnému majiteli, který neposkytne společnosti součinnost s jeho zápisem do evidence.
***
Jak je patrné, evidence skutečných majitelů se z administrativní zátěže bez valného dopadu pro subjekty stává zásadní evidencí. Pokud ji budou společnosti i nadále ignorovat, hrozí jim peněžité sankce a zásadní dopady na jejich fungování. Vývoj zákona v legislativním procesu budeme i dále sledovat a o jeho přijetí a konečném znění budeme informovat.
Tento článek je pokračováním k tématu navrhované novely zákona o evidenci skutečných majitelů ze dne 27. listopadu. 2019, viz Čeká nás revoluce v evidenci skutečných vlastníků?
Zdroj: bnt journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
