Poslanecký návrh na nepromlčitelnost trestných činů spojených s privatizací a veřejnými zakázkami
Skupina poslanců předložila Poslanecké sněmovně ČR návrh novely trestního zákoníku, podle níž by byl nově vyloučen zánik trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky.
Současná právní úprava
Trestní odpovědnost za trestný čin, spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle jiného právního předpisu, zaniká uplynutím třicetileté promlčecí doby. [Ustanovení § 34 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku]
Na základě ustanovení § 35 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), cituji: „Uplynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost
a) za trestné činy uvedené v hlavě třinácté zvláštní části tohoto zákona, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404), popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405), a to i pokud byly v minulosti spáchány činy, které by nyní měly znaky těchto trestných činů,
b) za trestné činy vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311) a teroru (§ 312), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva,
c) za jiné trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, u nichž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně deset let, pokud z důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby, a které byly spáchány veřejnými činiteli anebo byly spáchány v souvislosti s pronásledováním jednotlivce nebo skupiny osob z důvodů politických, rasových či náboženských.“
Navrhovaná právní úprava
Dne 5. 12. 2018 předložila skupina tří poslanců (JUDr. Stanislav Grospič, Ing. et Ing. Leo Luzar a JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, Ph.D.) Poslanecké sněmovně ČR návrh na novelizaci trestního zákoníku, vedený pod číslem sněmovního tisku 349. Předmětný návrh nebyl dosud projednán a ke dni 28. 6. 2021 bylo jeho projednávání navrženo na pořad 111. schůze Poslanecké sněmovny ČR.
Navržená novela vyjímá privatizační trestné činy z třicetileté promlčecí lhůty a „přesouvá je“ k trestným činům nepromlčitelným a zároveň přiznává i trestním činům spáchaným v souvislosti s veřejnými zakázkami jejich nepromlčitelnost tím, že do ustanovení § 35 trestního zákoníku vkládá nový odstavec d), znějící: „za trestné činy spáchané při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu a za trestné činy spáchané při zadávání, schvalování nebo realizaci veřejné zakázky podle jiného právního předpisu.“
Navrhovatelé svůj návrh zdůvodňují (v důvodové zprávě) společenskou škodlivostí a závažností předmětných trestných činů a zároveň považují za vhodné změnit stav, kdy bylo údajně mnoho privatizačních trestných činů promlčeno, a pachatelé nebyli potrestáni.
Nesouhlasné stanovisko vlády
Úvodem nutno podotknout, že Vláda vydala své stanovisko v době, kdyby byla délka promlčecí lhůty u privatizačních trestných činů stanovena ve výši dvaceti, nikoliv současných třiceti, let. (Novela trestního řádu č. 333/2020 Sb. ze dne 22. 07. 2020)
Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku ze dne 17. 12. 2018 neshledává, že by privatizační trestné činy a trestné činy související s veřejnými zakázkami dosahovaly takové míry škodlivosti a závažnosti odůvodňující jejich nepromlčitelnost, jako je tomu u válečných trestných činů a trestných činů proti lidskosti. Vláda zdůrazňuje, že se promlčecí doba přerušuje např. zahájením trestního stíhání a že by se nepromlčitelnost mohla týkat pouze nepromlčených trestných činů, neboť jinak by byla poručena zásada zákazu retroaktivity. Podle vlády předkladatelé předpokládají, že i když nebyli během současné dvacetileté promlčecí doby získány poznatky vedoucí k zahájení trestního stíhání, budou získány v letech příštích, s čímž Vláda nesouhlasí a považuje vyšetřování trestných činů po tak dlouhé době za často bezvýsledné. Vláda považuje za nevhodné, aby promlčení, uplatňující se např. u vraždy, bylo vyloučeno u trestných činů spáchaných v souvislosti s veřejnými zakázkami. Dle tvrzení Vlády by pak trestní zákoník nadřazoval ekonomický zájem při správě veřejných prostředků nad ochranu lidského života.
Závěr
Je správné, aby byla privatizačním trestným činům a trestným činům spáchaným v souvislosti s veřejnými zakázkami udělena výjimka v podobě vyloučení zániku trestní odpovědnosti uplynutím promlčecí doby? Je třeba vzít v potaz, že podle současné právní úpravy jsou nepromlčitelné válečné trestné činy, trestné činy proti lidskosti a zjednodušeně řečeno některé trestné činy spáchané v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 v souvislosti s tehdejším totalitním režimem.
Vláda argumentovala tím, že dvacet let je dostatečná doba na zahájení trestního stíhání s odkazem na častou bezvýslednost takto dlouhého vyšetřování. Argument je však vyvrácen tím, že byla v mezidobí navýšena promlčecí doba u privatizačních trestných činů na třicet let. Naopak souhlasíme s předmětným stanoviskem v bodě, který se týká komparace ochrany lidského života s ochranou hospodářských zájmů státu. Přijetí novely nepokládáme za vhodné, neboť by tím stát vydal vůči svým občanům (byť eventuálně nechtěně) diskutabilní signál o prioritizaci hodnot.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



