Z energetické novely se stal zákon, který jde sám proti sobě

Zatímco původním smyslem této legislativy byla podpora obnovitelných zdrojů energie, kvůli pozměňovacím návrhům může mít spíše opačný efekt. Česko se navíc kvůli svému postupu vystavuje riziku mezinárodních arbitráží.

„Záměr novely označované jako Lex OZE III byl jasný – usnadnit provoz obnovitelných zdrojů, podpořit inovace v oblasti akumulace a flexibility a zajistit spravedlivé podmínky na trhu s elektřinou. Pozměňovací návrhy, které byly do novely vloženy v rámci projednávání ve sněmovně, však naopak obsahují opatření, která mohou rozvoj OZE výrazně zpomalit,“ shrnuje Lukáš Výmola z advokátní kanceláře Dentons.

Cílem novely bylo implementovat směrnice Evropské unie týkající se modernizace energetického sektoru, zejména v oblasti akumulace, agregace a flexibility. Akumulace umožňuje ukládání energie do baterií, což pomáhá stabilizovat elektrickou síť v době, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí. Agregace pak sdružuje více menších výrobců a spotřebitelů, aby mohli lépe reagovat na potřeby trhu a zvyšovat efektivitu obchodování s elektřinou. „Výsledkem tedy měla být větší flexibilita trhu, který může efektivněji reagovat na změny v poptávce a nabídce elektřiny i s ohledem na větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, jejíž výroba není často stabilní a predikovatelná a závisí na vnějších vlivech (slunci či větru),“ shrnuje Lukáš Výmola.

Nicméně poslanci k novele podali na padesát pozměňovacích návrhů, které by v případě přijetí přinesly zásadní změny, která mohou ekonomiku obnovitelných zdrojů spíše poškodit. Některé kontroverzní návrhy se podařilo zvrátit (jako např. návrh na zastavení podpory pro obnovitelné zdroje v hodinách, kdy cena elektřiny na trhu klesne do záporných hodnot), jiné však bohužel i přes snahu Senátu prošly.

Za zmínku stojí zejména kontroverzní pozměňovací návrh z dílny Ministerstva financí týkající se provedení individuálních kontrol výnosového procenta jednotlivých provozovatelů FVE uvedených do provozu v letech 2009 a 2010, kterých je několik tisíc. To vše poté, co sektorové šetření dospělo dříve k závěru, že tyto OZE překompenzované nejsou.

„Fakt, že se ze zákona na podporu obnovitelných zdrojů stal nástroj, kterým se jejich rozvoj naopak brzdí, ohrožuje nejen investice v této oblasti, ale přispívá také k nepřehlednosti legislativního procesu a nedůvěře v český právní řád a stabilitu investorského prostředí,“ komentuje Lukáš Výmola.

Vedle omezení podpory přináší Lex OZE III i další změny, které mohou být pro provozovatele nepřehledné. Zavádí například nové povinnosti při zapojení do agregace nebo při sdílení energie v rámci energetických komunit, které zvýší administrativní zátěž. I samotná deklarovaná podpora akumulace energie je spíše formální. Chybí totiž jasná pravidla a pobídky, které by učinily investice do bateriových systémů ekonomicky výhodnými.

„Zároveň změny, které zpětně ovlivňují podmínky pro investory, představují zásadní právní riziko. Česká republika se tím vystavuje hrozbě mezinárodních arbitráží, což by mohlo mít značný finanční i reputační dopad,“ varuje Lukáš Výmola z Dentons. Tři zahraniční firmy působící na českém trhu již oznámily, že v případě omezení podpory chystají arbitráže.

Zda novela skutečně přispěje k rozvoji obnovitelných zdrojů a modernizaci české energetiky, nebo naopak, ukáže až čas.