Úhrada soudních poplatků kolkem
K včasné úhradě soudního poplatku kolkem postačí kolky v příslušné lhůtě předat k poštovní přepravě.
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2025/19 vyhlášený dne 30. dubna 2020 v 13:00 hod.
Právní věta:
Otázka zachování lhůty k placení soudního poplatku byla v nálezech Ústavního soudu ze dne 24. 2. 1997 sp. zn. IV. ÚS 324/96 (N 20/7 SbNU 139), ze dne 11. 9. 2001 sp. zn. II. ÚS 738/2000 (N 134/23 SbNU 273), ze dne 30. 10. 2001 sp. zn. II. ÚS 318/2000 (N 161/24 SbNU 183) a ze dne 21. 5. 2019 sp. zn. I. ÚS 2535/18, vyřešena ve prospěch závěru, že lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní a takto ji lze i uplatňovat.
Zastavení řízení pro pozdní zaplacení soudního poplatku, pokud ve lhůtě stanovené k zaplacení soudního poplatku byly kolkové známky předány k poštovní přepravě, je odepřením přístupu k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a porušením práva na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



