Povinnosti příjemce dotace

Příjemce dotace odpovídá za dodržení podmínek nastavených v dotační smlouvě či rozhodnutí, a to i v situaci, kdy skutečnosti nezávislé na jeho vůli ovlivní realizaci projektu, dočítáme se mj. v odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 Afs 86/2017.

Výše uvedený výrok se však přímo netýká posuzovaného případu, kde byla věc plně v rukou příjemce dotace. Ten vyhlásil veřejnou soutěž podle zákona o veřejných zakázkách a následně uzavřel smlouvu s uchazečem, jehož nabídka nesplňovala příjemcem stanovená kritéria. Příjemce dotace se odvodu za porušení rozpočtové kázně bránil tím, že takové porušení představovalo minimální společenskou nebezpečnost:

1. uchazeč podmínky splňoval, pouze to nedoložil v přihlášce
2. ostatní uchazeči ničeho nenamítali
3. úřad pro ochranu hospodářské soutěže za toto porušení neuložil sankci.

Nejvyšší správní soud nesouhlasil.

Soudy akceptují, že nikoli každé porušení právní povinnosti je zároveň neoprávněné použití prostředků dotace, např.:

• nenahlášení změny provozovny
• administrativní nedostatky ve fakturaci bez vlivu na čerpání
• opožděné předložení daňových dokladů prokazující účel použití dotace
• opožděné předložení monitorovací zprávy
• nezaslání roční zprávy o činnosti s účetní závěrkou
• mírné zpoždění s čerpáním finančních prostředků.

V daném případě ale příjemce dotace nerespektoval důležitou povinnost (vyřadit nekvalifikovaného uchazeče), která jasně vyplývala ze zákona, k jehož dodržování se v dotačních podmínkách zavázal. V takovém případe je odvod za porušení rozpočtové kázně na místě. A to bez ohledu na to, zda za toto porušení Úřad pro ochranu hospodářské souteže uložil či neuložil sankci, neboť ten hlídá jiný zájem (hospodářskou soutěž) než poskytovatel dotace (rozpočtovou kázeň). Poskytovatel dotace tedy tuto otázku mohl posoudit nezávisle.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde