Poslanecký návrh na nepromlčitelnost trestných činů spojených s privatizací a veřejnými zakázkami

Současná právní úprava

Trestní odpovědnost za trestný čin, spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu, zaniká uplynutím třicetileté promlčecí doby. [Ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku]

Na základě ustanovení § 35 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), cituji: „Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost

a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,

b) za trestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,

c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.“

Navrhovaná právní úprava

Dne 5. 12. 2018 předložila skupina tří poslanců (JUDr. Stanislav Grospič, Ing. et Ing. Leo Luzar a JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D.) Poslanecké sněmovně ČR návrh na novelizaci trestního zákoníku, vedený pod číslem sněmovního tisku 349. Předmětný návrh nebyl dosud projednán a ke dni 28. 6. 2021 bylo jeho projednávání navrženo na pořad 111. schůze Poslanecké sněmovny ČR.

Navržená novela vyjímá privatizační trestné činy z třicetileté promlčecí lhůty a „přesouvá je“ k trestným činům nepromlčitelným a zároveň přiznává i trestním činům spáchaným v souvislosti s veřejnými zakázkami jejich nepromlčitelnost tím, že do ustanovení § 35 trestního zákoníku vkládá nový odstavec d), znějící: „za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky podle jiného právního předpisu.“

Navrhovatelé svůj návrh zdůvodňují (v důvodové zprávě) společenskou škodlivostí a závažností předmětných trestných činů a zároveň považují za vhodné změnit stav, kdy bylo údajně mnoho privatizačních trestných činů promlčeno, a pachatelé nebyli potrestáni.

Nesouhlasné stanovisko vlády

Úvodem nutno podotknout, že Vláda vydala své stanovisko v době, kdyby byla délka promlčecí lhůty u privatizačních trestných činů stanovena ve výši dvaceti, nikoliv současných třiceti, let. (Novela trestního řádu č. 333/2020 Sb. ze dne 22. 07. 2020)

Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku ze dne 17. 12. 2018 neshledává, že by privatizační trestné činy a trestné činy související s veřejnými zakázkami dosahovaly takové míry škodlivosti a závažnosti odůvodňující jejich nepromlčitelnost, jako je tomu u válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti. Vláda zdůrazňuje, že se promlčecí doba přerušuje např. zahájením trestního stíhání a že by se nepromlčitelnost mohla týkat pouze nepromlčených trestných činů, neboť jinak by byla poručena zásada zákazu retroaktivity. Podle vlády předkladatelé předpokládají, že i když nebyli během současné dvacetileté promlčecí doby získány poznatky vedoucí k zahájení trestního stíhání, budou získány v letech příštích, s čímž Vláda nesouhlasí a považuje vyšetřování trestných činů po tak dlouhé době za často bezvýsledné. Vláda považuje za nevhodné, aby promlčení, uplatňující se např. u vraždy, bylo vyloučeno u trestných činů spáchaných v souvislosti s veřejnými zakázkami. Dle tvrzení Vlády by pak trestní zákoník nadřazoval ekonomický zájem při správě veřejných prostředků nad ochranu lidského života.

Závěr

Je správné, aby byla privatizačním trestným činům a trestným činům spáchaným v souvislosti s veřejnými zakázkami udělena výjimka v podobě vyloučení zániku trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby? Je třeba vzít v potaz, že podle současné právní úpravy jsou nepromlčitelné válečné trestné činy, trestné činy proti lidskosti a zjednodušeně řečeno některé trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 v souvislosti s tehdejším totalitním režimem.

Vláda argumentovala tím, že dvacet let je dostatečná doba na zahájení trestního stíhání s odkazem na častou bezvýslednost takto dlouhého vyšetřování. Argument je však vyvrácen tím, že byla v mezidobí navýšena promlčecí doba u privatizačních trestných činů na třicet let. Naopak souhlasíme s předmětným stanoviskem v bodě, který se týká komparace ochrany lidského života s ochranou hospodářských zájmů státu. Přijetí novely nepokládáme za vhodné, neboť by tím stát vydal vůči svým občanům (byť eventuálně nechtěně) diskutabilní signál o prioritizaci hodnot.