Provozování kamerového systému na pracovišti zaměstnavatele
Pořizování kamerových záznamů na pracovišti zaměstnavatele je v poslední době diskutovaným tématem. Zaměstnavatelé instalují kamerové systémy nejčastěji za účelem ochrany svého majetku a kontroly zaměstnanců. Vzhledem ke skutečnosti, že pořizování kamerových záznamů je považováno za zpracování osobních údajů, zaměstnavatelé se v takovém případě stávají správci osobních údajů a z tohoto důvodu musí dodržovat nejen pravidla stanovená zákonem č. 262/2006, zákoníkem práce, v platném znění (dále jen „ZP“), ale také pravidla stanovená zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění (dále jen „ZOOÚ“).
Dle zákoníku práce zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.[1] V případě, že takovýto závažný důvod dán není, nemůže zaměstnavatel kamerové záznamy pořizovat, a to ani za předpokladu, že zaměstnanec udělí s monitorováním souhlas. Zaměstnavatel sice disponuje právem kontroly pracovní činnosti zaměstnanců, musí však k tomuto využít vhodné prostředky a formy. V řadě případů totiž kamerový systém pouze nahrazuje nedostatky v elektronickém či mechanickém zabezpečení. Obecně tak platí, že zaměstnavatel může pořizovat kamerové záznamy pouze v případě, že účelu, který zaměstnavatel sleduje (např. kontrola docházky na pracoviště a pracovní kázně, zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dodržení technologického postupu, ochrana majetku zaměstnavatele atd.), nejde dosáhnout jinak (např. osobní kontrolou vedoucími zaměstnanci, evidencí pracovní doby, apod.).
Jelikož je provozování kamerového systému považováno za zpracování osobních údajů, je nutné splnit oznamovací povinnost Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ)[2], a to prostřednictvím formuláře dostupného na internetových stránkách ÚOOÚ. ÚOOÚ má lhůtu 30 dnů na zapsání oznámení o zpracování osobních údajů do registru. Zápisem do registru vzniká správci oprávnění zahájit zpracování osobních údajů.
V souvislosti s návrhem kamerového systému musí správci vypracovat analýzu variant ochrany sledovaného objektu (tj. budovy, zařízení, osoby), včetně analýzy zásahů do soukromí, analýzu rizik, projektovou dokumentaci, dokumentaci přijatých technicko-organizačních opatření a fakultativně směrnici k provozování kamerového systému.[3]
Zaměstnavatel je dále povinen vůči dotčeným subjektům (zaměstnancům, ale i třetím osobám, které vstupují do sledovaného prostoru) splnit informační povinnost. Tyto osoby musí zaměstnavatel informovat především o tom, v jakém rozsahu a pro jaký účel budou osobní údaje zpracovány, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat, komu mohou být osobní údaje zpřístupněny atd.[4] Vůči zaměstnancům, tedy osobám, které se v monitorovaném prostoru pohybují pravidelně, je tato povinnost splněna především vydáním interního předpisu zaměstnavatele o provozování kamerových systémů, se kterým budou zaměstnanci prokazatelně (např. proti podpisu) seznámeni. Vůči třetím osobám, které vstupují nepravidelně do prostoru sledovaného kamerovým systémem, je informační povinnost splněna uvedením požadovaných informací na viditelném místě, např. u vstupu do budovy. Zároveň je nutné vyvěsit informační ceduli u sledovaných prostor a řádně vést dokumenty související s vlastním provozem a poskytováním osobních údajů.
Kamerové záznamy je možné uchovávat pouze po dobu nezbytně nutnou. Po uplynutí této doby by se data měla vymazat. Samozřejmě existují výjimky, a to např. v případě zjištění incidentu, kdy jsou záznamy předávány orgánům činným v trestním řízení. Zákon sice nestanovuje dobu, která je přiměřená a nezbytně nutná k uchování záznamu s ohledem k uvedenému účelu, v praxi se však běžně operuje se třemi dny.
Po celou dobu provozování kamerových systémů je nutné mít na paměti, že pořizování kamerových záznamů nesmí nadměrně zasahovat do soukromí osob. Není tak možné použít kamerový systém např. v místech, kde jsou konány ryze soukromé úkony (toaleta, umývárna apod.). Pokud je nutné sledovat i tyto soukromé prostory, musí zaměstnavatel vyčlenit prostor, kam kamerový systém nezasahuje.
[3] Úřad pro ochranu osobních údajů: Provozování kamerových systémů - Metodika pro splnění základních povinností ukládaných zákonem o ochraně osobních údajů, 2012, ISBN 978-80-210-6017-3
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
